Jakovlev Jak-25K-8

Typ:  experimentální modifikace přepadového stíhacího letounu typu Jak-25K

Určení:  prověření efektivity protilatedlové řízené střely středního dosahu typu K-8

Odlišnosti od letounu Jak-25K:

- instalace jednoanténního radiolokátoru typu Sokol-2K, který je kompatibilní s naváděcím systémem PLŘS typu K-8 (AA-3 Anab), uvnitř zaoblené špice trupu na místo dvouanténního radiolokátoru typu RP-1U Izumrud-2

- instalace jednoho páru znatelně robustnějších párů závěsníků (na ty se umisťují PLŘS typu K-8) pod náběžnou hranou vnitřních částí křídla na místo dvou párů závěsníků s odpalovacími lištami PLŘS typu RS-1U (AA-1 Alkali)

- instalace dvou fotokulometů typu AKS-2 uvnitř hranatých krytů nacházejících se po stranách břicha zadní části trupu (za jejich pomoci je pořizován záznam průběhu zkušebních střeleb) alá Jak-25K-75

- instalace dodatečné PVD na náběžné hraně SOP, nad VOP alá Jak-25K-75

- instalace krátkých pylonů s drobnými válcovitými kryty po stranách zakončení trupu alá Jak-25K-75 (ty s největší pravděpodobností ukrývají výmetnice světlic, které zajišťují vizualizaci tohoto stroje na noční obloze pro potřeby doprovodného letounu s kamerou)

Historie:  V roce 1956 byly dva raketonosné Jaky-25K upraveny na vzdušnou zkušebnu protiletadlové řízené střely středního dosahu typu K-8 (AA-3 Anab) z dílny OKB-4 M.R. Bisnovata. Konkrétně přitom šlo o letouny s výrobními čísly 1110 (rudá 110) a 0119. Zmíněná úprava spočívala v instalaci radiolokátoru typu Sokol-2K na místo radiolokátoru typu Izumrud-2, dvou výrazně robustnějších zbraňových závěsníků pod vnitřní části křídla na místo čtyř menších a dvou fotokulometů. Za jejich pomoci byl pořizován záznam průběhu zkušebních střeleb. Takto modifikované Jaky-25K vešly ve známost jako Jak-25K-8 a od sebe navzájem se mírně odlišovaly. Zatímco letoun Jak-25K (rudá 110 / v.č. 1110) obdržel „raketové“ závěsníky se záporným úhlem šípu náběžné hrany, náběžná hrana křídelních zbraňových závěsníků Jaku-25K (v.č.0119) měla kladný úhel šípu. První zkušební střelby byly v rámci programu K-8 (AA-3 Anab) provedeny mezi 17. červencem a 4. srpnem 1956 za pomoci Jaku-25K-8 (rudá 110 / v.č. 1110). K tomu přitom posloužila nevelká série střely typu K-8 (AA-3 Anab) ve zkušební verzi, která byla řízena pouze autopilotem typu APS-8-24. Poté se oba dva exempláře Jaku-25K-8 zapojily do státních zkoušek této zbraně, ve verzi K-8N. Ta se vyznačovala instalací pasivní IČ samonaváděcí hlavice typu S1-200, S1-U nebo S1D-58 z dílny institutu CKB-589. Státní zkoušky střely typu K-8N (AA-3 Anab), v provedení s naváděcí hlavicí typu S1-200, se rozeběhly dne 29. prosincem 1956 a byly završeny dnem 29. květnem 1958. Na státních zkouškách střely typu K-8N (AA-3 Anab) ve zmíněném provedení se přitom podílely též dva exempláře nadzvukového Jaku-27K, plánovaného nosiče této zbraně. Letouny typu Jak-25K-8 se ale zapojily též do první etapy státních zkoušek střely typu K-8N (AA-3 Anab) v provedení s naváděcí hlavicí typu S1-U. Ta byla přitom realizována mezi červnem a červencem roku 1958. Za celou svou služební kariéru oba dva raketonosné Jaky-25K-8 vykonaly dohromady 111 zkušebních letů, z toho 72 v konfiguraci se zavěšenými střelami řady K-8 (AA-3 Anab) pod křídlem. V jejich průběhu přitom vypustily celkem 42 střel řady K-8 (AA-3 Anab). Jako řízené byly ale provedeny pouze dvě střelby. Ve všech ostatních případech šlo o neřízené střelby. Protože vývoj letounu typu Jak-27K nepřekročil prototypové stádium, střela typu K-8 (AA-3 Anab) se nakonec stala, ve vylepšené verzi, součástí zbraňového systému jiných přepadových stíhačů. Konkrétně přitom šlo o letouny typu Jak-28P (Firebar B/C), Su-11 (Fishpot C) a Su-15 (Flagon).

Verze:  -

Vyrobeno:  dva exempláře (oba vznikly konverzí Jaků-25K)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

 

 

 

Posádka:    pilot a navigátor/operátor radaru

Pohon:       dva proudové motory typu RD-5A (Mikulin AM-5A) s max. tahem po 2 000 kp

Radar:        jednoanténní střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu Sokol-2K, instalovaný uvnitř špice trupu

Výzbroj:     dvě PLŘS středního dosahu s pasivním IČ navedením typu K-8 (AA-3 Anab), přepravované na jednom páru křídelních závěsníků

 

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 10,96 m 
Délka:   15,67 m
Výška: ?
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: ?
Praktický dostup:   ?
Max. dolet:    ?

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 1.2.2015