MIIGA T-501

Typ:  experimentální ekranoplán

Určení:  studium stability a ovladatelnosti ekranoplánu s hlavní nosnou plochou s tvarem obrácené delty, výrazným záporným vzepětím a značnou hloubkou

Historie:  Jediný prototyp experimentálního ekranoplánu typu T-501 byl postaven v letech 1980 až 1982 skupinou mladých nadšenců vedenou J.P. Gruninem, která působila při institutu MIIGA (Moskevský Institut Civilních Leteckých Inženýrů). Po koncepční stránce přitom šlo o středoplošník s křídlem s tvarem obrácené delty a ocasními plochami uspořádanými do tvaru písmene „T“ (jedna obdélníková vodorovná plocha umístěná na vrcholu jedné lichoběžníkové svislé plochy). Za účelem urychlení vývoje se základem trupu tohoto stroje, který dostal do vínku člunovité břicho a protáhlý „čumák“, stal trup dvoumístného bezmotorového sportovního kluzáku typu L-13 Blaník československé výroby. Křídlo ekranoplánu typu T-501 přitom obdrželo, obdobně jako křídlo ekranoplánů z dílny slavného německého konstruktéra A. Lippische, přímou náběžnou hranu, šípovou odtokovou hranu s kladným úhlem šípu, značnou hloubku a výrazné záporné vzepětí. Na jeho koncích se kromě vyrovnávacích plováků nacházela též instalace štíhlých lichoběžníkových wingletů s výrazným kladným vzepětím. Odtokovou hranu zmíněných wingletů přitom okupovala křidélka. Pohon ekranoplánu typu T-501 původně obstarávala dvojice upravených 23 hp pístových motorů typu Neptun-23. Ty přitom roztáčely dvojici dvoulistých tlačných vrtulí s průměrem 0,98 m. Instalace zmíněných pohonných jednotek se nacházela uvnitř štíhlých válcovitých gondol, které byly uchyceny za pomoci vzpěr trubkové konstrukce k bokům hřbetu trupu v oblasti za dvoumístnou tandemově uspořádanou pilotní kabinou. Jediný prototyp ekranoplánu typu T-501 měl být schopen dlouhodobého letu vně vlivu přízemního efektu, jako klasický letoun. Jeho zkoušky se přitom rozeběhly v říjnu roku 1982. Protože se díky malému výkonu pohonných jednotek nedokázal vůbec odpoutat od vodní hladiny, v následujícím roce obdržel instalaci jednoho turbovrtulového motoru s max. výkonem 88 hp. Ten přitom vycházel z turbostartéru proudových motorů typu TS-21 z dílny A.M. Ljulky a roztáčel jednu dvoulistou nebo čtyřlistou tlačnou vrtuli s průměrem 1,2 m. Jeho instalace postrádala kapotu a nacházela se na vrcholu vysokých vzpěr trubkové konstrukce uchycených ke hřbetu trupu v oblasti přímo za pilotní kabinou. Zkoušky takto modifikovaného jediného prototypu ekranoplánu typu T-501 se rozeběhly v říjnu roku 1983. V průběhu zkušebního programu tento stroj nejprve uskutečnil několik letů ve výšce 0,1 až 0,3 m rychlostí 80 až 90 km/h. V listopadu téhož roku se jej podařilo, při letu ve výšce mezi 0,5 m a 1 m, rozehnat dokonce až na 120 km/h. Tento let byl ale zároveň jeho vůbec posledním letem, neboť jej předčasně ukončila nehoda. Příčinou zmíněné nehody se přitom stala zvláštnost v chodu motoru typu TS-21. Ten totiž zastával, jak již bylo řečeno, roli turbostartéru proudových pohonných jednotek velkých dopravních letounů. Z tohoto důvodu byl navržen tak, aby se automaticky vypínal v okamžiku poklesu zatížení na hřídeli. V tomto okamžiku totiž docházelo k zážehu proudového motoru. Když tedy při zmíněném letu došlo k poklesu zatížení na hřídeli vrtule v důsledku vysoké rychlosti otáček, motor typu TS-21 se okamžitě automaticky vypnul. Následkem toho jediný prototyp ekranoplánu T-501 náhle zvedl svůj „čumák“ směrem nahoru. Tomu pak následoval strmý výstup pod úhlem 30° do výšky 7 až 8 m zakončený pádem. Přitom drak tohoto stroje utrpěl menší škody. Protože se J.P. Grunin krátce nato stal zaměstnancem OKB P.O. Suchoje, jediný prototyp ekranoplánu typu T-501 již nebyl znovu uveden do letuschopného stavu.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového exempláře bezmotorového sportovního kluzáku typu L-13 Blaník československé výroby)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    dva piloti

Pohon:        dva modifikované pístové motory typu Neptun-23 s max. výkonem po 23 hp (ve starším provedení) nebo jeden turbovrtulový motor typu Ljulka TS-21 s max. výkonem 88 hp (v novějším provedení)

Poslední úpravy provedeny dne: 20.7.2013