Typ:  experimentální modifikace frontového stíhacího letounu typu MiG-17F (Fresco C)

Určení:  prověření efektivity 30 mm kanónů typu NR-30

Odlišnosti od letounu MiG-17F (Fresco C):

- instalace dvou 30 mm kanónů typu NR-30 po stranách modifikovaného břicha přídě trupu na místo sestavy jednoho 37 mm kanónu typu N-37 a dvou 23 mm kanónů typu NR-23 (pravý kanón typu NR-30 se přitom nachází blíže u „špice“ trupu než ten levý)

- modifikovaný zaměřovací systém instalací optického střeleckého zaměřovače typu ASP-5N-V3 na místo optického zaměřovače typu ASP-4NM a radiolokačního dálkoměru typu SRD-1M Radal-M (Scan Fix), který využívá nevelkou hřebenovitou anténu, nacházející se na hřbetu přídě trupu, přímo před pilotní kabinou (instalace posledně uvedeného zařízení se stala standardem též pro pozdější sériové MiGy-17F)

- instalace nového polokapkovitého průzračného překrytu pilotní kabiny s více protáhlým pevným čelním štítkem alá MiG-17P (zatímco pevný čelní štítek překrytu řadového MiGu-17F se sestával z plochého čelního okénka s oválným tvarem a dvou postranních trojúhelníkových okének se zaobleným profilem, přímo za plochým čelním okénkem, resp. přímo mezi oběma postranními zaoblenými okénky, tohoto modelu se nacházelo ještě jedno nevelké hřbetní okénko) a více protáhnou odsuvnou zadní částí s neděleným zasklením alá F-86A Sabre (naproti tomu zasklení odsuvné zadní části překrytu pilotní kabiny řadového MiGu-17F bylo rozděleno, jednou podélnou a jednou příčnou výztuhou, na čtyři díly)

- instalace silnějšího 6 kW palubního generátoru stejnosměrného proudu typu GS-6000 (na místo typu GS-3000)

- instalace společné antény pro radiostanici typu RSIU-3 a radiokompas typu ARK-5 (naproti tomu u řadového MiGu-17F byly oba tyto systémy opatřeny vlastní anténou)

Historie:  Dne 15. července 1954 OKB MiG obdržela zadání na modifikaci podzvukového frontového stíhacího letounu typu MiG-17F (Fresco C) s instalací dvou 30 mm kanónů typu NR-30 na místo původní hlavňové výzbroje v podobě jednoho 37 mm kanónu typu N-37 a dvou 23 mm kanónů typu NR-23. Datum předání prototypu takto modifikovaného MiGu-17F (Fresco C), který následně vešel ve známost pod továrním kódem „SF-3“, bylo přitom zmíněným výnosem stanoveno na říjen téhož roku. Práce na jediném prototypu letounu typu „SF-3“ se rozeběhly v červenci roku 1954. Jeho základem se přitom stal sériový MiG-17F (Fresco C) (rudá 0476 / v.č. 0415376), který pocházel z linky závodu č.153 z Novosibirska. Kompletaci prototypu „SF-3“ se podařilo završit dnem 29. října téhož roku. Závodní zkoušky tohoto stroje probíhaly až do konce listopadu roku 1954. Ke zkouškám státním byl předán dne 11. prosince téhož roku. Přestože státní zkoušky letounu typu „SF-3“ zakončilo kladné hodnocení, sériové výroby se nedočkal. Kanón typu NR-30 se tak stal standardní výzbrojí až nástupce stíhacího MiGu-17F (Fresco C) v podobě nadzvukového frontového stíhače typu MiG-19 (Farmer A).

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového MiGu-17F)

Uživatelé:  žádní

Pohon:       jeden proudový motor typu Klimov VK-1F s max. tahem 2 600 / 3 380 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        radiolokační dálkoměr typu SRD-1M Radal-M (‘Scan Fix’) s dosahem 0,3 až 2 km. Toto zařízení slouží pro sledování a měření vzdálenosti vzdušných cílů a využívá nevelkou hřebenovitou anténu, nacházející se na hřbetu přídě trupu, přímo před pilotní kabinou.

Vybavení:   - zaměřovací: jeden střelecký zaměřovač typu ASP-5N-V3 (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí typu SRO-1 Barij-M (štíhlá přímá břitová anténa nacházející se na hřbetu trupu přímo mezi pilotní kabinou a SOP) a výstražný RL systém typu SPO-2 Sirena-2 (antény vestavěné do vrcholu SOP, do koncových křídelních oblouků a do náběžné hrany křídla)

Výzbroj:     dva 30 mm kanóny typu NR-30, vestavěné do po jednom do pravoboku a do levoboku břicha trupu v oblasti za šachtou příďového podvozku, a dvě pumy o hmotnosti 50 kg, 100 kg nebo 250 kg, přepravované na jednom páru křídelních závěsníků (alternativně lze na křídelní závěsníky tohoto stroje umístit 400 l PTB typu PTB-400)

Poslední úpravy provedeny dne: 3.6.2014