Typ:  exportní dopravní modifikace středně těžkého transportního-výsadkového vrtulníku typu Mi-8MTV-3 (Hip H)

Určení:  přeprava osob a nákladu na krátké vzdálenosti

Odlišnosti modelu Mi-8MTV-3 (Hip H):

- nový interiér nákladové kabiny. V prostoru nákladové kabiny tohoto modelu se nachází zvukově a tepelně izolovaná kabina cestujících se sedadly pro 26 osob uspořádanými do řad po čtyřech.

- instalace obdélníkových oken na bocích nákladové kabiny na místo o poznání menších oken s kruhovým průřezem

- instalace znatelně menších dvoudílných nákladových vrat na zádi trupu. Do středu nákladových vrat tohoto modelu jsou navíc vetknuty druhé vstupní dveře. Ty se sestávají ze dvou dílů, a to horního, který se vyklápí směrem nahoru, a dolního (s integrálními schůdky), který se sklápí směrem dolů. Naproti tomu součástí záďových nákladových vrat modelu Mi-8MTV-3 je pouze malý nouzový výstup.

- instalace dalších dvou nouzových výstupů na bocích trupu, přímo za hlavním podvozkem. Jejich součástí je poslední pár postranních okének. Kabina modelu Mi-8MTV-3 je opatřena pouze jedním nouzovým výstupem. Jeho součástí je pravé přední okénko kabiny.

- vestavba titanové žáruvzdorné přepážky do stropu kabiny, v oblasti pod motory, a do boků kabiny, v oblasti palivových nádrží

- instalace civilní avioniky na místo vojenské

- absence obranného vybavení a výzbroje

Historie:  V roce 1991 byl zahájen vývoj dopravní modifikace středně těžkého transportního-výsadkového vrtulníku typu Mi-8MTV-3 (Hip H) s tepelně a zvukově izolovanou kabinou se sedadly pro 26 osob. Dopravní Mi-8MTV-3 (Hip H) obdržel označení Mi-172 a některá konstrukční řešení přebíral od dopravního vrtulníku typu Mi-8P (Hip C), který vycházel z méně výkonného transportního-výsadkového vrtulníku typu Mi-8T (Hip C). Konkrétně přitom šlo o rozměrná hranatá postranní okna kabiny cestujících a záďová nákladová vrata s druhými vstupními dveřmi s integrálními schůdky uprostřed. Prototypem dopravního vrtulníku typu Mi-172, který vzešel ze zadání Indie, se údajně stal tovární vrtulník kazaňského závodu KVZ s registrací RA-95710 (později byl zmíněný vrtulník přeregistrován RA-22190). V roce 1994 byl vrtulník typu Mi-172 na žádost úvodního zákazníka v podobě Indie certifikován dle americké normy FAR-29. Ruský certifikát tento model obdržel dne 29. srpna 1995. Vrtulník typu Mi-172 se stal součástí výrobního programu závodu KVZ z Kazaně. První sériové exempláře tohoto stroje byly opatřeny tupou zasklenou „špicí“ a standardními postranními odsuvnými dveřmi. Později se součástí nabídky stala též instalace rozšířených odsuvných dveří na levoboku a druhých odsuvných dveří se standardní šířkou na pravoboku alá Mi-8MTV-5 (Hip L). Ještě později kazaňský závod KVZ pro dopravní vrtulník typu Mi-172 od transportního vrtulníku typu Mi-8MTV-5 (Hip L) převzal příď trupu s protaženým „nosem“ v oblasti před čelními okénky pilotní kabiny v široký kryt radiolokátoru. Některé pozdější sériové Mi-172 ale obdržely též instalaci úchytů pro přídavné palivové nádrže na bocích trupu, přímo před hlavním podvozkem, a dodatečné klimatizační jednotky uvnitř gondoly uchycené k pravoboku trupu, přímo nad prvním okénkem kabiny cestujících. Vrtulníky typu Mi-172 různých provozovatelů se proto od sebe více či méně odlišují.

Verze:

Mi-172 – základní modifikace vrtulníku typu Mi-172 se sedadly pro 26 osob v kabině cestujících

Mi-172 (VIP) – salónní modifikace vrtulníku typu Mi-172 s luxusně zařízenou kabinou cestujících určená k přepravě VIP osob. Tento model se vyznačuje instalací výklopných (směrem dolů) dveří (bez okénka), které ve vyklopené pozici zastávají funkci nástupních schůdků, na levoboku trupu na místo odsuvných dveří a je nabízen ve dvou úpravách, a to úpravě s tupou prosklenou „špicí“ a úpravě s tzv. „delfíní“ špicí alá Mi-8MTV-5 (Hip L).

Mi-172A – modifikace vrtulníku typu Mi-172 v salónním provedení splňující požadavky americké normy FAR-29. Certifikát dle zmíněné normy tento model obdržel v roce 1998.

Mi-172AG – modifikace salónního dopravního vrtulníku typu Mi-172A s instalací silnějších 2 400 hp motorů typu VK-2500 ruské výroby na místo 1 900 hp motorů typu TV3-117VM ukrajinské výroby a satelitního navigačního systému. Tento model vzešel ze zadání ruské plynárenské společnosti Gazprom.

Mi-172 (RA-27018) – obrněná prezidentská salónní modifikace vrtulníku typu Mi-172 v provedení s tupou zasklenou špicí, krytem radaru na místo prostředního dolního okénka a jedněmi postranními výklopnými dveřmi. Jediný exemplář tohoto speciálu vznikl v roce 2003 pro potřeby prezidenta Ruska V.V. Putina. Zmíněný stroj obdržel instalaci pancéřové ochrany nejen pilotní, ale i osobní kabiny. Na bocích osobní kabiny vrtulníku Mi-172 (RA-27018) se navíc nachází hranatá okénka s menšími rozměry a neprůstřelnými skly. Kromě toho se tento stroj vyznačuje instalací vnějšího pancéřování na bocích pilotní kabiny, chladičů výstupních motorových plynů typu EVU na bocích hřbetní nástavby a tří párů výmetnic klamných IČ/RL cílů typu ASO-2V-02 na bocích zadní části trupu, přímo nad posledním párem postranních okének kabiny, alá transportní-výsadkový Mi-8MTV-2 (Hip H). Kromě toho vrtulník Mi-172 (RA-27018) obdržel instalaci dodatečné klimatizační jednotky uvnitř vnějšího hranatého krytu uchyceného k pravoboku trupu, v oblasti nad prvním okénkem kabiny cestujících, a HF komunikačního systému s utajeným přenosem, který využívá přímé břitové antény instalované na hřbetu ocasního nosníku.

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Indie, Jižní Korea, Rwanda, Rusko, USA, Venezuela a Vietnam

Mi-172 (Hip H)

Posádka:    dva piloti a palubní mechanik

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Izotov TV3-117VM s max. výkonem po 1 900 hp, resp. po 2 100 hp v mimořádném krátkodobém režimu

Radar:        povětrnostní radiolokátor typu 8A813S Kontur-10S s mechanicky natáčenou štěrbinovou anténou, instalovaný pod zaobleným krytem vystupujícím ze spodní části „špice“ trupu. Tento typ radaru slouží k navigaci a sledování nebezpečných meteorologických jevů. Nebezpečné meteorologické jevy přitom dokáže detekovat (v automatickém režimu) na vzdálenost 150 km. V případě turbulence jeho detekční dosah (v automatickém režimu) činí 100 km. Zatímco město (o velikosti Velkého Novogrodu) je tento typ radiolokátoru schopen detekovat na vzdálenost 150 až 200 km (při letu ve výšce 7 000 m), hladinové plavidlo o hmotnosti 2 000 t na vzdálenost 50 až 70 km (při letu ve výšce 3 000 m), pobřeží na vzdálenost 250 km (při letu ve výšce 7 000 m).

Kapacita:    26 cestujících nebo náklad do celkové hmotnosti 4 000 kg

Poslední úpravy provedeny dne: 8.3.2017