Typ:  experimentální modifikace frontového stíhacího letounu typu MiG-29 (iz.9.12) (Fulcrum A)

Určení:  prověření způsobilosti letounů řady MiG-29 (Fulcrum) pro činnost z paluby letadlové lodi opatřené tzv. skokanským můstkem

Odlišnosti od letounu MiG-29 (iz.9.12) (Fulcrum A):

- odlehčená konstrukce draku vyjmutím veškerého pro daný účel nepotřebného palubního vybavení

- instalace modifikovaného podvozku se zesílenou konstrukcí

- instalace záchytného háku pod zadní částí trupu s náležitě zesílenou konstrukcí (úprava zavedená do konstrukce jediného exempláře tohoto modelu až za chodu zkušebního programu)

Historie:  Na počátku 80. let byl, v rámci programu letadlových lodí projektu 1143.5 (Kuznetsov class), na letecké základně Novofjodorovka, která se nachází na Krymu, poblíž v Saki, zřízen námořní výcvikový komplex NITKA (Výzkumný, vývojový a výcvikový komplex). Jeho součástí se nejprve stala poněkud provizorní cvičná startovací rampa typu T-1 s výškou 5 m, délkou 60 m a šířkou 30 m. Později zde však byla vybudována startovací rampa typu T-2, která se svou výškou 5,6 m, délkou 53,5 m a šířkou 17,5 m již představovala přesnou 1:1 maketu příďové části paluby se „skokanským můstkem“ letadlového nosiče projektu 1143.5 (Kuznetsov class). Posláním zařízení NITKA se přitom kromě prověření způsobilosti všech zvažovaných letounů pro palubní provoz stal též výcvik palubních pilotů. Dle původních plánů měla plavidla projektu 1143.5 (Kuznetsov class) na své palubě hostit 18 těžkých stíhacích letounů typu Su-33 (Su-27K) (Flanker D), 28 středně těžkých víceúčelových bojových letounů typu MiG-29K (iz.9.31) (Fulcrum D), 8 protiponorkových vrtulníků typu Ka-27 (Helix A), 2 pátrací/záchranné vrtulníky typu Ka-27PS (Helix D) a čtyři vrtulníky DRLO (AWACS) typu Ka-31 (Helix E). Pro potřeby zkoušek zaměřených na prověření způsobilosti letounu typu MiG-29 (Fulcrum) pro činnost z paluby letadlové lodě opatřené „skokanským můstkem“ byl upraven, mezi červencem a srpnem roku 1982, sedmý letový exemplář tohoto stroje (modrá 18). Zmíněná konverze přitom spočívala zejména v demontáži veškerého pro daný účel nepotřebného palubního vybavení. To vedlo k redukci vzletové hmotnosti na pouhých 12 t. Takto modifikovaný MiG-29 (iz.9.12) (Fulcrum A)  (modrá 18) vešel ve známost pod neoficiálním označením MiG-29KVP a svůj první vzlet z klasické VPD vykonal dne 11. srpna 1982. První vzlet z rampy typu T-1 následoval dne 21. srpna toho samého roku. Do vzduchu se přitom tento stroj tehdy dostal při rychlosti pouhých 240 km/h s rozjezdem s délkou pouhých 250 m. V rámci první etapy zkušebního programu, která byla završena dnem 8. září téhož roku, jediný exemplář speciálu MiG-29KUB vykonal celkem 20 letů. V jejich průběhu se postupně podařilo snížit délku rozjezdu na 150 m a vzletovou rychlost na 180 km/h a zároveň navýšit vzletovou hmotnost na 14,5 t. Poté, mezi květnem a červencem roku 1983, jediný exemplář speciálu MiG-29KVP obdržel též instalaci záchytného háku pod zadní částí trupu s náležitě zesílenou konstrukcí. Takto modifikovaný MiG-29KVP se přitom do oblak poprvé vydal dne 29. července 1983. Zpět na leteckou základnu Novofjodorovka byl tento stroj přelétnut dne 21. srpna téhož roku. Tomu pak následovaly zkoušky zkráceného přistání za pomoci systému záchytných lan. Zmíněné zkoušky byly završeny dnem 31. října 1983 a jejich součástí se stal nespočet pojížděk a více než desítka zkrácených přistání. Poté, mezi 1. a 25. říjnem roku 1984, jediný exemplář speciálu MiG-29KVP vykonal sérii zkrácených vzletů z rampy typu T-2. Za pomoci tohoto stroje byla ale prověřována též činnost vysoce přesného palubního VASI systému typu Luna-3. Vůbec první přistání za využití Luny-3 jediný exemplář speciálu MiG-29KVP vykonal v květnu roku 1984. První automatické přistání za nočních podmínek přitom následovalo v roce 1987. Provoz jediného exempláře speciálu MiG-29KVP v Saki ukončil v prosinci roku 1991 rozpad SSSR. Letecká základna Novofjodorovka se totiž tímto náhle ocitla na území samostatné Ukrajiny. Definitivně z provozu byl letoun MiG-29 (modrá 18) vyřazen v srpnu roku 1992, když měl na svém kontě 265 letů. Ten samý měsíc byl prezentován na statické ukázce MosAeroShow 92. Poté byl předán Moskevskému energetickému Institutu. Zde krátce zastával roli učební pomůcky. Svůj život skončil za branami leteckého musea z Monina. Zpočátku jediný exemplář speciálu MiG-29KVP létal v zelenomodrém námořní „kabátě“. Za chodu zkoušek ale obdržel nástřik standardního kamuflážního schématu VVS, které se sestávalo ze dvou odstínů šedé barvy.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí přdsériového MiGu-29/iz.9.12)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Klimov RD-33 s max. tahem po 5 040 kp / 8 340 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        žádný

Výzbroj:     žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 10.11.2014