Alexejev pr.9037 Spasatěl

Typ:  specializovaná neozbrojená modifikace raketonosného ekranoplánu typu Lun (Utka class) pro pátrací a záchrannou činnost na moři

Určení:  vyhledávání ztroskotaných hladinových plavidel a havarovaných letounů na moři, vyhledávání a vyzvedávání trosečníků, doprava záchranných člunů a záchranného vybavení do oblasti námořních nehod, evakuování osob z poškozených ponořených ponorek, těžařských plošin a pobřežních oblastí postižených humanitárními a přírodními katastrofami, hašení požárů hladinových plavidel a těžařských plošin a boj s následky havárií ropných tankerů

Odlišnosti od ekranoplánu typu pr.903 Lun (Utka class):

- zcela nový interiér trupu

- zesílená konstrukce draku - díky tomu je tento stroj schopen operovat i na rozbouřeném moři při stavu 5

- absence všech tří párů dvojnásobných tandemově uspořádaných trubkových raketnic s protilodními řízenými střelami typu 3M80 raketového systému typu P-70 Moskit (SS-N-22 Sunburn), včetně hřbetní střelecké obranné věže typu UKU-9K-502 s dvojicí dvouhlavňových 23 mm kanónu typu GŠ-23L (ta byla umístěna pod předním párem těchto raketnic) - zde se nyní nachází nízká plochá nástavba s nevelkým kapsovitým lapačem vzduchu v čele (na úrovni odtokové hrany předkřídla s pohonnými jednotkami)

- instalace výklopného (směrem nahoru) zaobleného krytu, prostřednictvím kterého lze provádět shoz záchranných člunů, v zakončení trupu přímo pod směrovým kormidlem na místo druhé střelecké obranné věže typu UKU-9K-502

- instalace mohutné zaoblené bohatě prosklené směrem dopředu vystupující gondoly s pracovištěm navigátora na horní části náběžné hrany svislé ocasní plochy (pod ní se pak nachází nevelký lapač vzduchu) na místo dvou nad sebou umístěných zaoblených krytů z dielektrického materiálu (zatímco pracoviště zbylých sedmi členů letové posádky se nachází ve přídi trupu, pracoviště záchranného týmu je umístěno v zadní části trupu)

- instalace nízkého pylonu s nevelkým čočkovitým krytem antény navigačního radaru na vrcholu svislé ocasní plochy na místo rozměrného zaobleného krytu z dielektrického materiálu

Historie:  V souvislosti s ukončením programu raketonosného ekranoplánu pr.903 Lun (Utka class), což byl jeden z mnoha důsledků těžkých ekonomických problému, které nakonec, v roce 1991, vyústily rozpadem SSSR, ještě v březnu roku 1989 padlo rozhodnutí, aby byl rozestavěný druhý exemplář tohoto gigantického osmimotorového stroje (S-33) dokončen ve specializované neozbrojené modifikaci pro pátrací a záchrannou činnost. Takto modifikovaný druhý Lun (Utka class) přitom vešel ve známost jako pr.9037 Spasatěl a na rozdíl od svého vývojového předchůdce měl být schopen letu ve výškách až do 7 500 m, jako klasický letoun. Nemělo tedy jít o klasický ekranoplán, ale o tzv. ekranolet. Provozovatelem Spasatělu v základní verzi se měly stát pátrací a záchranné jednotky Severní a Pacifické flotily VMF. S následující verzí tohoto stroje, která měla být již schopna působit kdekoliv na světě, se zase počítalo pro mise organizace Spojených Národů (UN). První exemplář Spasatělu měl výrobní halu závodu Volga opustit již v roce 1994 (dle jiných zdrojů v roce 1998). Díky absolutně nedostatečnému financování ze strany Ministerstva obrany Ruska byla ale nakonec kompletace tohoto stroje zcela zastavena, když se nacházela ve stádiu 80%-ní technické připravenosti. Nedokončený Spasatěl (S-33) se v prostorách závodu Volga nacházel až do srpna roku 2016, kdy byl, zřejmě kuli uvolnění výrobních prostor, přepraven do prostor závodu AO Zavod Krasnoje Sormovo. Další osudy tohoto stroje nejsou známy. S největší pravděpodobností se však stane muzejním exponátem.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden exemplář (jeho kompletace byla zastavena ve stádiu 80%-ní technické připravenosti)

Uživatelé:  žádní

 

 

Posádka:    osm členů letové posádky a skupina záchranářů

Pohon:        osm dvouproudových motorů typu Kuzněcov NK-87 s max. tahem po 13 000 kp (šest startovacích a dva letové)

Radar:         výstražný protisrážkový impulsní dopplerovský radiolokátor neznámého typu, instalovaný uvnitř vystouplého zploštělého příďového krytu, a navigační impulsní dopplerovský radiolokátor neznámého typu, umístěný uvnitř nevelkého čočkovitého krytu připevněného za pomoci krátkého pylonu k vrcholu svislé ocasní plochy

Kapacita:   80 ležících raněných nebo 100 až 500 trosečníků (popř. 700 až 800 trosečníků*) nebo jedna záchranná ponorka s kapacitou 24 osob (k její přepravě měl sloužit speciální vnější hřbetní trupový úchyt) v záchranném provedení, nádrž s 20 000 kg pěnotvorné látky (k její přepravě měl sloužit speciální vnější hřbetní trupový úchyt) v požárním provedení nebo kontejner s 3 000 m plovoucích bariér v provedení pro boj s následky havárií ropných tankerů

Výzbroj:     žádná

 

 

 

 

TTD:  
Rozpětí křídla: 44,00 m
Délka: 73,80 m
Výška: 19,20 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 390 000 kg
Max. rychlost: 550 km/h**
Letová výška: 1 až 5 m**
Max. dolet: 3 000 km

 

 

* s takto velkým počtem osob na palubě je tento stroj schopen pouze plavby

** schopnost dlouhodobého letu vně vlivu přízemního efektu ve výškách až do 7 500 m rychlostí až do 750 km/h

 

Poslední úpravy provedeny dne: 30.8.2016