Mikojan-Gurjevič MiG-25PU (‘Foxbat C’)

Typ:  dvoumístná cvičná modifikace jednomístného těžkého přepadového stíhacího letounu typu MiG-25P (Foxbat A)

Určení:  přeškolování pilotů na přepadové stíhací letouny typu MiG-25P/PD/PDS (Foxbat A/E) a kondiční létání

Odlišnosti od letounu MiG-25P (Foxbat A):

- instalace druhé přetlakové kabiny, která ukrývá pracoviště instruktora, uvnitř modifikované příďové sekce trupu, v oblasti před pilotní kabinou (zde se nyní nachází pracoviště žáka), na místo střeleckého radaru typu RP-25 Smerš-A (Fox Fire) – v této souvislosti robustní špičatý ogivální dielektrický kryt nahradila znatelně štíhlejší „plechová“ špice (průzračný překryt přední kabiny má obdobnou konstrukci jako překryt zadní kabiny a svou zadní částí plynule přechází ve hřbet trupu v oblasti před zadní kabinou)

- zredukovaná škála podvěsné výzbroje na PLŘS velkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-40TD (PLŘS velkého dosahu s poloaktivním RL navedením typu R-40R tento model vzhledem k absenci radiolokátoru nemohl používat)

- instalace plně zdvojeného řízení

- instalace palubního intecomu typu SPU-7

- instalace systému, který umožňuje provádět simulace poruch různých palubních zařízení

- instalace přístrojového vybavení z pokročilejšího modelu MiG-25PD uvnitř pilotní kabiny (vyjma zbraňových ovládacích prvků)

Historie:  Na konci 60. let se OKB MiG na naléhání ze strany vojenských pilotů a instruktorů pustila do vývoje specializované dvoumístné cvičné modifikace přepadového stíhacího letounu typu MiG-25P (Foxbat A). Prakticky ve stejnou dobu ale konstrukční tým OKB MiG započal též práce na projektu cvičné modifikace průzkumného letounu typu MiG-25R (Foxbat B). Vzhledem k absenci oficiálního zadání na takovou modifikaci MiGu-25P (Foxbat A) veškeré na práce na toto téma měly zpočátku iniciativní charakter. Dvoumístný MiGu-25P (Foxbat A), který vešel ve známost pod označením MiG-25PU (Foxbat C), přitom konstruktéři OKB MiG opatřili zcela novou příďovou sekcí trupu v oblasti před pilotní kabinou s druhou kabinou s pracovištěm instruktora. Zmíněná kabina byla navíc umístěna v menší výšce, takže nikterak nepřekážela ve výhledu ze zadní kabiny. Toto pro letouny s pevným křídlem poněkud netradiční uspořádání pilotních prostorů bylo v SSSR v 50. a 60. letech velmi oblíbené, neboť zajišťovalo stejně dobrý výhled z kabiny instruktora jako z kabiny žáka. Obdobně byly přitom řešeny též cvičné letouny typu Il-28U (Mascot), Jak-28U (Maestro), Tu-22U (Blinder D) a Tu-128UT (Fiddler C). Protože si vestavba druhého pilotního prostoru do přídě trupu vyžádala se zcela vzdát střeleckého radiolokátoru, výzbroj cvičného MiGu-25PU (Foxbat C) se omezila pouze na PLŘS s pasivním IČ navedením typu R-40TD (AA-6 Acrid). Obvykle však tyto stroje létaly pouze s maketami těchto střel v podvěsu. Pokročilý projekt dvoumístného MiGu-25PU (Foxbat C) se podařilo vyhotovit v průběhu let 1967 až 1969. Prototyp cvičného MiGu-25PU (Foxbat C) (modrá U01) vznikl konverzí sériového MiGu-25P (Foxbat A). Jeho kompletaci se přitom podařilo završit v srpnu roku 1969. Do oblak se tento stroj poprvé vydal dne 28. října téhož roku a státními zkouškami prošel mezi zářím roku 1970 a červencem roku 1971. Letové zkoušky prototypu MiG-25PU (modrá U01) se vyjma potíží s vibracemi křídla při vysokých rychlostech obešly bez větších problémů. Zmíněné potíže s vibracemi křídla konstruktéři OKB MiG nakonec vyřešili tím nejjednodušším možným způsobem, a to zavedením rychlostního limitu M=2,65 (2 800 km/h). Naproti tomu rychlostní limit bojových MiGů-25P (Foxbat A) činil M=2,83 (3 000 km/h). V letech 1969 až 1982 brány závodu č.21 opustilo celkem 173 cvičných MiGů-25PU (Foxbat C). Jejich provozovatelem se kromě 148. CBP i PLS (výcvikové a přeškolovací centrum) s domovskou základnou Savaslejka, která se nachází poblíž Gorkého, staly též řadové útvary PVO. Zpočátku služby ale cvičné MiGy-25PU (Foxbat C) sužovaly potíže s únavovými defekty v konstrukci křídla. Draky těchto cvičných strojů byly totiž vystavovány daleko většímu zatížení než draky stíhacích MiGů-25P (Foxbat A), neboť za ten samý počet letů vykonaly mnohem více průletů zvukovou bariérou. Změnou výrobní technologie a procesu údržby se nicméně později podařilo životnost cvičných MiGů-25PU (Foxbat C) prodloužit na přijatelnou úroveň.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového MiGu-25P) a 173 sériových strojů

Uživatelé:  Alžír, Indie, Irák, Libye, SSSR a Sýrie (dodány cca 2 ks)

Posádka:    pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:       dva proudové motory typu Tumanskij R-15B-300 s max. tahem po 7 500 kp / 11 200 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        žádný

Výzbroj:     čtyři PLŘS velkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-40TD (AA-6 Acrid), přepravované na dvou párech podkřídlových pylonů (na křídelní závěsníky tohoto stroje se ale obvykle umisťovaly pouze makety nebo cvičné verze střely typu R-40)

* se čtyřmi PLŘS typu R-40T (AA-6 Acrid) v podvěsu

Poslední úpravy provedeny dne: 27.3.2013