Jakovlev Jak-52B (Jak-54)

Typ:  taktická protipovstalecká útočná modifikace (COIN) základového cvičného letounu typu Jak-52

Určení:  ničení pozemních cílů v rámci přímé palebné podpory pozemních jednotek

Odlišnosti od letounu Jak-52:

- instalace jednoho páru zbraňových závěsníků, na které lze umístit neřízenou protizemní výzbroj, pod křídlem, vně hlavního podvozku (to si ale vyžádalo zesílit konstrukci křídla)

Historie:  Sovětská invaze do Afghánistánu, která započala na konci roku 1979, vedla mimo jiné též k oživení zájmu o lehké bitevní letouny pro protipovstalecké operace (COIN). Na tuto skutečnost přitom v roce 1983 z vlastní iniciativy zareagovala OKB A.S. Jakovleva s pro tento účel uzpůsobeným dvoumístným pístovým cvičným a akrobatickým letounem typu Jak-52. Volba na právě tento typ letounu přitom nepadla náhodou, neboť šlo o obratný a zároveň malý a nenápadný stroj. Protipovstalecká bitevní verze Jaku-52 vešla ve známost pod označením Jak-52B a vyznačovala se zejména instalací jednoho páru zbraňových závěsníků, na který bylo možné umístit neřízenou protizemní výzbroj, pod křídlem s náležitě zesílenou konstrukcí. Jediný prototyp bitevního Jaku-52B (žlutá 07) vznikl v prostorách prototypové dílny Jakovlevovi OKB konverzí sériového Jaku-52 (v.č.780102). Letovým zkouškám tohoto stroje předcházely pozemní zbraňové zkoušky. Jejich posláním se stalo prověření vlivu střelby z dvouhlavňových 23 mm kanónů typu GŠ-23L, které byly umístěny uvnitř podvěsných střeleckých kontejnerů typu UPK-23-250, na konstrukci draku. V průběhu pozemních zkoušek Jaku-52B bylo provedeno celkem 6 100 výstřelů z podvěsných kanónových kontejnerů. Kromě toho došlo na prověření možnosti jejich shozu z křídleních závěsníků. Jelikož po završení pozemních střeleckých zkoušek nebyly na draku jediného prototypu bitevního Jaku-52B nalezeny žádné strukturní defekty, následně mohlo být přikročeno ke zkouškám letovým. V jejich průběhu ale vyplula na povrch celá řada nedostatků. Asi nejvíce závažným problémem se staly potíže se zpětným rázem při střelbě z raketových bloků. Start 57 mm raket typu S-5 z podvěsných raketových bloků při střemhlavém letu totiž prototyp Jaku-52B doslova zastavil na místě. Toto byl důsledek značného tahu prachových raketových motorů raket typu S-5 a malé hmotnosti vlastního letounu. Problémy se zpětným rázem přitom provázely dokonce i odpal jedné jediné rakety. Střelba z raketových bloků měla ale negativní vliv i na směrovou stabilitu. Protože nebylo odpal raket možné přesně synchronizovat, při střelbě se prototyp Jaku-52B samovolně stáčel na stranu. To samé přitom platilo i pro střelbu z kanónových kontejnerů. O nějaké přesnosti střelby pak nemohla být ani řeč. Z tohoto důvodu se vývoj bitevního Jaku-52B nakonec zastavil ve fázi závodních zkoušek. Plánovaná sériová verze tohoto stroje měla přitom nést označení Jak-54 a kromě zbraňových závěsníků měla být opatřena též pancéřovou ochranou motoru a kokpitu. Označení Jak-54 bylo později použito ještě jednou, a to pro dvoumístnou cvičnou modifikaci jednomístného akrobatického speciálu typu Jak-55M. Na bitevní verzi cvičného Jaku-52 tehdy pracovali též v rumunském Bacau, kde byl tento stroj vyráběn. Rumunský bitevní Jak-52, známý jako Jak-52PŠ, ale nakonec neopustil ani rýsovací prkno. Jediný prototyp bitevního Jaku-52B se dochoval do dnešních dnů. V současnosti jej lze nalézt za branami leteckého musea z Monina.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového Jaku-52)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    pilot a zbraňový operátor

Pohon:       jeden pístový motor typu Vedenějev M-14P s max. výkonem 360 hp

Výzbroj:     dva střelecké kontejnery typu UPK-23-250 (jeden dvouhlavňový 23 mm kanón typu GŠ-23L se zásobou 250 nábojů) nebo dva raketové bloky typu UB-32 (32 neřízených raket typu S-5 s ráží 57 mm), přepravované na dvou pylonech nacházejících se pod křídlem

Poslední úpravy provedeny dne: 23.5.2015