Xian H-6M (‘Badger’)

Typ:  raketonosná-bombardovací modifikace středně těžkého bombardovacího letounu typu H-6F

Určení:  primárně ničení důležitých pozemních cílů za pomoci řízených střel, sekundárně ničení důležitých pozemních cílů za pomoci neřízených pum

Odlišnosti od letounu H-6F:

- instalace vyhledávacího-naváděcího radiolokátoru typu „Type 245“ (?) uvnitř modifikovaného břišního polokapkovitého krytu nacházejícího se přímo před šachtou příďového podvozku, který se vyznačuje výrazně robustnějším profilem, na místo bombardovacího radiolokátoru (kryt radiolokátoru tohoto modelu má identický tvar a rozměry jako kryt radiolokátoru letounu typu H-6D)

- instalace dvou nestejně velkých párů zbraňových závěsníků pod vnějšími panely křídla – zatímco ten vnitřní, který se vyznačuje výrazně většími rozměry, je vyhrazen pro strategické protizemní řízené střely s plochou dráhou letu typu KD-20 (CH-AS-5 Keystone), na ten vnější se umisťují štíhlé válcovité kontejnery s aktivním rušičem

- instalace závěsníku v ose břicha zadní části trupu, přímo za prostorem trupové pumovnice – na ten se zřejmě umisťuje další kontejner s aktivním rušičem nebo kontejner s datalinkem, za jehož pomoci lze předávat naváděcí povely střele typu KD-20 (CH-AS-5 Keystone) v průběhu letu k cíli

- instalace prostředků REB v podobě aktivního RL rušiče a výmetnic klamných IČ/RL cílů (jejich instalace se nachází na bocích zádě trupu, na úrovni předkýlu svislé ocasní plochy) na místo části obranné hlavňové výzbroje – v této souvislosti ze hřbetu trupu (v oblasti za kabinou letové posádky) a z břicha trupu (v oblasti za trupovou pumovnicí) zmizely obě dálkově ovládané střelecké věže (naproti tomu ocasní střeliště zůstalo plně zachováno)

- modifikované přístrojové vybavení pilotní kabiny – jeho součástí se staly též barevné multifunkční displeje (MFD)

Historie:  V roce 2007, tedy přibližně dva roky poté, co byla do výzbroje PLAAF zařazena první modifikace letounu typu H-6 uzpůsobená pro útoky na pozemní cíle za pomoci řízených střel v podobě modelu H-6H, vzdušné síly ČLR převzaly první exempláře dalšího raketonosného modelu tohoto derivátu podzvukového středně těžkého bombardéru typu Tu-16A (Badger A) sovětské konstrukce. Zmíněná modifikace letounu typu H-6 vešla ve známost pod označením H-6M a její hlavní zbraní se stala dvojice strategických protizemních řízených střel s plochou dráhou letu typu KD-20 (YJ-100). Naproti tomu model H-6H zastával roli nosiče dvou strategických protizemních řízených střel s plochou dráhou letu typu KD-63 (YJ-63). Ze skutečnosti, že jsou všechny exempláře letounu typu H-6M opatřeny, na rozdíl od většiny exemplářů modelu H-6H (a všech exemplářů námořního modelu H-6G), ocasním střelištěm, lze usuzovat, že vznikly konverzí ryze bombardovacích letounů typu H-6F. Od modelu H-6H lze letoun typu H-6M snadno rozpoznat díky instalaci dalšího páru závěsníků, který se vyznačuje výrazně menšími rozměry, pod vnějšími panely křídla. Ty jsou vyhrazeny pro kontejnery s prostředky REB. Další kontejner s přídavným vybavením lze pak umístit na závěsník nacházející se pod trupem, přímo za pumovnicí. V případě modelu H-6H se zde zase nachází instalace polokapkovitého dielektrického krytu. Od námořního modelu H-6G, který zase zastává roli nosiče čtyř protilodních střel typu YJ-83K, lze letoun typu H-6M kromě instalace závěsníku pod zádí trupu rozpoznat též díky rozdílným rozměrům obou párů křídleních závěsníků. Zatímco oba páry křídleních závěsníků modelu H-6G jsou identicky velké, rozměry vnitřního páru křídleních závěsníků typu H-6M jsou výrazně větší než rozměry toho vnějšího. Letoun typu H-6M s největší pravděpodobností vznikl jako přechodové řešení na období, než se podaří zavést do sériové výroby ještě pokročilejší raketonosnou modifikaci letounu typu H-6, známou jako H-6K.

Typ:  raketonosná-bombardovací modifikace středně těžkého bombardovacího letounu typu H-6F

Určení:  primárně ničení důležitých pozemních cílů za pomoci řízených střel, sekundárně ničení důležitých pozemních cílů za pomoci neřízených pum

Odlišnosti od letounu H-6F:

- instalace vyhledávacího-naváděcího radiolokátoru typu „Type 245“ (?) uvnitř modifikovaného břišního polokapkovitého krytu nacházejícího se přímo před šachtou příďového podvozku, který se vyznačuje výrazně robustnějším profilem, na místo bombardovacího radiolokátoru (kryt radiolokátoru tohoto modelu má identický tvar a rozměry jako kryt radiolokátoru letounu typu H-6D)

- instalace dvou nestejně velkých párů zbraňových závěsníků pod vnějšími panely křídla – zatímco ten vnitřní, který se vyznačuje výrazně většími rozměry, je vyhrazen pro strategické protizemní řízené střely s plochou dráhou letu typu CJ-20 (KD-20), na ten vnější se umisťují štíhlé válcovité kontejnery s aktivním rušičem

- instalace závěsníku v ose břicha zadní části trupu, přímo za prostorem trupové pumovnice – na ten se zřejmě umisťuje další kontejner s aktivním rušičem nebo kontejner s datalinkem, za jehož pomoci lze předávat naváděcí povely střele typu CJ-20 (KD-20) v průběhu letu k cíli

- instalace prostředků REB v podobě aktivního RL rušiče a výmetnic klamných IČ/RL cílů (jejich instalace se nachází na bocích zádě trupu, na úrovni předkýlu svislé ocasní plochy) na místo části obranné hlavňové výzbroje – v této souvislosti ze hřbetu trupu (v oblasti za kabinou letové posádky) a z břicha trupu (v oblasti za trupovou pumovnicí) zmizely obě dálkově ovládané střelecké věže (naproti tomu ocasní střeliště zůstalo plně zachováno)

- modifikované přístrojové vybavení pilotní kabiny – jeho součástí se staly též barevné multifunkční displeje (MFD)

Historie:  V roce 2007, tedy přibližně dva roky poté, co byla do výzbroje PLAAF zařazena první modifikace letounu typu H-6 uzpůsobená pro útoky na pozemní cíle za pomoci řízených střel v podobě modelu H-6H, vzdušné síly ČLR převzaly první exempláře dalšího raketonosného modelu tohoto derivátu podzvukového středně těžkého bombardéru typu Tu-16A (Badger A) sovětské konstrukce. Zmíněná modifikace letounu typu H-6 vešla ve známost pod označením H-6M a její hlavní zbraní se stala dvojice strategických protizemních řízených střel s plochou dráhou letu typu KD-20 (CH-AS-5 Keystone). Naproti tomu model H-6H zastával roli nosiče dvou strategických protizemních řízených střel s plochou dráhou letu typu KD-63 (YJ-63). Ze skutečnosti, že jsou všechny exempláře letounu typu H-6M opatřeny, na rozdíl od většiny exemplářů modelu H-6H (a všech exemplářů námořního modelu H-6G), ocasním střelištěm, lze usuzovat, že vznikly konverzí ryze bombardovacích letounů typu H-6F. Od modelu H-6H lze letoun typu H-6M snadno rozpoznat díky instalaci dalšího páru závěsníků, který se vyznačuje výrazně menšími rozměry, pod vnějšími panely křídla. Ty jsou vyhrazeny pro kontejnery s prostředky REB. Další kontejner s přídavným vybavením lze pak umístit na závěsník nacházející se pod trupem, přímo za pumovnicí. V případě modelu H-6H se zde zase nachází instalace polokapkovitého dielektrického krytu. Od námořního modelu H-6G, který zase zastává roli nosiče čtyř protilodních střel typu YJ-83K, lze letoun typu H-6M kromě instalace závěsníku pod zádí trupu rozpoznat též díky rozdílným rozměrům obou párů křídelních závěsníků. Zatímco oba páry křídleních závěsníků modelu H-6G jsou identicky velké, rozměry vnitřního páru křídleních závěsníků typu H-6M jsou výrazně větší než rozměry toho vnějšího. Letoun typu H-6M s největší pravděpodobností vznikl jako přechodové řešení na období, než se podaří zavést do sériové výroby ještě pokročilejší raketonosnou modifikaci letounu typu H-6, známou jako H-6K.

Verze:  -

Vyrobeno:  ? (všechny zřejmě vznikly konverzí sériových H-6F)

Uživatelé:  pouze ČLR

Posádka:    ?

Pohon:       dva proudové motory typu Xian WP-8 (kopie sovětského typu RD-3M-500) s max. tahem po 9 500 kp

Radar:        vyhledávací-naváděcí impulsní dopplerovský radiolokátor typu „Type 245“ (?) a výstražný radiolokátor zadní polosféry. Prvně uvedený radiolokátor slouží pro vyhledávání a sledování rozměrných pozemních cílů a navádění protizemních řízených střel. Jeho instalace je přitom umístěna uvnitř polokapkovitého krytu nacházejícího se na břichu přídě trupu, přímo před šachtou příďového podvozku. Válcovité pouzdro výstražného radiolokátoru, který slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů v zadní polosféře, je zase umístěno na odtokové hraně SOP, přímo mezi kabinou „ocasního“ střelce a směrovým kormidlem.

Vybavení:   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“, výstražný RL systém (jeho anténa se nachází na vrcholu SOP), výstražný protiraketový systém (jeho senzory se nacházejí po stranách přídě trupu), aktivní rušič a dvanáct výmetnic klamných IČ/RL cílů (po šesti na obou bocích zádě trupu, na úrovni protáhlého předkýlu svislé ocasní plochy)

Výzbroj:      dva pohyblivé 23 mm kanóny typu „Type 23-2H“ (kopie sovětského typu AM-23), instalované v ocasním střelišti, a dvě strategické protizemní řízené střely s plochou dráhou letu typu KD-20 (CH-AS-5 Keystone), přepravované na vnitřním páru křídleních závěsníků (vnější pár křídleních závěsníků je vyhrazen pro kontejnery s aktivním rušičem), nebo náklad neřízených pum do celkové hmotnosti 3 000 kg až 9 000 kg, přepravovaný uvnitř trupové pumovnice

Poslední úpravy provedeny dne: 9.1.2014