Mikojan-Gurjevič MiG-29M/M2 (iz.9.41S/9.47S)

Typ:  „pozemní“ modifikace exportního palubního víceúčelového bojového letounu typu MiG-29K/KUB (9.41/9.47); levnější alternativa za pokročilejší model MiG-35/-35D, který vzešel z programu MMRCA Indického vojenského letectva (IAF)

Určení:  ničení vzdušných cílů na krátké a střední vzdálenosti v rámci vybojování vzdušné převahy v prostoru linie a v rámci protivzdušné obrany, ničení pozemních a hladinových cílů, umlčování radiolokátorů protivníka a (v případě dvoumístného modelu MiG-29M2) výcvik pilotů

Odlišnosti modelu MiG-29M (9.41S) od letounu MiG-29K (9.41):

- instalace modifikovaného křídla bez sklápěcího mechanismu

- absence záchytného přistávacího háku nacházejícího se na břichu zadní části trupu, přímo mezi motorovými gondolami

- instalace avioniky ruské výroby na místo avionických systémů zahraniční provenience

Historie:  Protože středně těžký víceúčelový bojový letoun typu MiG-35/-35D, který vzešel z programu MMRCA (Medium Multi-Role Combat Aircraft) Indického vojenského letectva (IAF), představuje pro některé zákazníky příliš nákladné řešení poprávky po moderním bojovém letounu, RSK MiG později do své nabídky zařadila též zjednodušenou modifikaci tohoto stroje s instalací méně pokročilého dopplerovského radiolokátoru typu Žuk-ME na místo radaru kategorie AESA typu Žuk-AE a elekro-optického zaměřovacího systému typu OLS-UE na místo sestavy elektro-optických čidel typu OLS-UEM a OLS-K. Zbraňový systém takto modifikovaného MiGu-35/-35D, který vešel ve známost pod označením MiG-29M/M2 (iz.9.41S/iz.9.47S), se tedy zcela shoduje se zbraňovým systémem palubního bojového letounu typu MiG-29K/KUB (iz.9.41/iz.9.47), který zase vzešel ze zadání Indického námořnictva. S palubním MiGem-29K/KUB přitom tento model nemá společný pouze zbraňový systém, ale i konstrukci draku, tedy vyjma sklápěcího mechanismu křídla a záchytného přistávacího háku. Přestože byl letoun typu MiG-29M/M2 již od počátku zamýšlen pro export, vedení RSK MiG se nakonec rozhodlo s tímto strojem oslovit též Ruské ministerstvo vnitra, které mezitím zakoupilo, pro VMF, celkem 24 palubních MiGů-29K/KUB. První dva exempláře letounu typu MiG-29M/M2 (iz.9.41S/iz.9.47S), jeden jednomístný (modrá 741) a jeden dvoumístný (modrá 747), byly dokončeny v konfiguraci pro prvního zájemce o tento typ v podobě Sýrie. Kontrakt se Sýrií na 12 těchto strojů byl přitom podepsán již v listopadu roku 2006. Jako první se od vzletové dráhy továrního letiště luchovického závodu RSK MiG odlepil dvoumístný MiG-29M2 (modrá 747). Tomu se stalo dne 24. prosince 2011. Na zkušební leteckou základnu Žukovskyj byl přitom tento stroj přepraven tři dny nato. Jednomístný MiG-29M (modrá 741) se do oblak poprvé vydal dne 3. února 2012. Svůj veřejný debut si víceúčelový bojový letoun typu MiG-29M/M2 (iz.9.41S/iz.9.47S) odbyl v květnu téhož roku na airshow KADEX 2012, která se konala v kazašské Astani. Zmíněné airshow se konkrétně zúčastnil dvoumístný MiG-29M2 (modrá 747). Realizaci výše uvedeného kontraktu ale nakonec zcela zabránila občanská válka v Sýrii. Prvním provozovatelem letounu typu MiG-29M/M2 se proto nakonec stal Egypt. V květnu roku 2015 bylo oznámeno, že se podařilo s Egyptem dohodnout na podmínkách dodávky 52-ti letounů typu MiG-29M/M2 v provedení iz.9.41SM/9.47SM. MiGy-29M/M2 (iz.9.41SM/9.47SM) se od MiGů-29M/M2 (iz.9.41S/iz.9.47S) mírně liší, a to instalací nástavce pro doplňování paliva za letu a odlišného palubního vybavení.  První dvoumístný MiG-29M2 (iz.9.47SM) (černá 811) se do oblak poprvé vydal v březnu roku 2017. Krátce nato se do zkušebního programu zapojil též první exemplář jednomístného modelu MiG-29M (iz.9.41SM) (černá 801). Svému provozovateli v podobě vzdušných sil Egypta byly oba zmíněné stroje předány v dubnu toho samého roku. Celý kontrakt na 52 MiGů-29M/M2 (iz.9.41SM/9.47SM) se podařilo splnit do roku 2020. Mezitím o letoun typu MiG-29M/M2 projevilo zájem též Ruské VVS. Specifické požadavky VVS daly za vznik modelu, který vešel ve známost jako MiG-35S (iz.9.41SR) v jednomístné verzi, resp. jako MiG-35UB (iz.9.47SR) ve dvoumístné verzi. Letové zkoušky prvních exemplářů letounů typu MiG-35S a MiG-35UB se přitom rozeběhly na přelomu listopadu a prosince roku 2016. V srpnu roku 2019, na moskevské airshow MAKS 2019, si 14 letounů typu MiG-29M/M2 objednaly vzdušné síly Alžíru. První čtyři z nich vzdušné síly Alžíru převzaly v říjnu roku 2020. Dodávka zbylých 10 letounů typu MiG-29M/M2 byla uskutečněna v roce 2021.

Verze:

MiG-29M (iz.9.41S) – modifikace letounu typu MiG-29M (iz.9.41S) vzešlá ze zadání vzdušných sil Sýrie. Od dvoumístného MiGu-29M2 (iz.9.47S) se tento model odlišuje instalací 630 l palivové nádrže (na místo sedadla druhého pilota) v zadní části kabiny s nezměněným překrytem. Jediný exemplář letounu typu MiG-29M (iz.9.41S) se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 3. února 2012.

MiG-29M2 (iz.9.47S) – dvoumístná cvičně-bojová modifikace letounu typu MiG-29M (iz.9.41S) s pracovištěm druhého pilota, které je vybaveno čtveřicí barevných multifunkčních displejů (MFD), v zadní části kabiny (na místo 630 l palivové nádrže) a plně zdvojeným řízením. Jediný exemplář tohoto modelu se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 24. prosince 2011.

MiG-29M (iz.9.41SM) – modifikace letounu typu MiG-29M (iz.9.41S) vzešlá ze zadání vzdušných sil Egypta. Od modelu MiG-29M (iz.9.41S) se tento model odlišuje instalací výsuvného nástavce pro doplňování paliva za letu po levoboku přední části trupu, v oblasti před pilotní kabinou, a odlišného avionického vybavení. Součástí palubního vybavení letounu typu MiG-29M (iz.9.41SM) se mimo jiné stal radiolokátor typu FGM-129SM Žuk-M1SE, elektro-optický zaměřovací systém typu OLS-UE (I-219), přilbový zaměřovač typu NSCI-KOS-SM, kontejner typu KESM (I-220) se zaměřovací optikou, výstražný protiraketový systém typu I-222SM využívající šest senzorů (jeden na hřbetu přídě trupu, poblíž hlavice systému typu OLS-UE, jeden na hřbetu střední části trupu, přímo za překrytem kokpitu, dva na bocích přední části trupu a dva uvnitř krytu vystupujícího z břicha levé motorové gondoly, na úrovni hlavního podvozku), výstražný RL systém typu L150M-02 Pastel a dvě výmetnice 32-ti klamných IČ/RL cílů (po jedné na vnějších bocích zádě motorových gondol, na úrovni ocasních ploch). Letoun typu MiG-29M (iz.9.41SM) může zastávat též roli vzdušného tankeru. V tomto případě se na zbraňového závěsníky tohoto stroje umisťuje jedna tankovací jednotka typu PAZ-1MK a čtyři 1 150 l přídavné palivové nádrže. První exemplář letounu typu MiG-29M (iz.9.41SM) se od vzletové dráhy poprvé odlepil v březnu roku 2017.

MiG-29M2 (iz.9.41SM) – dvoumístná cvičně-bojová modifikace letounu typu MiG-29M (iz.9.41SM). První exemplář tohoto modelu se od vzletové dráhy poprvé odlepil v roce 2017.

Vyrobeno:  jeden prototyp modelu MiG-29M (iz.9.41S), jeden prototyp modelu MiG-29M2 (iz.9.47S) a 64 sériových strojů (14 pro Alžír a 52 pro Egypt)

Uživatelé:  Alžír a Egypt

MiG-29M (iz.9.41S)

Posádka:    jeden pilot (nebo pilot/žák a pilot/instruktor, v případě modelu MiG-29M2)

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Klimov RD-33MK s max. tahem po 5 400 kp / 9 000 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        víceúčelový impulzní dopplerovský radiolokátor s plochou štěrbinovou anténou s elektronickým snímáním typu FGM-129 (N010ME) Žuk-ME se zorným polem ±85° v horizontální rovině a +56° až -40° ve vertikální rovině, instalovaný uvnitř špice trupu. Tento typ radiolokátoru slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných, pozemních a hladinových cílů. Kromě toho lze za jeho pomoci pořizovat radiolokační snímky terénu s rozlišením 5 x 5 m. Radar typu Žuk-ME disponuje módem „look down“ a najednou je schopen sledovat 10 vzdušných cílů (a na 4 z nich navádět PLŘS) nebo 2 pozemní/hladinové cíle. Vzdušné cíle s RCS 5 m² tento typ radaru dokáže detekovat na vzdálenost 110 až 120 km. Jeho sledovací dosah přitom činí 50 km. Zatímco skupinu bojových vozidel je radar typu Žuk-ME schopen odhalit na vzdálenost 25 km, rozměrný most na vzdálenost 120 km, hladinové plavidlo o velikosti torpédoborce na vzdálenost 300 km.

Vybavení:   pasivní elektro-optické čidlo typu OLS-UE. Zmíněné čidlo v sobě sdružuje IČ lokátor a laserový dálkoměr s TV zaměřovačem a slouží pro pasivní sledování vzdušných cílů. Jeho instalace se přitom nachází uvnitř kopulovitého krytu, který je umístěn přímo před pilotní kabinou, vpravo od osy trupu.

Výzbroj:      jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do levého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 6 500 kg, přepravovaná na osmi křídleních a jednom trupovém závěsníku – PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77E (AA-12 Adder) (max. 6 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-73E (AA-11 Archer) (max. 8 ks), protizemní ŘS s pasivním TV navedením typu Ch-29T/TD (AS-14 Kedge) (max. 4 ks), protilodní ŘS s aktivním RL navedením typu Ch-31A (AS-17 Krypton) (max. 4 ks) a Ch-35E (AS-20 Kayak) (max. 4 ks), protiradiolokační ŘS s pasivním RL navedením typu Ch-31P (AS-17 Krypton) (max. 4 ks), 500 kg pumy s pasivním TV navedením typu KAB-500Kr (max. 4 ks), raketové bloky typu B-8M1 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) (max. 6 ks), 240 mm neřízené rakety typu S-24B (max. 6 ks), 250 kg neřízené pumy typu FAB-250, 500 kg neřízené pumy typu FAB-500 (max. 11 ks), submuniční kontejnery typu KMG-U, 2 150 l PTB typu PTB-2150 (max. 1 ks), 1 150 l PTB typu PTB-1150 (max. 4 ks) a tankovací jednotka typu PAZ-1MK (max. 1 ks)

* případě modelu MiG-29M; resp. 23 700 kg v případě modelu MiG-29M2

** případě modelu MiG-29M; resp.1 800/3 000 km v případě modelu MiG-29M2

Poslední úpravy provedeny dne: 29.1.2022