HJ-10 (KD-10) / ADK-10 / LJ-7 / BA-7

Protitanková řízená střela typu HJ-10 (KD-10) z dílny společnosti CASTC (China Aerospace Science and Technology Corporation) vzešla z programu prvního bitevního vrtulníku čínské konstrukce v podobě typu Z-10. Později se ale stala též součástí zbraňového systému lehčího bitevního vrtulníku typu Z-19 a bezpilotního vzdušného prostředku typu Wing Loong I. Přestože byla střela typu HJ-10 vyprojektována jako zbraň vrtulníků, může být odpalována i z pozemních platforem. Díky malým zkušenostem čínského průmyslu s protitankovými řízenými střelami vývoj této zbraně nakonec zabral více než dvě desetiletí. Projektové práce na střele typu HJ-10 se podařilo završit až dnem 12. prosince 2004. Na konci září toho samého roku byly přitom veškeré práce na toto téma stále ještě kompletní z pouhých 27-ti %. Zbylých 73% projektu střely typu HJ-10 se tedy podařilo vyhotovit až v průběhu posledních 80-ti dnů vývoje. Až na absenci příďových stabilizátorů se střela typu HJ-10 nápadně podobá americké PTŘS typu AGM-114 Hellfire. Zda jsou tyto dvě střely srovnatelné i z hlediska výkonů a provozních možností, není však známo. Naváděcí systém střely typu HJ-10 v podobě poloaktivní laserové samonaváděcí hlavice údajně vychází z naváděcí hlavice ruského 152 mm naváděného projektilu typu Krasnopol.

Verze:

HJ-10 (KD-10) – první sériově vyráběná modifikace střely typu HJ-10 s poloaktivním laserovým navedením. Tento model je určen pro ničení tanků a obrněných vozidel protivníka

AKD-10 – zjednodušená modifikace protitankové střely typu HJ-10 určená pro ničení méně odolných pozemních cílů. Tento model může být, stejně jako model HJ-10, vypouštěna z různých platforem. Jedna z nich je přitom založena na bázi obrněného vozidla.

AR-1 – vývojový derivát protitankové střely typu HJ-10 s výrazně modifikovanou konstrukcí draku. Střela typu AR-1 vznikla jako zbraň bezpilotních vzdušných prostředků a díky modulární konstrukce může být údajně vybavena TV, pasivní IČ nebo poloaktivní laserovou samonaváděcí hlavicí. viz. samostatný text

LJ-7 – vývojový derivát protitankové střely typu HJ-10 s poloaktivním laserovým navedením. Díky instalaci silnější bojové hlavice tento model dokáže prorazit pancíř o síle až 1 400 mm. Instalace zmíněné bojové hlavice si ale vyžádala zredukovat zásobu paliva, což se negativně projevilo na doletu. Střela typu LJ-7 byla poprvé prezentována v roce 2012 na výstavě Eurosatory 2012.

BA-7 – modifikace protitankové střely typu LJ-7 z dílny institutu č.203 společnosti CASTC určená pro ničení méně odolných pozemních cílů. Tento model byl poprvé prezentován v červnu roku 2010 na 3. Chinese UAV Conference and Exhibition. Součástí naváděcího systému střely typu BA-7 je údajně několik typů vzájemně zaměnitelných samonaváděcích hlavic.

HJ-10A – pokročilá modifikace střely typu HJ-10 s modifikovanou poloaktivní laserovou samonaváděcí hlavicí mající větší rozměry. Tento model byl poprvé zaregistrován v srpnu roku 2015.

Uživatelé:  pouze ČLR

Nosič:  HJ-10: Z-10 – 8 ks a Z-19 – 8 ks; BA-7: Wing Loong I – 2 ks

Naváděcí systém:  poloaktivní laserová samonaváděcí hlavice (navádění na odraz paprsku laserového značkovače od cíle). Tento způsob navedení vyžaduje, aby byl postřelovaný cíl nepřetržitě ozařován laserovým značkovačem až do okamžiku zásahu.

Pohon:  jeden raketový motor na TPL neznámého typu

Bojová hlavice:   tandemová kumulativní s průrazností pancíře 1 400 mm

Poslední úpravy provedeny dne: 11.1.2014