Berjev A-42

Typ:  speciální modifikace protiponorkového obojživelného letounu typu A-40 (Mermaid) pro pátrací a záchrannou činnost na moři

Určení:  vyhledávání ztroskotaných hladinových plavidel a havarovaných letounů na moři, vyhledávání a vyzvedávání trosečníků a doprava záchranných člunů a záchranného vybavení do oblastí námořních nehod

Odlišnosti od letounu A-40 (Mermaid):

- absence speciálního protiponorkového vybavení

- absence štíhlých válcovitých koncových křídleních krytů aktivního rušiče

- zcela nový interiér trupu v oblasti za pilotní kabinou – zde se nyní nachází kabina s kapacitou 53-ti osob spolu s ošetřovnou, která je opatřena moderním zdravotnickým vybavením, a úložným prostorem pro dva záchranné motorové čluny typu LPS-6 a záchranné vybavení

- instalace 1,8 m x 2,0 m vyklápěcích (směrem nahoru) nákladových vrat se včleněnými přístupovými dveřmi na levém boku trupu v oblasti za pilotní kabinou na místo přístupových dveří (těmito vraty lze za pomoci mechanicky ovládané rampy spouštět na vodu motorový člun se záchranáři na palubě)

- instalace jednoho páru vystouplých polokapkovitých pozorovacích průzorů na bocích přídě trupu, na úrovni kořenů náběžné hrany křídla

- instalace speciálního pátracího vybavení – jeho součástí se stal pátrací radiolokátor, elektro-optické senzory, fotografický záznamový systém, letový a navigační systém typu Vrba, speciální radiokomunikační systém a vyhledávací reflektory

Historie: Proudový obojživelný protiponorkový letoun typu A-40 (Mermaid) z dílny TAM G.M. Berjeva byl navržen tak, aby mohl při minimálních zásazích do konstrukce draku zastávat i jiné úkoly, jakými je pátrací a záchranná činnost (model A-42), hlídková činnost (model  A-44), doprava osob (model A-40PM), přeprava nákladu (model A-40PT) či hašení lesních požárů (model A-40P). Jako první z výše uvedených verzí tohoto proudového nástupce turbovrtulových protiponorkových speciálů typu Be-12 (Mail) a Il-38 (May) se přitom s oficiální zelenou setkal projekt pátracího-záchranného modelu A-42 (iz.VPS) a hlídkového modelu A-44 (iz.VKS). Technické zadání k těmto dvěma neozbrojeným verzím letounu A-40 (Mermaid) bylo vypsáno dne 27. ledna 1990. Zmíněné zadání přitom představovalo přímou reakci na tragickou havárii jaderné ponorky K278 Komsomolec, která se udála dne 7. dubna 1989 ve vodách v Norského moře. Tato nehoda totiž stála život všech 42-ti členů posádky, protože VMF tehdy nemělo k dispozici žádný záchranný letoun, za jehož pomoci by je bylo možné vyzvednout. Letoun typu A-42 se měl stát nástupcem turbovrtulových pátracích-záchranných speciálů typu An-12PS (Cub) a Be-12PS (Mail) a dle zadání měl být schopen vykonávat svou činnost v oblastech sovětských teritoriálních vod moří a oceánů nacházejících se v malé a střední vzdálenosti od pobřeží. Do programu A-42 a A-44 ale neblaze zasáhl rozpad SSSR, k němuž došlo v roce 1991, spolu s následnou těžkou ekonomickou krizí, která zachvátila všechny postsovětské státy, včetně Ruska. V roce 1993 tak vývoj těchto dvou speciálů, A-42 a A-44, nejprve částečně a poté zcela přišel o příděl státních financí. Z tohoto důvodu krátce nato padlo rozhodnutí, aby byly projekty letounů typu A-42 a A-44 nahrazeny projektem jediného letounu schopného zastávat pátrací-záchrannou činnost a hlídkovou činnost zároveň. Mezitím se rozeběhly práce na prototypu modelu A-42. jeho kompletace ale byla již v roce 1993 zcela zastavena, když se nacházela ve stádiu 80-ti % technickém připravenosti. K obnově státní podpory vývoje pátracího-záchranného speciálu typu A-42 došlo teprve až v roce 2007. Tehdejší plány VMF počítaly s pořízením čtyř těchto strojů ve výrazně zdokonalené verzi, známé jako A-42PE, do roku 2013. Model A-42PE se přitom měl do typu A-42 odlišovat instalací nového palubního vybavení a v neposlední řadě též nových pohonných jednotek. Pohonný systém tohoto modelu se měl sestávat ze dvou 14 000 hp turbovrtulových motorů s volným dmychadlem („prop-fanů“) typu D-27A a jednoho 5 200 kp proudového motoru typu RD-33AC. Dle předběžných výpočtů měla přitom tato změna v pohonném systému sebou přinést vzrůst doletu na 7 400 km (s 15-ti osobami na palubě) až 9 300 km (s 53-ti osobami na palubě). Operační rádius letounu A-42PE měl činit 3 500 km (v konfiguraci bez doplnění paliva za letu). Z těchto plánů ale nakonec sešlo. Na místo toho si VMF dne 23. května 2013 objednalo šest lehčích a menších obojživelných letounů pro pátrací a záchrannou činnost typu Be-200ČS/PS. Zmíněný kontrakt byl ale nakonec, v roce 2017, zrušen.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (jeho kompletace se zastavila ve stádiu 80-ti % technické připravenosti)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    čtyři až pět osob

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Aviadvigatěl D-30KPV s max. tahem po 12 000 kp a dva pomocné startovací proudové motory typu Kolesov RD-36-35 s max. tahem po 2 350 kp

Radar:        pátrací radiolokátor blíže nespecifikovaného typu, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:   53 osob

Výzbroj:     žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 15.1.2020