Berjev (Iljušin) A-50U Titan-U (‘Mainstay D’)

Typ:  pokročilá modifikace vzdušného střediska řízení a včasné výstrahy (DRLO) typu A-50M (Mainstay B)

Určení:  vyhledávání a sledování vzdušných cílů, vyhodnocování vzdušné situace a řízení činnosti stíhacích letounů

Odlišnosti od letounu A-50M (Mainstay B):

- instalace modifikovaného radarového komplexu DRLO – jeho součástí se staly nové pracovní konzole operátorů s víceúčelovými LCD displeji (na místo CRT displejů) a nový systém pro vyhodnocování získaných informací

- instalace modifikovaného navigačního komplexu

- větší vnitřní zásoba paliva (toto umožnila podstatně menší hmotnost nové avioniky)

- modifikovaný interiér kabiny posádky s odpočinkovou místností s palubním bufetem a palubním WC (tento zásah do konstrukce umožnily podstatně menší rozměry nové avioniky)

- instalace modifikovaných vodorovných stabilizačních plošek na bocích zadní části podvozkových gondol s výrazně menším rozpětím

Historie:  Letoun typu A-50U (Mainstay D) vznikl v rámci modernizačního programu DRLO speciálů typu A-50M (Mainstay B) ze stavu VVS. Srdcem tohoto modelu se stal zcela nový radarový komplex DRLO, který disponuje lepšími charakteristikami při vyhledávání malých vzdušných cílů, nízko letících vzdušných cílů, vzdušných cílů pohybujících se v zadní polosféře a vzdušných cílů za podmínek elektronického rušení. Kromě toho je zmíněný komplex schopen sledovat vzdušné cíle typu vrtulník a námořní plavidlo. Vzhledem k tomu, že vykazuje menší hmotností, letoun typu A-50U (Mainstay D) bylo navíc možné opatřit objemnějšími palivovými nádržemi. Modernizovaný A-50U (Mainstay D) proto svého předchůdce v podobě typu A-50M (Mainstay B) překonává též doletem a vytrvalostí. Protože DRLO komplex letounu A-50U (Mainstay D) má rovněž menší rozměry, na palubě tohoto stroje se podařilo najít též prostor pro odpočinkovou místnost s palubním bufetem a palubním WC. Státní zkoušky prototypu letounu typu A-50U (Mainstay D) (rudá 37), který vznikl konverzí letounu A-50M (Mainstay B) (v.č. 0073476298), byly úspěšně završeny na podzim 2009. K podpisu příslušné závěrečné zprávy přitom došlo dne 26. listopadu 2009. Mezitím, na podzim roku 2008, do Berjevova závodu TANTK dorazil další letoun typu A-50M (Mainstay B) (v.č. 0043453577). Ten se následně stal základem prvního operačního A-50U (Mainstay D) (rudá 47 / RF-92957). VVS přitom tento stroj převzalo dne 31. října 2011. „Upgrade“ dalšího operačního A-50M (Mainstay B) (rudá 33 / v.č. 0043454618) ze stavu VVS do standardu A-50U (Mainstay D) se podařilo završit na konci roku 2012. Poté, v únoru roku 2013, tento stroj, jako první a zároveň poslední z řady A-50 (Mainstay), obdržel jednobarevný tmavošedý kamuflážní nátěr. VVS byl letoun A-50U (Mainstay D) (rudá 33) navrácen v dubnu roku 2013. Dne 25. března 2014 Ruské VVS převzalo též zrenovovaný prototyp A-50U (Mainstay D) (rudá 37), který mezitím obdržel pojmenování „Sergej Atajanc“. Předtím tento letoun zastával roli zkušebního stroje. Dne 7. prosince 2016 se do oblak poprvé vydal čtvrtý modernizovaný A-50U (Mainstay D) (rudá 41 / RF-94268 / „Taganrog“ / v.č. 0083483499). Tento stroj byl přitom VVS předán dne 6. března 2017. Další, pátý, modernizovaný A-50U (Mainstay D) (rudá 45 / RF-93952 / v.č. 0093493818) VVS převzalo dne 6. prosince 2018. Dne 28. března 2019 se flotila modernizovaných A-50U (Mainstay D) Ruského VVS rozrostla o další, šestý, stroj (rudá 42 / RF-50610 / v.č. 0093484538). Dne 29. prosince 2021 byl VVS předán sedmý do standardu A-50U (Mainstay D) dopracovaný letoun A-50M (v.č. 0093479377 / RF-50608 / rudá 43), který byl vyroben v roce 1987. Domovinou všech letounů typu A-50U (Mainstay D) se stala, stejně jako v případě všech letounů typu A-50M (Mainstay B), letecká základna Ivanovo-Severnyj. Na konci roku 2021 se zde přitom údajně nacházelo více než 10 letounů typu A-50M (Mainstay B) a 7 letounů typu A-50U (Mainstay D). Dne 22. září 2023 bylo oznámeno, že byl VVS předán další modernizovaný A-50U (Mainstay D) (rudá 51 / RF-50606 / v.č. 1003496899). VVS s letouny typu A-50U (Mainstay D) počítá až do příchodu kvalitativně nového DRLO speciálu typu A-100 Premier, který vychází z transportního letounu typu Il-76MD-90A.

Verze:  -

Vyrobeno:  osm exemplářů (všechny vznikly konverzí sériových A-50M)

Uživatelé:  pouze Rusko

 

 

 

Posádka:    dva piloti, navigátor, palubní mechanik, radista a 10 operátorů systému DRLO (operátor radarového systému, operátoři prostředků REB a operátoři komunikačních systémů)

Pohon:       čtyři dvouproudové motory typu Solovjov D-30KP-2 s max. tahem po 12 500 kp

Radar:        povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu RLS-N Groza (jeho instalace se nachází uvnitř špice přední části trupu, přímo před kabinu navigátora), navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu RLS-P Kupol (jeho instalace je umístěna uvnitř polokapkovitého krytu nacházejícího se na břiše příďové partie trupu, přímo pod kabinou navigátora) a přehledový kohezní impulsní radiolokátor neznámého typu (jeho instalace se nachází uvnitř otočného čočkovitého radomu uchyceného za pomoci dvou pylonů ke hřbetu zadní části trupu v oblasti za odtokovou hranou křídla)

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 50,50 m 
Délka:   46,59 m
Výška: 14,76 m 
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: ?
Praktický dostup:   ?
Max. dolet:    ?

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 26.9.2023