Mikojan-Gurjevič I-222 (MiG-7)

Typ:  pokročilá modifikace výškového přepadového stíhacího letounu typu I-221

Určení:  ničení výškových letounů protivníka (průzkumných a bombardovacích) v rámci protivzdušné obrany

Odlišnosti od letounu I-221:

- instalace silnější 1 860 hp pohonné jednotky typu AM-39B na místo 1 700 hp motoru typu AM-39A a turbokompresoru typu TK-300B na místo turbokompresoru typu TK-2B

- vestavba turbokompresoru do levého boku trupu v oblasti před pilotní kabinou na místo boku pravého – v této souvislosti byly všechny tandemově uspořádané motorové výfuky, které se nacházely na levoboku přídě trupu, svedeny do mohutné společné výfukové trubky s rozšířeným vývodem, zatímco mohutnou společnou výfukovou trubku nacházející se na pravoboku nahradila řada tandemově uspořádaných výfukových trubek s výrazně menším průřezem

- instalace lehčího a jednoduššího vzduchového mezichladiče plnícího vzduchu (za jeho pomoci je chlazen turbokompresorem stlačený vzduch před vstupem do karburátoru a zároveň vzduch vstupující do klimatizační jednotky pilotní kabiny) na místo vodního (kompenzace za vzrůst hmotnosti způsobený vestavbou pancéřové ochrany pilotní kabiny)

- instalace vysokého krytu mezichladiče plnícího vzduchu se zploštělými boky (a obdélníkovým na výšku postaveným vstupním otvorem vzduchu v čele a obdélníkovým výstupem na zádi) na břiše trupu na úrovni náběžné hrany křídla (v případě modelu I-221 měl tento kryt výrazně horizontálně zploštěný profil a navíc se nacházel blíže u zádě trupu, na úrovni odtokové hrany křídla)

- instalace pancéřové ochrany pilotní kabiny – zatímco do přední a zadní pevné části průzračného překrytu pilotní kabiny je včleněno 64 mm neprůstřelné sklo, záhlavník pilotní sedačky spolu s přední a zadní přetlakovou přepážkou je nyní zhotoven z 8 mm, resp. 9 mm, pancéřového plátu

- modifikovaná zadní část trupu s překližkovým potahem na místo kovového a sníženým hřbetem v oblasti za pilotní kabinou – díky tomu překryt pilotní kabiny, jehož zadní část původně plynule přecházela ve hřbet trupu, nyní vystupuje nad obrys hřbetu trupu (to pilotovi zajistilo lepší výhled směrem dozadu)

- modifikované křídlo s celodřevěnými vnějšími částmi na místo celokovových

- modifikované ocasní plochy s mírně zvětšenou plochou (zatímco plocha svislé plochy nyní činí 2,01 m², plocha vodorovné plochy 3,34 m²)

- zredukovaná zásoba paliva (z 448 kg na 300 kg) vyjmutím obou trupových nádrží nacházejících se přímo za pilotní kabinou (z hmotnostních důvodů)

- vestavba modifikované nádržky oleje, která je nyní opatřena pancéřovou ochranou, do střední části křídla

- vestavba dvou 20 mm kanónů typu SŠ-20 do boků přídě trupu na místo shodného počtu kanónů typu ŠVAK (součastně byla, z hmotnostních důvodů, snížena zásoba střeliva ze 150-ti na 80 nábojů na hlaveň)

- instalace výškové čtyřlisté vrtule typu AV-9L-26 s průměrem 3,60 m na místo třílisté vrtule typu AV-5L (úprava zavedená do konstrukce jediného prototypu tohoto stroje až v průběhu zkušebního programu)

Historie:  Protože letové zkoušky jediného prototypu přetlakovou pilotní kabinou opatřeného výškového stíhače typu I-221 z dílny OKB-155 A.I. Mikojana a M.I. Gurjeviče, který vznikl jako odpověď na německé výškové průzkumné speciály typu Junkers Ju86R s operační letovou výškou 14 410 m, již dne 7. února 1944, tedy krátce poté, co se rozeběhly, předčasně ukončila nehoda (zaviněná pilotem), NKAP (Lidový Komisariát Leteckého Průmyslu) pověřil zmíněnou konstrukční kancelář stavbou dalšího prototypu tohoto stroje (ve vylepšené verzi). Požadovaný letoun přitom vešel ve známost jako I-222 a spolu s modifikovanou přetlakovou pilotní kabinou opatřenou silnou pancéřovou ochranou a novým průzračným překrytem vystupujícím nad obrys hřbetu trupu obdržel též silnější 1 860 hp pohonnou jednotku typu AM-39B, nový turbokompresor typu TK-300B z dílny závodu č.300, modifikované vnější části křídla a modifikované ocasní plochy. Současně byly z hmotnostních důvodů (kompenzace za vzrůst hmotnosti vlivem instalace pancéřové ochrany) vyjmuty obě trupové palivové nádrže, snížena zásoba střeliva a vodní mezichladič plnícího vzduchu zaměněn lehčím a jednodušším chladičem vzduchovým. Dle předběžných výpočtů měl přitom tento stroj disponovat max. rychlostí 689 km/h (ve výšce 12 500 m) a dostupem 14 000 m. Kompletaci jediného prototypu výškového stíhače I-222 se podařilo završit dnem 15. března 1944. Svůj „roll-out“ si tento stroj odbyl dne 28. dubna téhož roku. Od vzletové dráhy se jediný prototyp letounu I-222 poprvé odlepil dne 7. května 1944. Poté, mezi 26. červencem a 9. srpnem téhož roku, prošel zkouškami ve velkém aerodynamickém tunelu institutu CAGI (Centrální Institut Aero- a Hydrodynamiky). Na základě výsledků zmíněných zkoušek následně tento stroj obdržel modifikované sloty a větší vzduchový mezichladič plnícího vzduchu. Do oblak se přitom takto modifikovaný prototyp letounu I-222 poprvé vydal dne 1. září 1944. Za celý program závodních zkoušek si tento stroj na své konto připsal celkem 39 zkušebních letů. V průběhu závodních zkoušek se jej přitom podařilo dostat do výšky 12 000 m. Kuli problémům s chodem pohonné jednotky v důsledku ztráty tlaku vzduchu a oleje ale nebylo s tímto letounem doporučováno dále létat ve výškách větších než 11 300 m. Dne 19. října téhož roku byl pak jediný prototyp letounu I-222 předán zkušebnímu institutu LII, jak požadovalo NKAP. Po realizaci dalších třech letů se ale zkušební program tohoto stroje opět zastavil, neboť motoru typu AM-39B mezitím vypršela technická životnost. Ten byl proto následně z jeho draku vyjmut a poté, dne 26. ledna 1945, odeslán závodu č.300 k opravě. Náležitě doladěný motor typu AM-39B přitom na zkušební základnu institutu LII, která se nacházela v Žukovském, dorazil v červenci toho samého roku. Protože při letu ve výškách větších než 6 000 m docházelo k únikům oleje a ke ztrátě tlaku v olejovém systému, po realizaci dalších pěti zkušebních letů, byl zmíněný motor z draku prototypu I-222 opět vyjmut a následně odevzdán závodu č.300. Přestože měl být dle výnosu NKAP institutu LII navrácen nejpozději do dne 10. srpna 1945, brány závodu č.300 nakonec nikdy neopustil. To samozřejmě pro letové zkoušky jediného prototypu letounu I-222 znamenalo definitivní konec.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Mikulin AM-39B s max. výkonem 1 860 hp

Výzbroj:     dva synchronní 20 mm kanóny typu SŠ-20 se zásobou 80 nábojů na hlaveň, vestavěné do boků přídě trupu

* zřejmě pouze vypočtený odhad (neexistuje záznam o tom, že by bylo dosaženo větší výšky než 12 000 m)

Poslední úpravy provedeny dne: 17.6.2012