Mikojan-Gurjevič SM-12T (SM-12/3T a 4T)

Typ:  speciální modifikace frontového stíhacího letounu typu SM-12 zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  prověření činnosti PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu K-13 (AA-2 Atoll)

Odlišnosti od letounu SM-12:

- instalace krátkých pylonů s vypouštěcími lištami typu APU-26 pod křídlem, vně šachet hlavního podvozku, na místo standardních závěsníků pro PTB

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu K-13 (AA-2 Atoll) – ta se umisťuje v počtu dvou exemplářů na vypouštěcí lišty typu APU-26

- instalace radiolokačního zaměřovače typu Kvant (v případě letounu SM-12/3T) nebo Kvant-1 (v případě letounu SM-12/4T) uvnitř pohyblivého dvoupolohového regulačního kužele příďového kruhového vstupu vzduchu na místo typu SRD-5 Baza-6

- instalace optického zaměřovače typu ASP-5NV-U1 (v případě letounu SM-12/3T) nebo ASP-5N (v případě letounu SM-12/4T) a IČ zaměřovače typu SIV-52 uvnitř pilotní kabiny na místo optického zaměřovače typu ASP-5N-V4

- modifikované ovládání křidélek záměnou hydraulického posilovače typu BU-13MK hydraulickým posilovačem typu BU-18D

- modifikované ovládání výškových kormidel záměnou hydraulického posilovače typu BU-14MSK hydraulickým posilovačem typu BU-19D

Historie:  Po ukončení programu SM-12 dva ze čtyř prototypů tohoto derivátu nadzvukového frontového stíhače typu MiG-19S (Farmer D) s nadzvukovým příďovým lapačem vzduchu a silnějšími pohonnými jednotkami prošly konverzí na testovací platformu PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu K-13 (AA-2 Atoll), která nebyla ničím jiným, než bezlicenční kopií americké střely typu AIM-9B Sidewinder. Původně měly být na vzdušnou zkušebnu této hlavní zbraně přepadového stíhače typu MiG-21P (Je-7) a frontového stíhače typu MiG-21F-13 (Fishbed C/E) upraveny, instalací krátkých pylonů s vypouštěcími lištami typu APU-26 (na místo křídleních závěsníků pro PTB), radiolokačního zaměřovače typu Kvant (na místo typu SRD-5 Baza-6), optického zaměřovače typu ASP-5NV-U1 (na místo typu ASP-5N-V4) a IČ zaměřovače typu SIV-52, prototypy SM-12/2 a SM-12/3. Nakonec ale před letounem SM-12/2 dostal přednost prototyp SM-12/4. Takto modifikované prototypy SM-12/3 a SM-12/4 vešly ve známost pod označením SM-12/3T a SM-12/4T a kromě výše uvedeného zastávaly též roli avionických zkušeben. Zatímco zaměřovací vybavení prototypu SM-12/3T se sestávalo z radiolokačního dálkoměru typu Kvant a optického zaměřovače typu ASP-5NV-U1, prototyp SM-12/4T byl opatřen radiolokačním dálkoměrem typu Kvant-1, který využíval modifikovanou anténu, a optickým zaměřovačem typu ASP-5N. Radiolokační dálkoměr typu Kvant spolupracoval pouze s PLŘS. Naproti tomu radiolokační dálkoměr typu Kvant-1 bylo možné používat i při střelbě kanóny a neřízenými raketami. Kromě závěsníků pro testované PLŘS a testované avioniky tyto stroje obdržely též nové hydraulické posilovače řízení výškovek (typ BU-19D) a křidélek (typ BU-18D). První dvě střely typu K-13 (AA-2 Atoll) byly ze zbraňových závěsníků letounu SM-12/3T odhozeny v březnu roku 1959. Poté tento stroj vypustil dalších 12 zkušebních exemplářů střely typu K-13 (AA-2 Atoll) v balistické zkušební modifikaci. Tomu následovaly ještě tři střelby zaměřené na prověření činnosti dálkového autodestrukčního systému. Dne 25. dubna 1959, po realizaci pěti neřízených střeleb za pomoci telemetrických střel typu K-13 (AA-2 Atoll) na pozemní cíle, byl ale zkušební program této zbraně pozastaven. Všech těchto pět zásahů totiž vykazovalo značnou odchylkou od záměru. Později se do obnoveného zkušebního programu střely typu K-13 (AA-2 Atoll) zapojil též speciálně upravený třetí prototyp dvoumachového MiGu-21F (Fishbed C), známý jako Je-6T/3. První střelba za pomoci střely typu K-13 (AA-2 Atoll) na padákový terč v režimu samonavedení byla uskutečněna dne 21. října 1959. Poté, dne 1. prosince téhož roku, letouny SM-12/3T a SM-12/4T vypustily dvě telemetrické a jednu bojovou střelu typu K-13 (AA-2 Atoll) na bezpilotní terčový MiG-15M (M-15). K iniciaci bojové hlavice u cíle ale došlo pouze u jedné ze dvou telemetrických K-13 (AA-2 Atoll). Zbylé dva zkušební exempláře této zbraně totiž ke svému cíly ani nedolétly. Další střet zmíněných letounů s bezpilotním MiGem-15M (M-15) byl uskutečněn dne 8. prosince 1959. Sestřel si přitom tehdy na své konto připsal pouze letoun SM-12/3T (SM-12/4T již pálil na padající MiG). Celý program továrních zkoušek střely typu K-13 (AA-2 Atoll) byl završen dne 12. prosince 1959, sestřelem dalšího terčového MiGu-15 (M-15). Ten přitom uskutečnil letoun SM-12/4T. Za celý program závodních zkoušek střely typu K-13 (AA-2 Atoll) se tedy podařilo sestřelit dva terčové MiGy-15M (a další poškodit výbuchem bojové hlavice). Všechny zmíněné střelby na terčové MiGy-15M (M-15) byly přitom realizovány ve výškách mezi 11 800 až 13 000 m ze vzdálenosti 1,7 až 2,6 km od cíle. V průběhu státních zkoušek, které se rozeběhly dnem 12. prosince 1959, se podařilo poslat k zemi dalších pět terčových MiGů-15M (M-15M). Dva z nich si přitom na své konto připsal letoun Je-6T/2. Zbylé tři tyto bezpilotní stroje zasáhly střely typu K-13 (AA-2 Atoll) odpálené letouny SM-12/3T a SM-12/4T. Do výroby byla střela typu K-13 (AA-2 Atoll) zavedena výnosem ze dne 2. února 1960 pod označením R-3 (AA-2 Atoll).

Verze:  -

Vyrobeno:  dva exempláře prototypy (vznikly konverzí třetího a čtvrtého exempláře letounu typu SM-12)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Sorokin R3-26 s max. tahem po 3 800 kp s přídavným spalováním

Radar:        radiolokační dálkoměr typu Kvant nebo Kvant-1. Toto zařízení využívá anténu nacházející se uvnitř regulačního kužele příďového kruhového vstupu vzduchu a slouží pro sledování a měření vzdálenosti vzdušných a pozemních cílů.

Vybavení:   - zaměřovací: jeden střelecký zaměřovač typu ASP-5NV-U1 nebo ASP-5N (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí typu SRO-2 Chrom (‘Odd Rods’) a výstražný RL systém typu SPO-2 Sirena-2

Výzbroj:     dva kanóny 30 mm typu NR-30 se zásobou 73 nábojů na hlaveň, vestavěné do kořenů křídla, dvě PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu K-13 (AA-2 Atoll), přepravované na vnějším páru křídleních závěsníků

Poslední úpravy provedeny dne 18.6.2014