Quing-6

Typ:  pokročilá modifikace těžkého námořního víceúčelového hydroplánu typu Be-6 (Madge) sovětské výroby

Určení:  průzkum na otevřeném moři, vyhledávání vynořených ponorkových plavidel, pátrací a záchranná činnost na moři, pokládání minových zátaras, ničení slabě chráněných hladinových plavidel a pobřežních základen za pomoci neřízených pum a pátrací a záchranná činnost

Odlišnosti od letounu Be-6 (Madge):

- instalace silnějších 4 250 hp turbovrtulových motorů typu WJ-6 (kopie sovětského typu Al-20K) domácí výroby na místo sovětských 2 400 hp pístových motorů typu AŠ-73 uvnitř výrazně delších a štíhlejších křídleních gondol

- instalace vrtulí typu J17-G13 (kopie sovětského typu AV-68) domácí výroby na místo sovětských vrtulí typu V-3BA-5

- instalace palubní pomocné energetické jednotky (APU), která zastává roli startéru pohonných jednotek, v zadní části trupu

Historie:  Při obraně pobřežních vod kontinentální Číny se PLANAF až do konce 50. let muselo plně spoléhat na lehké z pobřežních základen operující proudové bombardovací letouny typu Il-28 (Beagle) sovětské výroby. Teprve až v letech 1959 až 1960 početnou flotilu těchto strojů doplnila letka 20-ti námořních dvoumotorových pístových hydroplánů typu Be-6 (Madge), které krátce předtím vyřadilo ze svého stavu sovětské VMF. Protože se v 70. letech životnost pohonných jednotek hydroplánů typu Be-6 (Madge) v podobě 2 400 hp pístových motorů typu AŠ-73 již chýlila ke svému konci, všechny exempláře tohoto stroje tehdy v rámci modernizačního programu obdržely, obdobně jako strategické bombardéry typu Tu-4 (Bull) ze stavu PLAAF, instalaci 4 250 hp turbovrtulových motorů typu WJ-6 domácí výroby. Tento typ motoru přitom nebyl ničím jiným, než kopií sovětského motoru typu Al-20K, pohonné jednotky letounu typu An-12 (Cub) v ČLR vyráběného pod označením Y-8. Motory typu AŠ-73 se totiž dávno nenacházely ve výrobě, a i kdyby se tehdy ještě vyráběly, pro Číňany by byly beztak nedostupné, neboť mezitím přerušili veškeré vztahy se SSSR a navíc k tomuto svému jedinému dodavateli vojenské techniky zaujali vysloveně nepřátelský postoj. Zmíněný modernizační program hydroplánů typu Be-6 (Madge) přitom představoval přímou reakci na průtahy ve vývoji prvního domácího hydroplánu v podobě čtyřmotorového turbovrtulového typu SH-5 [Harb A]. Turbovrtulové Be-6 (Madge) vešly ve známost pod označením Quing-6 a vyznačovaly se výrazně štíhlejším profilem přední části křídleních motorových gondol. Poslední čtyři exempláře hydroplánu typu Quing-6 přitom dolétaly v roce 1998. Poté poslání těchto archaických strojů plně převzaly již zmíněné čtyřmotorové hydroplány typu SH-5 [Harb A].

Verze:  -

Vyrobeno:  ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových Be-6)

Uživatelé:  pouze ČLR

Posádka:    dva piloti, navigátor/bombometčík/střelec, palubní mechanik, radista, operátor radiolokátoru a dva střelci

Pohon:       dva turbovrtulové motory typu Zhuzhou WJ-6 (kopie sovětského typu Al-20K) s max. výkonem po 4 250 hp

Radar:        impulsní dopplerovský radiolokátor typu PSBN-M (Mushroom). Tento typ radiolokátoru slouží pro navigaci a vyhledávání a sledování rozměrných pozemních a hladinových cílů. Jeho instalace se přitom nachází uvnitř výsuvného kopulovitého dielektrického krytu, který je včleněn do břicha zadní partie člunovitého břicha trupu, v oblasti za jeho odstupněním. Zatímco rozlehlý průmyslový objekt je radar typu PSBN-M (Mushroom) schopen identifikovat na vzdálenost 100 km, velké hladinové plavidlo dokáže odhalit na vzdálenost 40 až 50 km, železniční most na vzdálenost 30 až 50 km, velký tok na vzdálenost 30 až 40 km, vynořený periskop ponorky na vzdálenost 2 až 3 km.

Vybavení:   - zaměřovací: denní optický bombardovací zaměřovač typu OPB-5br a noční optický bombardovací zaměřovač typu NKPB-4 (jejich instalace je umístěna za plochým čelním okénkem kabiny navigátora nacházejícím se přímo pod příďovým střelištěm) a tři střelecké zaměřovače, jeden zaměřovač typu PS-48NS (jeho instalace se nachází v příďové střelecké věži), jeden zaměřovač typu PS-48VK (jeho instalace se nachází pod polokulovitým průzorem nacházejícím se na hřbetu trupu, přímo před hřbetní střeleckou věží) a jeden zaměřovač typu ASP-3P (jeho instalace se nachází v ocasní střelecké věži)

                   - průzkumné: jeden fotoaparát pro denní snímkování typu AFA-33/50, AFA-33/75 či AFA-33/100 nebo jeden fotoaparát pro noční snímkování typu NAFA-3s/50 (jeho instalace se nachází v zadní části trupu, přímo za radiolokátorem) a jeden ruční fotoaparát typu AFA-27T (ten je umístěn v kabině navigátora)

                   - obranné:  identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-1P Barij

Výzbroj:     jeden pohyblivý 23 mm kanón typu NS-23, umístěný v příďovém střelišti typu N-2 (se zásobou 100 nábojů), dva pohyblivé 23 mm kanóny téhož typu, instalované po jednom v dálkově ovládané věži typu DT-V8 (se zásobou 500 nábojů) umístěné na hřbetu trupu, přímo za odtokovou hranou křídla, a v ocasním střelišti typu Il-K6-51 (se zásobou 450 nábojů) nacházejícím se přímo pod VOP, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 4 400 kg, přepravovaná na osmi závěsnících, umístěných pod střední částí křídla (dva mezi trupem a motorovými gondolami a šest vně motorových gondol)  - 100 kg pumy typu FAB-100 (max. 16 ks), 500 kg pumy typu FAB-500 (max. 8 ks), 550 kg námořní miny typu AMD-550 (max. 8 ks) a „výšková“ torpéda typu 45-54VT (max. 2 ks)

Poslední úpravy provedeny dne: 26.12.2013