Jakovlev Jak-40M

Typ:  pokročilá modifikace regionálního dopravního letounu typu Jak-40 (Codling)

Určení:  přeprava osob na místních linkách

Odlišnosti od letounu Jak-40 (Codling) v předsériovém provedení:

- o 1 600 m větší délka trupu v oblasti kabiny cestujících (toho bylo docíleno vestavbou dvou segmentů s délkou 800 mm před a za křídlo)

- vyšší počet kulatých okének na obou bocích trupu (11 vs 8)

- instalace sedadel pro 33 (po třech v jedenácti řadách) nebo 40 (po čtyřech v deseti řadách) osob uvnitř prodloužené kabiny cestujících (u výchozího modelu se zde nacházela sedadla pro 24 osob uspořádané po třech do sedmi řad)

- zesílená konstrukce trupu, podvozku, ocasních ploch a ovládacích prvků (to sebou přineslo vzrůst hmotnosti o 150 kg)

- odlehčená konstrukce draku instalací menších kol hlavního podvozku (930 x 305 mm vs 1120 x 450 mm) – ta tomuto modelu umožňují působit z nezpevněných VPD při vzletové hmotnosti do 15 500 kg (max. vzletová hmotnost Jaku-40M přitom činí 17 300 kg)

Historie:  V roce 1968 konstrukce třetího exempláře dopravního Jaku-40 (Codling) z ověřovací série (CCCP-1968) prošla řadou změn. Konstrukční tým Jakovlevovi OKB se totiž rozhodl zvýšit počet sedadel uvnitř jeho kabiny z 24-ti na rovných 40. Protože by vestavba takového počtu sedadel do nezměněné kabiny sebou přinesla razantní pokles cestovního komfortu, trup Jaku-40 (CCCP-1968) v oblasti kabiny cestujících prodloužil o celých 1,6 m, a to vestavbou dvou 0,8 m segmentů před a za křídlo. Tento zásah do konstrukce trupu si ale vyžádal též zesílit některé jeho prvky. Zesílení přitom doznal též podvozek a ocasní plochy. To vše ale vedlo ke vzrůstu vzletové hmotnosti z 13 700 kg až na 17 300 kg. Takto modifikovaný Jak-40 (CCCP-1968) vešel ve známost pod označením Jak-40M a závodními zkouškami prošel mezi 20. srpnem 1968 a 18. únorem 1969. Sériové výroby se „prodloužený“ Jak-40M nedočkal.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí třetího předsériového Jaku-40)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    dva piloti a palubní průvodčí

Pohon:       tři proudové motory typu Ivčenko Al-25 s max. tahem po 1 470 kp

Radar:        povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-40, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:   33 nebo 40 osob

¨

Poslední úpravy provedeny dne: 8.3.2015