Typ:  pokročilá modifikace taktického útočného vrtulníku typu Mi-2US

Určení:  ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních jednotek

Odlišnosti od modelu Mi-2T (Hoplite):

- instalace závěsníků, na kterých lze přepravovat dvojici raketových bloků typu MARS-2 nebo neřízených pum o hmotnosti 100 kg, na bocích střední části trupu, přímo před hlavním podvozkem, na místo závěsníků pro čtveřici 7,62 mm kulometů typu PKT se zásobníky

Historie:  Lehký dvoumotorový transportní vrtulník typu Mi-2T (Hoplite) se stal též základem několika bitevních speciálů pro přímou palebnou podporu pozemních jednotek. Druhým operačním bitevním speciálem z řady Mi-2 (Hoplite) byl model, který vešel ve známost jako Mi-2URN. Zmíněný speciál vycházel z bitevního speciálu typu Mi-2US. Od toho přebíral instalaci 23 mm kanónu typu NS-23KM na levoboku přední části trupu, pohyblivých kulometů za pravým zadním a levým prostředním okénkem nákladové kabiny a zaměřovací vybavení. Jediným rozdílem se stala instalace závěsníků, na kterých bylo možné přepravovat dvojici raketových bloků typu MARS-2 nebo neřízených pum o hmotnosti 100 kg, na bocích střední části trupu, přímo před hlavním podvozkem, na místo závěsníků pro čtveřici 7,62 mm kulometů typu PKT. Raketové bloky typu MARS-2 nebyly ničím jiným, než polskou licenční kopií sovětských raketových bloků typu UB-16-57UD s 16-ti neřízenými raketami typu S-5 ráže 57 mm. Ty bylo přitom možné odpálit v jedné salvě. Zmíněné raketové bloky byly vyráběny hned ve dvou verzích, a to letecké s kuželovitou špicí a vrtulníkové s plochou špicí. První dva exempláře bitevního speciálu typu Mi-2URN (v.č. 562642112 a 562643112) brány závodu PZL Swidnik opustily v listopadu roku 1972. V lednu roku 1973 byly tyto stroje předány 49. pluku letectva pozemních vojsk s domovskou základnou Pruszcz Gdanski. Součástí výzbroje polské armády se stalo celkem 26 bitevních speciálů typu Mi-2URN. Z novovýroby ale pocházelo jen osm z nich. Zbylých 18 těchto strojů vzniklo konverzí nepříliš úspěšných bitevních speciálů typu Mi-2US. V letech 1989 až 1990 byly všem vrtulníkům typu Mi-2URN polské armády v rámci plnění podmínek smlouvy CFE-I o omezení konvenčních zbraní v Evropě zbraňové závěsníky demontovány. Protože se ale ukázalo, že šlo o omyl, neboť se omezení počtu týkalo pouze středně těžkých a těžkých a nikoliv lehkých bojových vrtulníků, následně, v letech 1991 až 1993, byla většina bitevních Mi-2URN zpětně vyzbrojena.

Verze:  -

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Bulharsko, Libye, NDR a Polsko

Posádka:    pilot a dva střelci

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu WSK Rzesów GTD-350 s max. výkonem po 396 hp     

Vybavení:   - zaměřovací: jeden střelecký kolimátor typu PKW (jeho instalace se nachází uvnitř kabiny, přímo před sedadlem pilota)       

Výzbroj:     jeden jednohlavňový kanón typu NS-23KM ráže 23 mm se zásobou 100 nábojů, instalovaný na levoboku přední části trupu, dva raketové bloky typu MARS-2 (16 neřízených raket typu S-5K ráže 57 mm), dva raketové bloky typu MARS-2M (16 neřízených raket typu S-5M ráže 57 mm) nebo dvě neřízené pumy o hmotnosti 100 kg (trhavé pumy typu FAB-100, zápalné pumy typu ZAB-100, tříštivo-trhavé pumy typu OFAB-100 nebo osvětlovací typu SAB-100), přepravované na závěsnících instalovaných na bocích střední části trupu, přímo před hlavním podvozkem, a dva pohyblivé kulomety typu PK ráže 7,62 mm nebo RPK ráže 12,7 mm se zásobou 1 600 nábojů, instalované uvnitř nákladové kabiny, přímo za pravým zadním a levým prostředním postranním okénkem

Poslední úpravy provedeny dne: 2.11.2016