Typ:  pokročilá modifikace taktického útočného vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B)

Určení:  ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních jednotek, ničení tanků a jiných obrněných vozidel protivníka a ničení vrtulníků a jiných pomalých vzdušných cílů

Odlišnosti od modelu Mi-28N (Havoc B):

- instalace motorů typu VK-2500P-02 na místo motorů VK-2500-02

- modifikovaná konstrukce transmise

- instalace pomocné palubní energetické jednotky (APU) typu Aerosila TA-14-130-28 na místo APU typu Al-9V

- instalace ovládacích prvků v podobě pák kolektivního a cyklického uvnitř předního kokpitu. U modelu Mi-28N se instalace ovládacích prvků nachází pouze uvnitř zadního kokpitu. To si ale vyžádalo mírně zvětšit šířku (o 14 cm) a změnit tvar přední partie trupu. Dveře předního kokpitu mají navíc větší rozměry. Okénko, které je vetknuto do dveří předního kokpitu, má větší rozměry a odlišný tvar. Jedná se o podobné řešení jako u cvičně-bojového modelu Mi-28UB.

- rozšířené vybavení kabiny posádky o monokulární přilbový zaměřovač typu NSCI-M2. Zatímco přilbový zaměřovač pilota zobrazuje informace ze systému typu TPSL, přilbový zaměřovač zbraňového operátora indikuje informace ze systému typu OPS-28M. Zmíněný zaměřovač přitom obsahuje i symboliku pro přesné bombardování.

- instalace elektro-optického zaměřovacího systému typu OPS-28M Tor-M (na místo typu OPS-28 Tor) a elektro-optického navigačního systému typu TPSL (na místo typu TOES-521) pod modifikovanou špicí trupu, která je zbavena náprstkovitého krytu antény rádiové-povelové jednotky typu I-256

- instalace radiolokačního komplexu typu BRLK-28. Součástí zmíněného komplexu je radiolokátor typu N025M. Zmíněný radiolokátor není ničím jiným, než modifikací radiolokátoru typu N025 mající schopnost sledovat větší počet cílů najednou a určovat jejich koordináty s větší přesností. Instalace jeho antény je přitom umístěna uvnitř kulovitého krytu, který se nachází nad hlavou nosného rotoru.

- instalace systému pro ovládání výzbroje typu SUO-280NM (na místo typu SUO-280N)

- instalace laserového naváděcího systému střel typu LSN-296 (na místo typu LD-294), který spolupracuje s novými typy řízených střel

- instalace systému typu SOV Ochotnik, který zajišťuje identifikací cílů zachycených všemi senzory

- instalace avionického komplexu typu BREO-28M (na místo typu BREO-28)

- instalace nového navigačního komplexu, který umožňuje provádět i přistání „naslepo“. Součástí navigačního komplexu tohoto modelu je navíc nový inerční navigační systém, který zajišťuje přesnou navigaci i v prostřední bez satelitního signálu.

- instalace spojovacího systému typu KSS-28M (na místo typu KSS-28N-1). Zmíněný komplex má umožňovat vysokorychlostní spojení s pozemními řídícími stanovišti a různými vzdušnými a pozemními prostředky. Komplex typu KSS-28M má být vystaven na technologii frekvenčního odskoku a mát schopen šifrované komunikace.

- instalace systému typu AS-BPLA, který zajišťuje vzájemnou výměnu informací s ozbrojenými průzkumnými bezpilotními vzdušnými prostředky (typ Forpost-R nebo Korsar), sebevražednými útočnými bezpilotními vzdušnými prostředky (typ Lancet) a řízenými střelami (typ LMUR). Výměna informací mezi UAV je přitom možná jak přes velitelské stanoviště, tak i napřímo. Za pomoci zmíněného systému tento model může řídit činnost UAV až do vzdálenosti 50-ti km. Jeho přenosová rychlost činí 5,4 MB/s. Přenos vida z elektro-optických senzorů UAV má přitom být možný v rozlišení až 4K. Antény systému typu AS-BPLA mají zorné pole ±90° v horizontální rovině a jsou umístěny pod zploštělým krytem, který se nachází na hřbetu špice trupu, přímo před předním kokpitem. Instalaci systému typu AS-BPLA by přitom mělo obdržet prvních 80 sériových strojů.

- instalace nového obranného komplexu typu BKO-28M Vitebsk-28NM. Součástí zmíněného komplexu je výstražný RL systém typu L150-28M Pastel, výstražný laserový systém typu L140M Otklik, výstražný UV protiraketový systém typu L370-2-01, laserový rušič IČ naváděcích hlavic PLŘS typu L350-5 a čtyři výmetnice klamných RL/IČ cílů typu UV-26M.

- instalace odlišně tvarované břitové antény na hřbetu ocasního nosníku. Přímo za ní je navíc umístěn nízký široký kryt s válcovitým tvarem následovaný o poznání menším hranatým krytem s lichoběžníkovým průřezem a malou hranatou nástavbou

- instalace tří tandemově uspořádaných břitových antén na břichu ocasního nosníku

- instalace střelecké věže typu NPPU-28M (na místo typu NPPU-28). Střelecká věž typu NPPU-28M má odlišný tvar, digitální (a nikoliv analogové) řízení, novou konstrukci závěru a podavačů nábojnic a nový pohonný systém.

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o modulární raketové bloky typu 9-A-5013, PTŘS s poloaktivním laserovým navedením typu 9M120-1 raketového kompletu typu Ataka-VM (RS-AT-9 Spiral), PTŘS s poloautomatickým systémem dálkového navedení po laserovém paprsku typu 9A4172-1 protitankového raketového kompletu typu 9K121 Vichr (RS-AT-16 Scallion), PTŘS s kombinovaným poloaktivním laserovým a radiolokačním navedením typu 9M123M raketového kompletu typu Chrizantema-VM (RS-AT-15 Springer), protizemní ŘS s pasivním IČ navedením typu 9A7755 LMUR (iz.305) a PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu 9M336 raketového kompletu typu 9K333 Verba (RS-SA-29 Gizmo). K navádění PTŘS typu 9M123M v radiolokačním módu slouží podvěsný kontejner s radiolokátorem typu 1L32-1V, který se umisťuje na jeden z vnitřních křídelních závěsníků.

- rozšířené podvěsné vybavení o kontejner s radiolokačním systémem typu 1L32-1V, který slouží k navádění PTŘS typu 9M123M (RS-AT-15 Springer) v rádiovém-povelovém režimu, a modifikované přídavné palivové nádrže typu PTB-450 se samosvornou vrstvou. Ta sice snižuje objem paliva, zabraňuje však jeho unikání a samovznícení po zásahu.

- vyšší teplotní odolnost všech palubních systémů. Díky tomu je tento model schopen působit v prostředí od -40°C do +50°C.

- modifikovaný systém údržby (generální opravu tohoto modelu lze provádět dle momentálního stavu, zatímco u typu Mi-28N se provádí po nelétání určitého počtu hodin, resp. po určité délce provozu)

Historie:  Protože měl bitevní vrtulník typu Mi-28N (Havoc B) celou řadu nedostatků, dne 26. prosince 2008, tedy krátce poté, co se stal součástí výrobního programu závodu Rostvertol z Rostova na Donu, byly vypsány specifikace na jeho vylepšenou modifikaci. Práce na projektu požadovaného modelu, který vešel ve známost jako Mi-28NM, byly zahájeny v roce 2009 a probíhaly v rámci OKR (zkušebně konstrukční práce) s šifrou Avangard-3. V konstrukci a vybavení vrtulníku typu Mi-28NM byly plně zužitkovány poznatky, které se podařilo nastřádat v průběhu prvních let provozu vrtulníků typu Mi-28N (Havoc B) a v neposlední řadě též v průběhu nasazení těchto strojů při protiteroristické operaci v Sýrii. Kromě toho u tohoto modelu došlo k náhradě všech importovaných systémů domácími produkty. Z konstrukčního hlediska vrtulník typu Mi-28MN vychází z cvičně-bojového vrtulníku typu Mi-28UB, který se od vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B) odlišuje instalací druhého řízení v modifikované přední kabině. Pancéřování předního kokpitu tohoto modelu ale poskytuje lepší ochranu než u modelu Mi-28UB. Kromě toho je vrtulník typu Mi-28NM opatřen motory typu VK-2500P-02 s elektronickým řízením (FADEC) typu BARK-6V-7P. Zmíněný motor má v porovnání s motorem typu VK-2500-02, pohonnou jednotkou vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B), vyšší výkonnost v oblastech s velkou nadmořskou výškou a vysokou teplotou vzduchu. Kromě toho je vybaven (jako první motor ruské konstrukce) systémem, který sleduje kroutící moment, novým palivovým čerpadlem a novými tlumiči. Konstrukce některých konstrukčních celků motoru typu VK-2500-02 je zjednodušena. Hlavní devízou této pohonné jednotky je ale rezistence vůči pumpáži v důsledku nasátí horkých povýstřelových zplodin neřízených raket. U vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B) totiž při nasátí povýstřelových zplodin z neřízených raket, zejména pak při střelbě za visu, docházelo k rozkolísání otáček a náhlé ztrátě výkonu. To byl přitom důsledek malé vzdálenosti mezi lapači vzduchu motorů a zbraňovými závěsníky, pomalé reakce pohonných jednotek tohoto stroje na pokyny řídící jednotky a pomalé reakce řídící jednotky na náhlý pokles výkonu pohonných jednotek při nasátí povýstřelových zplodin. Z tohoto důvodu bylo provádět střelby neřízenými raketami s vrtulníkem Mi-28N (Havoc B) v malých výškách, zejména pak při visu, vysloveně nebezpečné. Díky instalaci motorů typu VK-2500P-02 se přitom vrtulník typu Mi-28NM stal prvním vrtulníkem z řady Mi-28 (Havoc), se kterým lze bezpečně provádět střelby ve všech letových režimech. Protože má motor typu VK-2500P-02 vyšší výkon, u vrtulníku typu Mi-28NM bylo nezbytné též náležitě upravit transmise. Zmíněný stroj ale počítal též s vícekomorovými filtry prachových částic, které mají v porovnání s filtry typu PZU předchozího modelu vyšší účinnost. Zmíněné filtry se ale zatím ještě na vrtulnících typu Mi-28NM nerozšířily. To samé se přitom týká též nových listů s odlišnou vnitřní konstrukcí a zahnutými konci. Díky tomu zmíněné listy generují vyšší vztlak při nižším při nižším součiniteli odporu. Jejich použití přitom sebou přineslo nejen vzrůst cestovní rychlosti o 10 % a max. rychlosti o 13 % (na 324 km/h), ale též, díky tomu, že mají vyšší účinnost, možnost navýšit vzletovou hmotnost při nízkých rychlostech. Takto modifikovaný nosný rotor navíc umožňuje provádět vyšší pilotáž, tedy v konfiguraci s omezenou hmotností a demontovaným radiolokátorem. Zdaleka nejvíc změn doznala avionika. Součástí avionického vybavení vrtulníku typu Mi-28MN se přitom mimo jiné staly systémy, jejichž vývoj se nepodařilo do zahájení výroby výchozího modelu Mi-28N (Havoc B) dotáhnout do stavu způsobilého pro řadový provoz. Toto se konkrétně týká palubního radiolokátoru a kompletního obranného komplexu. Sériové Mi-28N (Havoc B) obdržely instalaci jen některých komponent plánovaného obranného komplexu. Palubní vybavení vrtulníku typu Mi-28NM přitom umožňuje přesnou navigaci i v noci a za ztížených meteorologických podmínek, včetně vertikální navigace při činnosti z nevybavených letišť. Zastaralé analogové elektro-optické systémy typu TOES-521 (navigační) a OPS-28 (zaměřovací) s rozlišením lehce nad úrovní VGA byly u vrtulníku typu Mi-28NM nahrazeny elektro-optickými systémy typu TPLS (který využívá některé prvky ze systému typu GOES-451M vrtulníku typu Ka-52M) a OPS-28M. Druhý uvedený systém má přitom větší detekční a identifikační dosah. Kromě toho tento model obdržel též instalaci radiolokátoru typu N025M uvnitř kulovitého pouzdra nad rotorovou hlavou. I přes označení není zmíněný radar pouhou modifikací neúspěšného radaru typu N025, který kromě toho, že nepodával požadované výkony, měl též problémy technického a životnostního rázu. Radiolokátor typu N025M je totiž více než z poloviny novou konstrukcí a i přesto, že využívá identickou anténu jako radiolokátor typu N025, pracuje ve dvou pásmech, a to X a Ka. Díky tomu má lepší detekční schopnost, a to jak při navigaci, tak i při detekci cílů. Pozitivní vliv na detekční schopnost má ale též skutečnost, že funguje v režimu SAR. Režim SAR mu v neposlední řadě umožňuje vyhledávat i pohyblivé cíle. Díky lepší detekční schopnosti navíc dokáže s vyšší přesností navádět munici na velké vzdálenosti. U radaru typu N025 bylo přitom nutné, kuli nedostatečné přesnosti, přejít po detekci cíle na optický kanál a střelu navést na cíl za pomoci elektro-optického systému. Díky tříosému stabilizačnímu zařízení, které nahradilo nevyhovující ozubenou konstrukci uchycení, jeho činnost navíc není nikterak ovlivňována rezonančním rušením od nosného rotoru. Protože radiolokátor typu N025M disponuje, na rozdíl od radiolokátoru typu N025, schopností vysílat kódovaný naváděcí paprsek PTŘS, vrtulník typu Mi-28NM bylo možné zbavit rádiové-povelové jednotky, která se u vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B) nachází pod příďovým náprstkovitým krytem. Radiolokátor typu N025M navíc spolupracuje s 3D mapou terénu a dokáže si zapamatovat souřadnice nalezeného cíle. Díky tomu vrtulník typu Mi-28NM může provést útok na objevený cíl z jiné (výhodnější) pozice. Další schopností radiolokátoru typu N025M je identifikace „vlastní-cizí“. To radiolokátor typu N025, u kterého bylo zpracování signálu analogové (a nikoliv digitální), neumožňoval. Kromě toho umožňuje provádět lety v režimu kopírování terénu ve velmi malých výškách i za nulové viditelnosti. Radiolokátor typu N025M je ale údajně též schopen vyhledávat a zaměřovat též UAV. UAV o hmotnosti cca 200 kg má přitom být schopen detekovat ze vzdálenosti až 20 km. Vrtulník typu Mi-28NM je ale vybaven též kompletním obranným komplexem typu BKO-28M Vitebsk-28NM. Vrtulník typu Mi-28N (Havoc B) měl totiž instalovány jen některé prvky tohoto komplexu. Zmíněný obranný komplex přitom dokáže porovnávat data o hrozbách s daty získanými radiolokátorem a elektro-optickým systémem, což sebou přináší vyšší efektivitu obranných opatření. Kromě toho je schopen působit proti útoku hned dvou PLŘS s pasivním IČ navedením současně. Palubní vybavení vrtulníku typu Mi-28NM navíc umožňuje vzájemnou výměnu informací s jinými vrtulníky toho samého typu. A nejen to. Vrtulník typu Mi-28NM je schopen přijímat informace o cílech i od letadel, pozemních velitelských stanovišť a průzkumných družic. Kromě toho tento stroj může postřelovat dva cíle současně a působit v součinnosti s bezpilotními prostředky. Díky posledně uvedenému vrtulník typu Mi-28NM může útočit i na cíle nacházející se za horizontem, popř. vést palbu na cíle ze vzdálenosti nacházející se mimo dosah nepřátelské PVO. Změn proti modelu Mi-28N (Havoc B) ale doznala též podvěsná výzbroj. Součástí podvěsné výzbroje modelu Mi-28NM se konkrétně staly modulární raketové bloky typu 9-A-5013, PTŘS s poloaktivním laserovým navedením typu 9M120-1 raketového kompletu typu Ataka-VM (RS-AT-9 Spiral), PTŘS s poloautomatickým systémem dálkového navedení po laserovém paprsku typu 9A4172-1 protitankového raketového kompletu typu 9K121 Vichr (RS-AT-16 Scallion), PTŘS s kombinovaným poloaktivním laserovým a radiolokačním navedením typu 9M123M raketového kompletu typu Chrizantema-VM (RS-AT-15 Springer), protizemní ŘS typu 9A7755 LMUR (iz.305) a PLŘS s pasivním IČ navedením typu 9M336 raketového kompletu typu 9K333 Verba (RS-SA-29 Gizmo). PTŘS typu 9M120-1 (RS-AT-9 Spiral) přitom slouží k ničení cílů nacházejících se ve visuálním kontaktu. Naproti tomu střely typu 9A4172-1 (RS-AT-16 Scallion), 9M123M (RS-AT-15 Springer) a iz.305 jsou určeny k ničení cílů nacházejících se mimo visuální kontakt. Vrtulník typu Mi-28NM může navíc střelu typu 9M123M (RS-AT-15 Springer) navádět, na rozdíl od vrtulníku typu Ka-52M, nejen za pomoci laseru, ale i v rádiovém-povelovém režimu. K tomu přitom slouží podvěsný radiolokační naváděcí systém typu 1L32-1V, který se umisťuje na jeden z vnitřních křídelních zbraňových závěsníků. Bez tohoto poněkud těžkého a nepraktického zařízení je vrtulník typu Mi-28NM zmíněnou zbraň schopen navádět pouze za pomoci laseru. Důvodem začlenění střely typu 9A4172-1 (RS-AT-16 Scallion), kterou předtím mohly používat pouze Kamovi vrtulníky řady Ka-50/-52 (Hokum), do zbraňového systému vrtulníku typu Mi-28NM se stalo zjednodušení logistiky. Protože se při nasazení vrtulníků v protiteroristické operaci v Sýrii ukázalo, že jsou pro boj v městském prostřední velmi efektivní neřízené pumy, zbraňový systém vrtulníku typu Mi-28NM doznal schopnost vypočítávat balistické křivky typu CCIP a CCRP. Díky tomu tento model jako první z řady Mi-28 (Havoc) může provádět poměrně přesné bombardování i při manévrování. Naproti tomu vrtulník typu Mi-28N (Havoc B) mohl relativně přesně shazovat pumy pouze z ustáleného letu, což z něho při bombardování činilo snadný cíl. Vrtulník typu Mi-28NM navíc obdržel výrazně modifikovanou střeleckou věž, která je známa jako NPPU-28M a má digitální (a nikoliv analogové) řízení, novou konstrukci závěru a podavačů nábojnic a nový pohonný systém. Díky digitálnímu řízení má zmíněná střelecká věž menší rozptyl při střelbě. U střelecké věže typu NPPU-28 vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B), která má analogové řízení, totiž musel operátor po zaměření cíle vyčkat několik sekund, což mělo negativní vliv na rozptyl. Nový pohonný systém zase umožňuje vykonávat rychlejší pohyby. Kromě toho zajišťuje vyšší stabilitu při manévrování. Instalace nového závěru a podavačů nábojnic zase představuje přímou reakci na špatnou spolehlivost závěru a podavačů nábojnic střelecké věže typu NPPU-28 v prašném písečném prostředí Iráku a Sýrie. Nový závěr navíc umožňuje střílet většími dávkami bez nutnosti chlazení. Vrtulník typu Mi-28NM navíc nově umožňuje provádět střelbu za pomoci podvěsných kontejnerů typu UPK-23-250 s dvouhlavňovými 23 mm kanóny typu GŠ-23L i na cíle zachycené radiolokátorem. Tato schopnost přitom najde uplatnění zejména při boji s UAV, neboť ty mají velmi malou IČ signaturu a visuální kontrast vůči okolnímu prostředí. Základem prototypu modelu Mi-28NM (OP-1 / žlutá 701) se údajně stal poslední, sedmý, předsériový exemplář vrtulníku typu Mi-28N (žlutá 38). Do malé výšky nad VPD se tento stroj napoprvé vznesl dne 29. července 2016. K prvnímu plnohodnotnému letu se prototyp Mi-28NM (žlutá 701) vydal dne 12. října toho samého roku. V březnu roku 2019 byl tento stroj testován na syrské letecké základně Chumajnim. Posláním zmíněných zkoušek se stalo prověření způsobilosti vrtulníku typu Mi-28NM pro činnost v horkém prašném prostředí a v neposlední řadě též odzkoušení střely typu iz.305 za reálných bojových podmínek. Kontrakt na stavbu nevelké ověřovací série vrtulníku typu Mi-28NM byl podepsán v prosinci roku 2017. První dva z těchto strojů měly být VVS předány před koncem roku 2018. Do výzbroje VVS mě být vrtulník typu Mi-28NM oficiálně zařazen v roce 2019. Nic z toho se ale uskutečnit nepodařilo. Na konci února roku 2019 bylo navíc oznámeno, že se Ministerstvo obrany Ruské federace rozhodlo vrtulníků typu Mi-28NM zcela vzdát a žádné vrtulníky tohoto typu nekupovat. Důvodem toho měla být vysoká pořizovací cena. Z tohoto záměru ale nakonec sešlo. Dne 7. března 2019 bylo oznámeno, že se schyluje k podpisu kontraktu na prvních 6 těchto strojů. První předsériový exemplář vrtulníku typu Mi-28NM byl poprvé spatřen dne 17. dubna 2019, za letu nad podnikovým letištěm rostovského závodu Rostvertol. První dva předsériové exempláře vrtulníku typu Mi-28NM (rudá 70 / RF-13489 a rudá 71) byly VVS předány v červnu roku 2019. První z nich (rudá 70) byl krátce nato, v srpnu toho samého roku, prezentován za letu na moskevské airshow MAKS 2019. V roce 2020 byly VVS předány další tři vrtulníky typu Mi-28NM. Mezitím, v červnu roku 2019 na výstavě Armija 2019, bylo Ministerstvem obrany Ruské federace pro VVS objednáno celkem 98 vrtulníků typu Mi-28NM, s termínem dodání na léta 2020 až 2027. Prvních 6 z nich mělo být VVS předáno v roce 2020. V následujícím roce měla následovat dodávka dalších 12-ti těchto strojů. Zbylých 80 objednaných vrtulníků typu Mi-28NM mělo brány závodu Rostvertol opustit v letech 2022 až 2027. První dva sériové stroje (721 a 731) byly nakonec VVS předány až těsně před koncem roku 2020. Provozovatelem zmíněných vrtulníků se přitom stane 344. CBP i PLS (Centrum bojové přípravy) z Toržoku. Svůj veřejný debut si oba zmíněné vrtulníky odbyly v červenci roku 2021 na airshow MAKS 2021. Oficiálně byl vrtulník typu Mi-28NM do výzbroje VVS zařazen v říjnu toho samého roku. Na výstavě Armija 2022, která se konala v srpnu roku 2022, byla podepsána objednávka dalších vrtulníků typu Mi-28NM. Jakékoliv bližší informace o zmíněném kontraktu ale zveřejněny nebyly. Do dnešních dnů byl podle všeho postaven jen nevelký počet vrtulníků typu Mi-28NM. Podle všeho méně než deset těchto strojů. Svůj křest ohněm si vrtulník typu Mi-28NM odbyl v ruské invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývanou jako „speciální vojenská operace“, která započala dne 24. února 2022. O nasazení těchto strojů ve zmíněné operaci je toho zatím známo jen velmi málo. První důkaz o tom, že se vrtulníky typu Mi-28NM zapojují do „speciální vojenské operace“, pochází ze dne 15. října toho samého roku. Tehdy byla „Fighterbomber Telegram channel“ uvolněna jedna fotografie tohoto stroje s raketovým blokem typu B-13L1 v podvěsu a písmenem „Z“, které je používáno k identifikaci techniky nasazené v rámci „speciální vojenské operace“, na bocích motorových gondol. Dne 1. ledna 2023 bylo „Fighterbomber Telegram channel“ zveřejněno video, které bylo natáčeno z kokpitu jednoho vrtulníků typu Mi-28NM v průběhu mise nad Ukrajinou. Zmíněné video zachycuje dvojici těchto strojů v doprovodu transportního vrtulníku typu Mi-8 (Hip). Jeho úkolem je vyzvednutí posádky vrtulníků typu Mi-28NM při případném sestřelu. Ze zmíněného vida je ale patrné též to, že jsou těmito stroji na Ukrajině používány též nové řízené střely typu LMUR. Další video, které bylo zveřejněno v lednu toho samého roku, zachycuje jeden vrtulník typu Mi-28NM při misi s dvojnásobným odpalovacím zařízením typu APU-L s jednou řízenou střelou typu LMUR na pravém vnějším závěsníku, PTB na levém vnitřním závěsníku a raketovým blokem typu B-8V20 na levém vnějším závěsníku. Případným zájemcům ze zahraničí bude vrtulník typu Mi-28NM nabízen pod označením Mi-28EM. Kromě toho VVS plánuje dopracovat na standard Mi-28NM všechny již dodané vrtulníky typu Mi-28N (Havoc B). Letové zkoušky prvního takto modifikovaného Mi-28N (Havoc B) se přitom měly rozeběhnout na jaře roku 2020. K tomu ale zatím ještě nedošlo. Případným zájemcům ze zahraničí je vrtulník typu Mi-28NM nabízen pod označením Mi-28NME. První provozovatelem tohoto stroje se stane Írán. K podpisu dohody ohledně dodávek vrtulníků typu Mi-28NME přitom došlo v září roku 2023 v rámci návštěvy Ruského ministra obrany S.K. Šojgua Teheránu. Součástí zmíněné dohody se ale staly též dodávky bojových letounů typu Su-35SE (Flanker M) Íránu a íránských balistických střel krátkého dosahu typu Fateh-110 a Zolfaghar (IR-SS-1) Rusku.

Verze:

Mi-28NM (OP-1) – prototypová modifikace vrtulníku typu Mi-28NM. Jediný exemplář tohoto modelu vznikl konverzí sedmého předsériového exempláře vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B) a do oblak se poprvé vydal dne 12. října 2016.

Mi-28NM – sériová modifikace vrtulníku typu Mi-28NM. První exemplář tohoto modelu byl identifikován dne 17. dubna 2019.

Vyrobeno:  jeden prototyp a dva předsériové stroje a neznámý počet sériových strojů

Uživatelé:  Rusko

Posádka:    pilot a operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Klimov VK-2500P-02 s max. výkonem po 2 500 hp, resp. po 2 800 hp v mimořádném 2,5 min režimu

Radar:        přehledový impulsní dopplerovský radiolokátor typu N025M se zorným polem 360°, instalovaný uvnitř kulovitého krytu nacházejícího se nad hlavou nosného rotoru. Zmíněný radiolokátor slouží nejen k vyhledávání, identifikování, sledování a zaměřování cílů, ale též k navigaci. Kromě toho jej lze používat v roli meteorologického radiolokátoru k detekci bouřkových mraků. Radiolokátor typu N025M dokáže najednou sledovat 10 cílů a na dva 2 z nich navádět střely.

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu OPS-28M Tor-M (rozměrné válcovité pouzdro nacházející se pod špicí trupu) a elektro-optický navigační systém typu TPSL (nevelké kulovité pouzdro nacházející se pod špicí trupu, přímo před pouzdrem systému Tor-M). Pozemní cíle je přitom systém typu OPS-28M schopen detekovat na vzdálenost 10 km ve dne, resp. 9 km v noci, a identifikovat na vzdálenost 9 km ve dne, resp. 7 km v noci.

                  - obranné: obranný komplex typu BKO-28M Vitebsk-28NM sestávající se z výstražného RL systému typu L150-28M Pastel (toto zařízení využívá tři antény, z nichž dvě se nacházejí na bocích přední části trupu, přímo za krytem systému typu TPSL, a jeden na odtokové hraně SOP), výstražného laserového systému typu L140M Otklik (toto zařízení využívá dva páry senzorů, z nichž jeden se nachází na přídi a jeden na zádi odnímatelných koncových křídelních vřetenovitých kontejnerů), výstražného UV protiraketového systém typu L370-2-01 (toto zařízení využívá dva páry senzorů, z nichž jeden se nachází na přídi a jeden na zádi odnímatelných koncových křídelních vřetenovitých kontejnerů), laserového rušiče IČ naváděcích hlavic PLŘS typu L350-5 (hlavice tohoto zařízení se nachází na břichu zadní části trupu) a čtyř výmetnic klamných RL/IČ cílů typu UV-26M (ty jsou vestavěny, po dvou, do boků obou odnímatelných koncových křídelních vřetenovitých kontejnerů)

Kapacita:    možnost nouzové přepravy 2 až 3 osob uvnitř nevelkého prostoru, který se nachází v zadní části trupu

Výzbroj:     jedna dálkově ovládaná střelecká věž typu NPPU-28M s jedním pohyblivým dálkově ovládaným 30 mm kanónem typu 2A42 s odměrem ±110°, elevací +13°, depresí -40° a zásobníkem na 250 nábojů, instalovaná na břichu špice trupu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 2 300 kg, přepravovaná na čtyřech podkřídlových závěsnících – odpalovací rámy s osmi přepravně-startovacími kontejnery s PTŘS s poloaktivním laserovým navedením typu 9M120-1 raketového kompletu typu Ataka-VM (RS-AT-9 Spiral), odpalovací rámy s šesti přepravně-startovacími kontejnery s PTŘS s poloautomatickým systémem dálkového navedení po laserovém paprsku typu 9A4172-1 protitankového raketového kompletu typu 9K121 Vichr (RS-AT-16 Scallion), odpalovací rámy se čtyřmi přepravně-startovacími kontejnery s PTŘS s kombinovaným poloaktivním  laserovým a radiolokačním navedením typu 9M123M raketového kompletu typu Chrizantema-VM (RS-AT-15 Springer), zdvojená odpalovací zařízení typu APU-L s protizemními ŘS s pasivním IČ navedením typu 9A7755 LMUR (iz.305), moduly typu Strelec-V se dvěma přepravně-startovacími kontejnery s PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu 9M39 Igla-V (RS-SA-18 Grouse) (max. 2 ks), moduly typu Strelec-VM se čtyřmi přepravně-startovacími kontejnery s PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu 9M336 raketového kompletu typu 9K333 Verba (RS-SA-29 Gizmo), modulární raketové bloky typu 9-A-5013 (10, 15, 20 nebo 25 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm), raketové bloky typu B-8V20 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) a B-13L1 (5 neřízených raket typu S-13 ráže 122 mm) (max. 4 ks), kanónové kontejnery typu UPK-23-250 (jeden dvojhlavňový 23 mm kanón typu GŠ-23L se zásobou 250 nábojů) (max. 2 ks), submuniční kontejnery typu KMGU-2 (max. 2 ks), 250 kg pumy typu FAB-250, 500 kg pumy typu FAB-500, zápalné nádrže typu ZB-500 a 450 l PTB typu PTB-450 (max. 4 ks)

Poslední úpravy provedeny dne: 26.12.2023