ZALA ZALA 421-16E

Lehký bezpilotní vzdušný prostředek (UAV) se sníženou zjistitelností typu ZALA 421-16E z dílny společnosti ZALA Aero, která je od ledna roku 2015 součástí koncernu Kalašnikov, slouží k monitorování oblastí a vyhledávání, sledování, identifikování a zaměřování objektů za denních i nočních podmínek. I přes své označení se nejedná o modifikaci UAV typu ZALA 421-16, ale o stroj kvalitativně nové konstrukce, který se nápadně podobá izraelskému UAV typu Orbiter 2. UAV typu ZALA-421-16E je koncipován jako jednomotorový bezocasý hornoplošník se štíhlým vřetenovitým trupem a mohutným hornoplošně uspořádaným šípovým křídlem s plynule se zmenšující hloubkou směrem od kořenů ke koncům a štíhlými lichoběžníkovými winglety. Obě dvě poloviny křídla tohoto stroje jsou přitom řešeny jako snímatelné. Na odtokové hraně křídla ZALA-421-16E, poblíž konců, se nacházejí křidélka. Pohon tohoto stroje obstarává jeden elektromotor. Zmíněný motor roztáčí jednu dvoulistou vrtuli v tlačném uspořádání, která se nachází na zádi trupu. Špice trupu UAV typu ZALA-421-16E má podobu výměnného modulu s užitečným zatížením. Zmíněný stroj startuje z přenosného pneumatického nebo mechanického startovacího katapultu a přistává na padáku nebo nárazem do záchytné sítě. UAV typu ZALA-421-16E může působit autonomně nebo být řízen operátorem z pozemní řídící stanice, a to ze vzdálenosti až 50 km. Svůj veřejný debut si UAV typu ZALA 421-16E odbyl v srpnu roku 2011 na moskevské airshow MAKS 2011. Ten samý rok tento stroj prošel letovými zkouškami. V roce 2011 se ale výrobci UAV typu ZALA 421-16E podařilo též uzavřít první objednávky a zahájit dodávky pro Ministerstvo obrany Ruské federace. UAV typu ZALA 421-16E si ale našel též cestu k MČS (Ministerstvo pro mimořádné situace). V roce 2016 si tyto stroje objednala též společnost Gazpromneft-Orenburg pro potřeby ekologického monitoringu a monitoringu a ostrahy strategicky důležitých průmyslových objektů v okolí Orenburgu a Caričanských a Filatovských ložisek. U jednotek u ruské národní gardy (Rosgvardia) se pak typ ZALA 421-16E stal vůbec nejvíce rozšířeným UAV. Přesný počet vyrobených exemplářů tohoto stroje není znám. V roce 2019 bylo nicméně v Rusku údajně provozováno více než tisíc UAV řady ZALA. Zpočátku měly UAV typu ZALA 421-16E výhradně civilní využití. Tak např. dne 22. března 2017 bylo zveřejněno video, na kterém byl tento stroj používán policií z Krasnodarského kraje k monitorování provozu na dálnicích. Další podobné video s UAV typu ZALA 421-16E při monitorování silničního provozu bylo zveřejněno dne 12. července 2018. UAV typu ZALA 421-16E se ale zapojily též do společného Rusko-Kyrgyzského cvičení zaměřeného na použití bezpilotních prostředků v boji proti pašerákům drog, které se konalo mezi 13. a 17. zářím roku 2021 v kyrgyzském Issyk-Kulu. Zmíněného cvičení, které bylo iniciováno Úřadem OSN pro narkotika a kriminalitu v Kyrgyzské republice, se přitom kromě zástupců kyrgyzských bezpečnostních složek zúčastnili též zástupci výrobce, ruského ministerstva zahraničních věcí, MVD (ministerstvo vnitřních věcí) a Rosgvardie. V rámci Rusko-Kyrgyzského cvičení UAV typu ZALA 421-16E během tří dnů vykonaly více než osm letů v horských oblastech, nad vodními plochami i nad městskou zástavbou. Přitom bylo za účasti zástupců výrobce nacvičováno mimo jiné pátrání po pachatelích trestné činnosti, využití UAV při pátrací a záchranné činnosti, zabezpečení spojení v obtížně dostupných oblastech za pomoci UAV, provádění vzdušného snímkování, použití geografického informačního systému (GIS) a mapování výskytu planého konopí za pomoci UAV. Výsledky zmíněného cvičení byly následně vyhodnoceny na zasedání Státního koordinačního výboru pro kontrolu narkotik Kyrgyzské republiky. Protože se UAV typu ZALA 421-16E při společném Rusko-Kyrgyzského cvičení ukázal být efektivním prostředkem pro vymáhání práva, následně bylo dohodnuto zřízení výcvikového centra operátorů UAV značky ZALA na území Kyrgyzské republiky, stejně jako realizace dalších cvičení s UAV na území tohoto státu. Co se týká vojenského použití, tak UAV typu ZALA 421-16E byly použity např. k nenahlášené kontrole bojové připravenosti pozemní armády Uzbekistánu. Svůj skutečný křest ohněm si tento stroj pravděpodobně odbyl při protiteroristické operaci v Sýrii. Zmíněná operace byla oficiálně zahájena vládním výnosem ze dne 30. září 2015 a jejím posláním se stala podpora vládních vojsk při boji proti ISIL a dalším islámským protivládním vzbouřencům. UAV typu ZALA 421-16E se ale dočkal též nasazení, spolu s odvozenými UAV typu ZALA 421-16E2 a ZALA 421-16EM, v ruské invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývanou „speciální vojenská operace“, která byla zahájena dne 24. února 2022. Na ukrajinském nebi byl přitom tento stroj poprvé zpozorován v květnu toho samého roku. Dne 30. června toho samého roku jeden celý komplex s UAV typu ZALA 421-16E padl do rukou Ukrajincům při osvobozování Hadího ostrova. Rusko přitom UAV řady ZALA 421-16E na Ukrajině používá zejména k vyhledávání koncentrace živé síly a obrněných vozidel protivníka, stejně jako pozic dělostřeleckých systémů, ve vzdálenosti 30 až 50 km za frontovou linií. Kromě toho zde tyto stroje našly uplatnění při protibaterijní činnosti. Dle webu Oryx mělo Rusko do konce září roku 2023 na Ukrajině přijít nejméně o 39 UAV typu ZALA 421-16E (a ZALA 421-16E2) a 2 UAV typu ZALA 421-16EM. Ztráty UAV této řady jsou tedy o poznání nižší než ztráty UAV typu Orlan-10, které ke shodnému datu činí rovných 160 exemplářů. Jedním z důvodů toho je skutečnost, že jsou UAV řady ZALA 421-16E pro PVO více obtížným cílem než UAV typu Orlan-10, a to díky o poznání menším rozměrům, nižší IČ signatuře a menší hlučnosti. Znatelně nižší ztráty těchto strojů při nasazení na Ukrajině v porovnání s UAV typu Orlan-10 jsou ale též důsledkem toho, že zde operují v přibližně pětkrát menších počtech a, díky kratšímu doletu, v menších vzdálenostech od frontové linie. Při inspekci posledních trofejních exemplářů UAV typu ZALA 421-16E se podařilo najít některé součástky, které byly staré celých 30 let. Některé čipy a mikroobvody palubních systémů těchto strojů navíc jevily vysoké opotřebení. To dokládá, že sankce, které byly uvaleny na Rusko za invazi na Ukrajinu, ruskému leteckému průmyslu významně komplikují přístup k některým součástkám. I přes pochybnou výrobní kvalitu jsou UAV řady ZALA 421-16E pro ruské pozemní jednotky nasazené na Ukrajině cenným pomocníkem. Některými parametry navíc tyto stroje překonávají všechny ostatní UAV, které se v současnosti nacházejí na inventáři Ruských ozbrojených sil. Díky omezené produkci ale nedosáhly takového rozšíření jako větší a těžší UAV typu Orlan-10. V porovnání s těmito stroji jsou UAV řady ZALA 421-16E obtížněji zjistitelné prostředky PVO protivníka. Na druhou stranu tyto stroje mají velmi malý operační rádius. To lze přitom považovat za jejich největší nedostatek.

Verze:

ZALA 421-16E – první sériově vyráběná modifikace UAV typu ZALA 421-16E

ZALA 421-16F2 – speciální modifikace UAV typu ZALA 421-16E určená pro vzdušné snímkování zemského povrchu pro potřeby geodetů, kartografů, katastrálních úřadů a zemědělců.

ZALA 421-16EM – vývojový derivát UAV typu ZALA 421-16E s novým křídlem s menším rozpětím a modifikovaným palubním vybavením. Široké veřejnosti byl tento model poprvé prezentován na výstavě Kompleksnaja bezopasnost 2012. viz. samostatný text

ZALA 421-16E2 – vývojový derivát UAV typu ZALA 421-16E s novým křídlem a hybridním motorem. Závodními a operačními zkouškami tento model prošel na konci roku 2016. viz. samostatný text

ZALA 421-16EV – modifikace UAV typu ZALA 421-16E se dvěma páry malých dvoulistých nosných rotorů na kocích dvou podkřídlových nosníků trubkové konstrukce. Díky zmíněným nosným rotorům je tento model schopen kolmého vzletu a přistání a visení ve vzduchu jako vrtulník. První informace o UAV typu ZALA 421-16EV byly zveřejněny dne 21. května 2020. viz. samostatný text

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko (Gazprom, MČS a pozemní armáda)

Navádění:   inerciální + rádiové-povelové

Pohon:        jeden elektromotor neznámého typu     

Vybavení:   modul typu Z-16BKHD s gyrostabilizovanou HD-videokamerou, modul typu Z-16EIK18/60 s gyrostabilizovanou IČ kamerou, modul typu Z-16EIK60 s gyrostabilizovanou IČ kamerou, modul typu Z-16IK35/BkL s gyrostabilizovanou IČ kamerou a videokamerou, modul typu Z-16F2/Bk s gyrostabilizovanou video/fotokamerou, modul typu Z-16F3/Bk s  video/fotokamerou, modul typu Z-16O/Bk Trevoga-1 s reproduktorem a videokamerou, modul typu Z-16AGRO4 se sestavou čtyř multispektrálních kamer, modul typu Z-16AGRO6 se sestavou šesti multispektrálních kamer nebo modul typu Z-16GAMMA s detektorem gamma-záření a videokamerou, instalovaný na špici trupu (užitečné zatížení tohoto stroje činí 1,5 kg)