Alexejev SM-8

Typ:  technologický demonstrátor výzkumného ekranoplánu typu KM [Kasp A]

Určení:  prověření letových vlastností, stability, ovladatelnosti, aerodynamiky, hydrodynamiky a pevnosti draku ekranoplánu typu KM [Kasp A]

Historie:  Jediný exemplář jednomístného dvoumotorového experimentálního ekranoplánu typu SM-8 vznikl jako nástupce jediného prototypu ekranoplánu typu SM-5, jehož zkušební program v srpnu roku 1964, tedy krátce poté, co se rozeběhl, předčasně ukončila tragická havárie. Oba zmíněné stroje, SM-5 a SM-8, byly přesnou 1:4 aerodynamickou zmenšeninou obřího desetimotorového experimentálního ekranoplánu typu KM [Kasp A]. Jediným posláním tohoto technologického 1:1 demonstrátoru víceúčelového vojenského ekranoplánu se přitom stalo prověření technologií, které byly předtím odzkoušeny za pomoci malých experimentálních ekranoplánů řady SM, na plavidle rozměrově a hmotnostně blízkém plánovaným operačním ekranoplánům pro VMF (výsadkové, bojové a pátrací-záchranné). Od svého předchůdce v podobě typu SM-5 se jediný exemplář ekranoplánu typu SM-8 odlišoval zejména robustnějším profilem hřbetní směrem od kořene náběžné hrany svislé ocasní plochy (SOP) vybíhající nástavby s lapačem vzduchu letového motoru. Odlišné bylo též umístění trysek letové jednotky. Zatímco v případě typu SM-5 se obě trysky letového motoru, které simulovaly činnost dvou letových motorů obřího typu KM [Kasp A], nacházely na bocích trupu, přímo před směrovým kormidlem, trysky letové jednotky modelu SM-8 byly umístěny na bocích hřbetní nástavby, těsně pod kořenem náběžné hrany SOP. Dále bylo typ SM-8 od modelu SM-5 možné rozpoznat díky výrazně většímu kladnému vzepětí vodorovné ocasní plochy (VOP), která byla umístěna na vrcholu SOP. Novinkou se stalo též protažení kruhového lapače vzduchu startovací jednotky, který se nacházel na hřbetu trupu, přímo za pilotní kabinou, do jakéhosi „komínku“ výrazně vystupujícího nad obrys hřbetu trupu. Toto řešení chránilo startovací motor před korozními účinky slané vodní tříště. V případě typu SM-5 byl ochrannou clonou, která měla podobu jakési ohrady s půdorysem s tvarem písmene „U“, opatřen pouze lapač vzduchu letové jednotky. Kompletace jediného exempláře experimentálního ekranoplánu typu SM-8 se neustále zatahovala. Výrobní halu závodu Volga proto tento stroj nakonec opustil až v roce 1967, tedy celý rok po jediném exempláři svého většího „bratra“ v podobě typu KM [Kasp A]. Zkoušky obou dvou zmíněných experimentálních ekranoplánů, SM-8 a KM [Kasp A], proto nakonec probíhaly prakticky paralelně. Náplní první etapy zkušebního programu jediného prototypu ekranoplánu typu SM-8, která se rozeběhla v roce 1968, se stalo studium plavbyschopnosti, ovladatelnosti a manévrovatelnosti, včetně vzletových a přistávacích charakteristik, tohoto stroje na klidné vodě a na rozbouřeném moři s různou výškou vln. Další série námořních zkoušek ekranoplánu typu SM-8 byla realizována mezi květnem a červnem roku 1969. Tuto část zkušebního programu přitom zakončilo, dne 10. června, několik přeletů přes zatravněné a písčité pobřeží a rozsáhlou oblast močálů. Jediný prototyp ekranoplánu typu SM-8 rovněž vypomáhal při tvorbě pilotních manuálů pro obří prototyp KM [Kasp A]. Za pomoci tohoto stroje byla v neposlední řadě prověřována též účelnost veškerých plánovaných konstrukčních úprav pro jediný exemplář modelu KM [Kasp A]. Kromě toho jednomístný analog SM-8 sloužil pro výcvik pilotů. Za pomoci tohoto stroje byl rovněž odzkoušen speciální stabilizační systém typu iz.127, který vyvinul leningradský institut Elektropribor speciálně pro ekranoplány. V roce 1969 jediný exemplář ekranoplánu typu SM-8 navíc obdržel instalaci systému, který zajišťoval rovnoměrné šíření výtokových plynů z pohyblivých trysek startovacího motoru.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Tumanskij KR7-300 s max. tahem po 2 000 kp (jeden startovací a jeden letový)

Poslední úpravy provedeny dne: 20.7.2013