PZL Swidnik Mi-2F (Mi-2FM)

Typ:  speciální fotogrametrická modifikace lehkého transportního vrtulníku typu Mi-2T (Hoplite)

Určení:  pořizování snímků povrchu země pro kartografické účely

Odlišnosti od modelu Mi-2T (Hoplite):

- instalace jednoho dálkově ovládaného fotoaparátu pro vertikální snímkování s jednoduchým expozimetrem uvnitř válcovitého krytu, který vystupuje z břicha zadní části trupu, v oblasti před kořenem ocasního nosníku. Objektiv fotoaparátu tohoto modelu chrání před poškozením dvoudílná výklopná dvířka. Zmíněná dvířka jsou vyklápěna směrem do stran, a to za pomoci dálkově ovládaného elektromechanismu typu MP-100M.

- instalace průhledového zaměřovače typu NF-1 a ovládání fotoaparátu před předním pravým sedadlem, vpravo od přístrojové desky. U tohoto modelu vedle pilota sedí operátor fotoaparátu.

- instalace polokulovitého pozorovacího průzoru na místo plochého hranatého okénka vetknutého do nákladových vrat, které se nacházejí na levoboku trupu, přímo za hlavním podvozkem. Tato úprava byla zavedena do konstrukce jen některých exemplářů tohoto modelu, vesměs těch, které byly vyhrazeny pro armádu.

Historie:  Lehký dvoumotorový transportní vrtulník typu Mi-2T (Hoplite) se stal základem celé řady specializovaných verzí. Jednou z nich byl model Mi-2F, který sloužil k pořizování snímků povrchu země pro kartografické účely. První dva exempláře tohoto speciálu (v.č. 512121121 a 512122121), který byl znám též jako Mi-2FM, brány závodu PZL Swidnik opustily v prosinci roku 1971. Zmíněné stroje měly v pouzdru, které vystupovalo z břicha zadní části trupu, v oblasti před kořenem ocasního nosníku, instalován fotoaparát typu LAF WILD RC-8 švýcarské výroby. Pozdější sériové Mi-2F (Mi-2FM) byly ale vybaveny jinými typy fotoaparátů. Produkce tohoto modelu se zastavila na cca 20-ti exemplářích. Přímo na území Polska zůstaly jen první dva z nich (v.č. 512121121 a 512122121). Ostatní byly vyhrazeny na export do států Varšavské smlouvy a SSSR. Zpočátku vrtulníky Mi-2F (v.č. 512121121 a 512122121) provozovalo 49. PŚ. Později však byly předány 42. letce letectva spojovacího z Varšavy. Oba dva zmíněné stroje byly používány pro fotogrametrické snímkování jak pro potřeby armády, tak i civilního sektoru. První z nich se po ukončení služby stal exponátem krakovského leteckého musea. Ke konci kariéry ale tento vrtulník létal bez speciálního vybavení a zastával roli transportního stroje

Verze:  -

Vyrobeno:  cca 20 sériových strojů

Uživatelé:  ČSSR, Polsko, SSSR ...

 

 

 

Posádka:    pilot, navigátor a operátor

Pohon:        dva turbohřídelové motory typu WSK Rzesów GTD-350 s max. výkonem po 396 hp

Vybavení:   jeden fotoaparát pro vertikální snímkování, instalovaný uvnitř krytu vystupujícího z břicha zadní části trupu, v oblasti před kořenem ocasního nosníku

 

 

TTD:  
Ø nosného rotoru: 14,56 m
Ø ocasního rotoru: 2,70 m
Celková délka: 17,42 m
Délka trupu: 11,94 m
Výška: 3,75 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: 210 km/h
Praktický dostup: 4 000 m
Max. dolet bez/se 2 PTB: 370/580 km

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 2.11.2016