PZL Swidnik Mi-2RS Padalec (Mi-2Ch/RChR)

Typ:  speciální modifikace lehkého víceúčelového vrtulníku typu Mi-2T (Hoplite) pro chemický průzkum

Určení:  zjišťování míry chemického a radiačního zamoření bojiště

Odlišnosti od modelu Mi-2T (Hoplite):

- instalace dozimetru typu DPS-68 (DP-3), detektoru chemického zamoření typu DPL-67, zařízení pro odebírání vzorků půdy a vody typu PChR-57 a (u některých strojů) dozimetru typu RL-75

- modifikované spojovací vybavení instalací radiostanice typu R-123. Zmíněná anténa využívá svislou drátovou anténu, která je natažena mezi dvěma stožáry trubkové konstrukce připevněnými k pravoboku zadní části trupu alá Mi-2D

Historie:  Lehký dvoumotorový transportní vrtulník typu Mi-2T (Hoplite) se stal základem celé řady specializovaných verzí. Jednou z nich byl model Mi-2RS, který sloužil k zjišťování míry chemického a radiačního zamoření bojiště. Vývoj tohoto modelu byl zahájen v roce 1975. Letové zkoušky prototypu speciálu typu Mi-2RS (v.č. 565350127) se rozeběhly v prosinci roku 1977. V říjnu roku 1978, po ukončení zkoušek, byl tento stroj předán 49. pluku bojových vrtulníku. Do května roku 1979 brány závodu PZL Swidnik opustilo celkem 13 exemplářů speciálu typu Mi-2RS (včetně již zmíněného prototypu). Většina z nich byla vyhrazena pro polskou armádu. V Polsku se provozovatelem vrtulníků typu Mi-2RS konkrétně staly dva pluky bojových vrtulníků a dvě letky spojovacího letectva, a to 11. letky z Vratislavy a 26. letky z Varšavy. Později všechny speciály typu Mi-2RS polské armády prošly konverzí na jiné verze. Několik těchto strojů bylo vyvezeno, zřejmě za účelem testování, do SSSR. V SSSR byly přitom speciály typu Mi-2RS známy jako Mi-2Ch či Mi-2RChR. Dva speciály typu Mi-2RS s modifikovaným vybavením létaly též, pod označením Mi-2RCh, v barvách ČSLA (9428 a 9429). V tomto případě ale šlo o modifikované transportní Mi-2T (Hoplite) a nikoliv o nově vyrobené stroje.

Verze:  -

Vyrobeno:  13 exemplářů (další dva vznikly konverzí transportních Mi-2T)

Uživatelé:  ČSSR, Polsko a SSSR

Posádka:    pilot a operátor

Pohon:        dva turbohřídelové motory typu WSK Rzesów GTD-350 s max. výkonem po 396 hp

Vybavení:   dozimetr typu DPS-68 (DP-3), detektor chemického zamoření typu DPL-67 a zařízení pro odebírání vzorků půdy a vody typu PChR-57 a (u některých strojů) ještě dozimetr typu RL-75

Poslední úpravy provedeny dne: 2.11.2016