MAI PS-01 Komar

Lehký experimentální bezpilotní vzdušný prostředek typu PS-01 Komar z dílny speciální konstrukční kanceláře experimentální výroby letadel Moskevského aviatického institutu (OSKBES MAI) vzešel ze zadání sovětského ministerstva obrany. Zmíněný stroj byl ale zamýšlen též mimo jiné pro provádění agrochemických prací v zájmu národního hospodářství. UAV typu PS-01 je koncipován jako hornoplošník s poměrně krátkým vřetenovitým trupem modulární konstrukce. Přední část trupu tohoto stroje je řešena jako výměnná a ukrývá užitečné zatížení do celkové hmotnosti 30 kg. K zadní části trupu je přední část trupu UAV typu PS-01 uchycena za pomoci tří rychlozámků. Díky tomu ji lze snadno vyměňovat v polních podmínkách. Hornoplošně uspořádané křídlo tohoto stroje je uchyceno k zadní části trupu a má půdorys ve tvaru obdélníku a sklolaminátovou konstrukci. K jeho koncům jsou uchyceny rozměrné svislé plochy s lichoběžníkovým tvarem. Díky nim je UAV typu PS-01 schopen provést plochou zatáčku (bez náklonu). Tato schopnost byla součástí technického zadání a má pozitivní vliv na provádění fotografických prací. Ocasní plochy tohoto stroje mají podobu prstence, který zároveň tvoří plášť kovové čtyřlisté tlačné vrtule (s průměrem 0,5 m). Součástí prstencovité ocasní plochy jsou směrová a výšková kormidla. Tlačnou vrtuli UAV typu PS-01 roztáčí dvojice 12 hp benzínových motorů typu MP-5 Ural-2, a to prostřednictvím společné hřídele. K břichu trupu UAV typu PS-01 je zase uchycena protáhlá obdélníková svislá plocha s náběžnou hranou na úrovni náběžné hrany křídla a odtokovou hranou na úrovni náběžné hrany prstencovitých ocasních ploch. Z přední části zmíněné svislé plochy vystupuje krátký svislý pylon s nevelkým vřetenovitým krytem. Křídlo UAV typu PS-01 je řešeno jako sklápěcí. Díky tomu lze tento stroj přepravovat v kontejneru s rozměry 2,2 x 1,0 x 0,8 m. Uvedení UAV typu PS-01 z transportní konfigurace do letové přitom nezabere více než 3 až 5 sec. Zmíněný stroj vzlétá z pozemního katapultu nebo z křídelního závěsníku pilotovaného letounu. K přistání využívá padák typu PLP-66. Kontejner padáku UAV typu PS-01 se přitom nachází v zadní části trupu, přímo mezi křídlem a prstencovitými ocasními plochami. Dvířka zmíněného kontejneru se otevírají směrem dozadu. Přitom přivírají vstup do prstencovitých ocasních ploch, což zamezuje „nasátí“ padáku vrtulí. Práce na UAV typu PS-01 se v OSKBES MAI rozeběhly v roce 1978. Diplomovou práci na toto téma přitom zpracovali hned tři studenti, a to J. Timošin, R. Ambarcumjan a V. Solovjev. Definitivní varianta UAV typu PS-01 vycházela z diplomové práce studenta V. Solovjeva, kterou zpracoval pod dohledem V. Leščina. Stavba prototypů tohoto stroje byla zahájena na konci toho samého roku a probíhala pod vedením zpracovatele V. Solovjeva, který se tehdy nacházel na praxi (po obhajobě diplomové práce se stal vedoucím MAI a jeho zkušebního provozu). Pro potřeby zkušebního programu byly postaveny celkem tři prototypy UAV typu PS-01. První prototyp tohoto stroje se do oblak poprvé vydal v roce 1981. Zkoušky prototypu druhého se rozeběhly v následujícím roce. Součástí zkoušek UAV typu PS-01 se stalo též ofukování reálného prototypu se zapnutým motorem v aerodynamickém tunelu institutu CAGI (Centrální institut aero- a hydrodynamiky) ADT-102 a v neposlední řadě též vzdušné starty ze závěsu za vlečným vrtulníkem.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  tři prototypy

Uživatelé:  žádní

Navádění:   rádiové-povelové 

Pohon:        dva pístové motory typu MP-5 Ural-2 s max. výkonem po 12 hp

Vybavení:    ? (užitečné zatížení tohoto stroje činí 30 kg)

Poslední úpravy provedeny dne: 20.12.2018