Tupolev Tu-95M-5 (‘Bear A mod.’)

Typ:  raketonosná modifikace těžkého strategického bombardovacího letounu typu Tu-95M (Bear A)

Určení:  primárně ničení rozměrných hladinových cílů s výtlakem větším než 10 000 t (bitevní křižníky, letadlové lodě), rozměrných pozemních cílů (komunikace, přehrady, elektrárny, továrny, železniční nádraží, letiště) a radiolokačních stanic za pomoci řízených střel typu KSR-5 (AS-6 Kingfish), sekundárně ničení rozměrných pozemních cílů za pomoci neřízených pum

Odlišnosti od letounu Tu-95M (Bear A):

- instalace vyhledávacího-naváděcího radiolokátoru typu Rubín-1KV (Short Horn), který spolupracuje s naváděcím systémem řízených střel typu KSR-5 (AS-6 Kingfish), na místo bombardovacího-navigačního radiolokátoru typu RBP-4 Rubidij-MM-2 (Mushroom) pod nezměněným polokapkovitým dielektrickým krytem nacházejícím se na břichu trupu, přímo před šachtou příďového podvozku

- instalace dvou závěsníků střel typu KSR-5 (AS-6 Kingfish), pod kořeny křídla Schopnost přepravy neřízených pum uvnitř trupové pumovnice přitom zůstala plně zachována.

- instalace pasivního lokátoru typu Kurz, který slouží k vyhledávání radiolokačních stanic protivníka a navádění protiradiolokačních řízených střel typu KSR-5P (AS-6B Kingfish). Zmíněné zařízení využívá dva tandemově uspořádané páry antén. Ty jsou přitom umístěny uvnitř drobných vřetenovitých pouzder, které jsou připevněny, za pomoci krátkých pylonů, k okrajům břicha trupu (po jednom páru za příďovým podvozkem a za trupovou pumovnicí).

- instalace kontejneru typu UChO s aktivním RL rušičem typu SPS-153 Ljutik na místo ocasní střelecké věže typu DK-12. Zmíněný kontejner má vřetenovitý tvar a zploštělé boky a plynule navazuje na hranatý překryt zrušeného pracoviště zadního střelce. Jeho instalace si vyžádala odstranit všechna okénka pracoviště zadního střelce, tedy vyjma zadního páru, a kryt výstražného radiolokátoru zadní polosféry typu PRS-1 Argon (Bee Hind).

- instalace aktivního RL rušiče typu SPS-141 Siren. Zatímco přijímací anténa stanice typu SPS-141 se nachází pod nevelkým náprstkovitým krytem, který vybíhá z prosklené špice trupu, vysílací antény tohoto zařízení ukrývá jeden pár drobných polokapkovitých krytů, který je umístěn na bocích trupu, přímo nad předním párem krytů antén pasivního lokátoru typu Kurs.

Historie:  Protože stíhací letouny 4. generace a pozemní raketové systémy PVO, které byly do výzbroje zařazeny v 70. letech, dávaly strategickému raketonosnému letounu typu Tu-95KM (Bear B/C) jen málo šancí na zničení cíle, dne 13. února 1973 byla OKB A.N. Tupoleva pověřena modernizací zbraňového systému tohoto stroje. Ten se přitom sestával z radaru typu JaD (Crown Drum) a okřídlené řízené střely typu Ch-20 (AS-3 Kangaroo) s rychlostí řádu M=2 a letovou výškou okolo 15 000 m. Zmíněný modernizační program byl vystavěn na zástavbě zbraňového systému středně těžkého nadzvukového bombardovacího letounu typu Tu-22K (Blinder B), který se sestával ze střeleckého radaru typu PN (Down Beat) a okřídlené řízené střely typu Ch-22 (AS-4 Kitchen) s rychlostí řádu M=3,5 a letovou výškou okolo 22 500 m, a nového obranného vybavení a dal za vznik modelu Tu-95K-22 (Bear G). Výnos ze dne 13. února 1973 ale obsahoval též zadání na zpracování projektu integrace řízené střely typu KSR-5 (AS-6 Kingfish) do zbraňového systému ryze bombardovacích letounů typu Tu-95/-95M (Bear A) a 3MN/3MS (Bison B). Tato přesná aerodynamická zmenšenina střely typu Ch-22 (AS-4 Kitchen) vzešla z programu Tu-16K-26 (Badger G) a díky vysoké letové rychlosti, jenž činila M=3,5, a velké letové výšce, která se pohybovala na hranici 22 500 m, byla všemi tehdejšími prostředky PVO prakticky nedotknutelná. Naváděcí systém této zbraně navíc spolupracoval s radiolokátorem typu Rubín-1KV (Short Horn), který nebyl ničím jiným, než modifikací radiolokátoru typu Rubín-1D (Short Horn), jenž se mezitím, na konci 60. let, stal standardní součástí vybavení všech letounů typu Tu-95M (Bear A). Z tohoto důvodu se integrace střely typu KSR-5 (AS-6 Kingfish) do zbraňového systému letounu typu Tu-95/-95M (Bear A) obešla bez větších zásahů do konstrukce draku a vybavení. Součástí modernizačního programu letounů typu Tu-95/-95M (Bear A), který dal za vznik modelu Tu-95M-5 (Bear A mod.), se ale stala též instalace nového obranného vybavení. Obranné vybavení přitom tento model sdílel s modelem Tu-95K-22 (Bear G), který vzešel z modernizačního programu letounu typu Tu-95KM (Bear B/C). U modernizovaného Tu-95M-5 (Bear A mod.) byla navíc zachována schopnost vedení útoků na pozemní cíle za pomoci neřízených pum. Konverzí na tento standard mělo přitom projít, v prostorách závodu č.18 z Kujbyševa, celkem 33 letounů typu Tu-95/-95M (Bear A) ze stavu VVS. Základem prototypu raketonosného speciálu typu Tu-95M-5 (Bear A mod.), který spolu s radiolokátorem typu Rubín-1KV (Short Horn) a dvojicí střel typu KSR-5 (AS-6 Kingfish) tvořil vzdušný raketový komplex typu K-95-26, se stal letoun Tu-95M (v.č. 8800601). Ten přitom do kujbyševského závodu č.18 dorazil již dne 3. ledna 1973. Na výkresové podklady, které byly nezbytné k zahájení přestavby tohoto stroje na prototyp modelu Tu-95M-5 (Bear A mod.), si ale zmíněný podnik musel počkat až do října toho samého roku. Jediný prototyp letounu typu Tu-95M-5 (Bear A mod.) brány závodu č.18 opustil v říjnu roku 1976. Do oblak se tento stroj poprvé vydal, z podnikového letiště kujbyševského závodu č.18, ještě ten samý měsíc. Krátce nato, dne 22. října 1976, byl přelétnut na leteckou základnu Žukovskyj, domovskou základnu zkušebního institutu LII. Protože byl již dne 21. května 1977 celý program Tu-95M-5 (Bear A mod.) zrušen, zkušební program jediného prototypu tohoto stroje se omezil na pouhých 32 letů. Jedním z důvodů odřeknutí modernizace letounů typu Tu-95/-95M (Bear A) na standard Tu-95M-5 (Bear A mod.) se stala skutečnost, že již tehdy šlo o značně opotřebené stroje s již takřka vyčerpanou technickou životností. Modernizaci těchto letounů by proto musela předcházet velmi nákladná generální oprava. Ke ztrátě zájmu o modernizační program Tu-95M-5 (Bear A mod.) ale nemalou mírou přispěly též rychlé pokroky ve vývoji nové strategické protizemní okřídlené řízené střely typu Ch-55 (AS-15 Kent), se kterou počítaly letouny typu Tu-95MS (Bear H) a Tu-160 (Blackjack A). Z toho samého důvodu nepřekročil prototypové stádium ani modernizační program letounů typu 3MN/3MS (Bison B) z dílny V.M. Mjasiščeva, jenž dal zase za vznik modelu 3M-5. Po ukončení zkušebního programu jediný prototyp modelu Tu-95M-5 (Bear A mod.) prošel konverzí na vzdušnou zkušebnu střely typu Ch-55 (AS-15 Kent), která vešla ve známost jako Tu-95M-55.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového Tu-95M)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    dva piloti, dva navigátoři, palubní mechanik, operátor systémů REB a dva radisté/střelci

Pohon:       čtyři turbovrtulové motory typu Kuzněcov NK-12MV s max. výkonem po 15 000 kp

Radar:        střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu Rubín-1KV (Short Horn), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přední části trupu. Zmíněný radiolokátor slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování pozemních a hladinových cílů a navádění řízených střel typu KSR-5 (AS-6 Kingfish).

Vybavení:  - zaměřovací: jeden optický bombardovací zaměřovač typu OPB-112 (jeho instalace se nachází v prosklené špici trupu), jeden střelecký zaměřovač typu PS-153VK (jeho instalace je umístěna pod průzračnou kopulí nacházející se na hřbetu přední části trupu), jeden střelecký zaměřovač typu PS-153BL (jeho instalace je umístěna za polokapkovitým průzorem nacházejícím se na levoboku zadní části trupu, přímo pod VOP) a jeden střelecký zaměřovač typu PS-153BP (jeho instalace je umístěna za polokapkovitým průzorem nacházejícím se na pravoboku zadní části trupu, přímo pod VOP)

                  - průzkumné: jeden fotoaparát pro denní snímkování typu AFA-42/100 (jeho instalace se nachází v zadní části trupu, přímo mezi hřbetní a břišní střeleckou věží) a pasivní lokátor typu Kurz (dva páry drobných tandemově uspořádaných vřetenovitých pouzder uchycené, za pomoci krátkých pylonů, k okrajům břicha trupu, v oblasti za příďovým podvozkem a za trupovou pumovnicí)

                  - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRZO-2M (Odd Rods), výstražný RL systém typu SPO-3 Sirena-3, aktivní RL rušič typu SPS-153 Ljutik (jeho instalace se nachází uvnitř vřetenovitého krytu tvořícího zakončení trupu) a aktivní RL rušič typu SPS-141 Siren (zatímco přijímací anténa stanice typu SPS-141 se nachází pod nevelkým náprstkovitým krytem, který vybíhá z prosklené špice trupu, vysílací antény tohoto zařízení ukrývá jeden pár drobných polokapkovitých krytů, který je umístěn na bocích trupu, přímo nad předním párem krytů antén pasivního lokátoru typu Kurs)

Výzbroj:   jedna zatažitelná hřbetní dálkově ovládaná střelecká věž typu DT-V12 s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 (s odměrem 360°, elevací 90°, depresí -3°45‘ a zásobou 700 nábojů), instalovaná před SOP, jedna polozatažitelná břišní dálkově ovládaná střelecká věž typu DT-N12 s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 (s odměrem 360°, elevací 30‘, depresí -90° a zásobníkem na 800 nábojů), instalovaná v zadní části trupu, a dvě protilodní-protizemní-protiradiolokační řízené střely typu KSR-5 (AS-6 Kingfish), přepravované na jednom páru pylonů instalovaném pod kořeny křídla, nebo náklad neřízených pum do celkové hmotnosti 5 000 až 12 000 kg, přepravovaný uvnitř trupové pumovnice, a náklad osvětlovacích pum, přepravovaný v nevelké šachtě nacházející se přímo za trupovou pumovnicí

Poslední úpravy provedeny dne: 20.6.2017