VZLÚ/LOK (Aero) MiG-15bisT

Typ:  speciální neozbrojená vlečná modifikace frontového stíhacího letounu typu MiG-15bis (S-103)

Určení:  vlekání vzdušných terčů při střeleckém výcviku pilotů proudových stíhacích letounů

Odlišnosti od letounu MiG-15bis (S-103):

- instalace výměnné lafety s vlečným zařízením na místo výměnné lafety s kanónovou výzbrojí ve spodní části přídě trupu – zmíněná lafeta ukrývá buben s 5 mm tlustým a 2 000 m dlouhým ocelovým lanem, do jehož závěsu se umisťuje celokovový letounový vzdušný terč typu KT-03 (C-02), převodové zařízení, brzdu a další příslušenství a na jejím břichu, v oblasti za šachtou příďového podvozku, se nachází instalace nevelké doutníkovité gondoly axiální náporové turbíny s 40-ti oběžnými lopatkami (ta pohání naviják vlečného lana) a krytu vývodu vlečného lana

- instalace ovládacího panelu vlečného zařízení uvnitř pilotní kabiny (za jeho pomoci pilot ovládá a sleduje odvíjení a navíjení lana a v neposlední řadě též provádí nouzový odhoz vlečného terče, popř. nouzové přeseknutí lana)

Historie:  Přestože celodřevěný vlečný letounový vzdušný terč typu L-03 z dílny Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) z Letňan, který se stal součástí vybavení vlečného speciálu typu MiG-15T, potřebám výcviku plně vyhovoval, za ideální řešení jej rozhodně nebylo možné považovat. Důvodem toho se stala vysoká pořizovací cena a značná pracnost výroby a oprav. VZLÚ proto již v letech 1957 až 1959 zpracoval projekt nového vlečného vzdušného terče v podobě celokovového typu KT-03, známého též pod vojenským označením C-02. Jeho předností se přitom stala jednoduchá a levná konstrukce a v neposlední řadě též snadná nahraditelnost v případě ztráty. Kontrolní a vojskové zkoušky vlečného terčového letounku typu KT-03 (C-02) se rozeběhly dne 18. ledna 1960. Krátce nato je nicméně zastavily problémy technického rázu, a to až do dne 9. srpna téhož roku. Mezitím, mezi 11. a 12. červencem, vlečný terčový letounek typu KT-03 (C-02) prošel závěrečnou fází závodních zkoušek. Vojskové a kontrolní zkoušky tohoto stroje se proto nakonec zatáhly až do 14. srpna 1960. I přes počáteční potíže bylo dne 1. září téhož roku bylo vzneseno doporučující stanovisko pro přijetí do výzbroje. Tomu však mezi 13. a 14. srpnem roku 1960 následovaly ještě zkoušky, které měly potvrdit použitelost vlečného terčového letounku typu KT-03 (C-02) k výcviku personálu protiletadlového dělostřelectva. Zmíněné zkoušky byly realizovány ve Vojenském výcvikovém prostoru (VVP) Kežmarok a potvrdily využitelnost vlečného terčového letounku typu KT-03 (C-02) i k tomuto účelu. Produkci tohoto stroje dostaly na starost Letecké opravárny Trenčín. Ve výrobním programu zmíněného podniku se přitom nacházel od roku 1961 do roku 1970. Role vlečného letounu vzdušného terče typu KT-03 (C-02) se zhostily nejen vlečné speciály typu MiG-15T, které vznikly v prostorách Vojenských opraven Kbely (LOK) konverzí stíhacích MiGů-15 (S-102) z linky závodu Aera, ale i letouny typu MiG-15bisT. Jejich základem se zase staly výkonnější MiGy-15bis (S-103). První vlečný MiG-15bisT vznikl konverzí MiGu-15bis (S-103) s výrobním číslem 623906 a ke zkouškám, které zajistilo Výzkumné a zkušební středisko č.031 (VZS-031), byl předán dne 2. května 1963. Do oblak se tento stroj poprvé vydal dne 16. května téhož roku. Poté, mezi 28. až 31. květnem téhož roku, prototyp vlečného MiGu-15bisT vykonal celkem 11 měřících letů v konfiguraci s vlečným terčovým letounkem typu KT-03 (C-02) v závěsu. V průběhu zkoušek, které byly realizovány nejprve na letišti Kuchyňa a poté na letišti Kbely, tento stroj prokázal některé přednosti před starším vlečným speciálem typu MiG-15T. Konkrétně přitom šlo o menší délku rozjezdu při vzletu a schopnost letu s plnými přídavnými palivovými nádržemi v konfiguraci s terčem v závěsu. Zkoušky prvního MiGu-15bisT se ale neobešly též bez problémů. Konkrétně v průběhu prvního a šestého letu se terč nevypnul. Vlečné lano proto muselo být přestřiženo. Při třetím letu se zase terčový letounek typu KT-03 (C-02) utrhl. Bez problémů se neobešel ani osmý let. Krátce po odpoutání terče typu KT-03 (C-02) od VPD se totiž, při navíjení lana, utrhla koncovka. Po ukončení zmíněných zkoušek byly v prostorách Leteckých opraven Kbely na model MiG-15bisT upraveny další letouny typu MiG-15bis (S-103). Celkem vzniklo nejméně 11 těchto vlečných speciálů. Provozovatelem všech MiGů-15bisT se stal OVT (oddíl vlečných letounů) z Košic, tedy ten samý oddíl, který tehdy provozoval všechny exempláře staršího MiGu-15T. Dne 1. srpna 1966, kdy byl OVT zrušen, všechny vlečné speciály typu MiG-15T převzala 45. dpzlp (dělostřelecký průzkumný letecký pluk) z Lín a VZL (výcviková základna letectva) z Malacek. Dne 1. února 1969 se ve stavu VZL Malacky nacházely ještě čtyři MiGy-15bisT. Další dva tyto stroje byly v září toho samého roku u 45. dpzlp. Ty po jeho zrušení převzal 5. slp (stíhací letecký pluk). Vlečné MiGy-15bisT se podílely též na zkouškách nového vlečného vzdušného terče typu KT-04. Ten byl určen pro přímého nástupce vlečných letounů typu MiG-15T/bisT v podobě pro tento účel specializované modifikace proudového cvičného letounu typu Aero L-39 Albatros, známé jako L-39V. Pro potřeby zkoušek zmíněného vzdušného terče, které se rozeběhly v roce 1971, byly přitom vyhrazeny letouny s černými trupovými čísly „3 113“ a „3 143“.

Verze:  -

Vyrobeno:  nejméně 11 exemplářů (všechny vznikly konverzí sériových MiGů-15bis)

Uživatelé:  pouze ČSSR

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden proudový motor typu Motorlet VK-1 (M-06) s max. tahem 2 700 kp

Radar:        žádný

Vybavení:  vlečné zařízení vzdušného letounového terče typu KT-03 (C-02)

Výzbroj:     žádná (oba křídelní závěsníky tohoto stroje jsou vyhrazeny pro 400 l přídavné palivové nádrže typu PTB-400)

* s vzdušným terčem v závěsu

Poslední úpravy provedeny dne: 13.4.2014