Mil Mi-4ME (‘Hound B’)
Typ: exportní modifikace protiponorkového vrtulníku typu Mi-4M (Mi-4MR) (Hound B)
Určení: vyhledávání a ničení ponorkových plavidel protivníka
Odlišnosti od modelu Mi-4M (Mi-4MR) (Hound B):
- instalace méně výkonného radiolokátoru typu RBP-4G (Mushroom) uvnitř nezměněného čočkovitého dielektrického krytu nacházejícího se na břichu špice trupu na místo radiolokátoru typu Rubín-V (Short Horn)
- instalace staršího detektoru magnetických anomálií (MAD) typu APM-56 Čita na místo detektoru MAD typu APM-60
- instalace staršího identifikačního systému „vlastní-cizí“ typu SRO-1 Barij na místo identifikačního systému „vlastní-cizí“ typu SRZO-2M (Odd Rods)
- absence autopilota typu AP-31
- zredukovaná škála pumové výzbroje
Historie: Exportní modifikace protiponorkového vrtulníku typu Mi-4M (Hound B), prvního protiponorkového vrtulníku sovětské konstrukce, vešla ve známost jako Mi-4ME (Hound B) a vzešla z výnosu z prosince roku 1963. Vzhledem k tomu, že SSSR neměl ve zvyku svou nejmodernější vojenskou techniku uvolňovat na vývoz, vybavení exportního Mi-4ME (Hound B) doznalo zjednodušení. Zredukována byla též škála pumové výzbroje. Státními zkouškami exportní Mi-4ME (Hound B) prošel mezi únorem a březnem roku 1964. Do výrobního programu závodu č.387 z Kazaně byl tento model zařazen ještě ten samý rok. Prvním provozovatelem protiponorkového vrtulníku typu Mi-4ME (Hound B) se stal Irák. Iráčané přitom v roce 1964 zakoupili osm těchto strojů.
Verze: -
Vyrobeno: ?
Uživatelé: Bulharsko (3 ks), Egypt (2 ks), Indie, Indonésie (9 ks), Irák (8 ks), NDR (3 ks), Polsko, Sýrie (4 ks) a Vietnam
Posádka: dva piloti a navigátor/operátor zbraňových systémů
Pohon: jeden pístový motor typu Švecov AŠ-82V s max. výkonem 1 675 hp
Radar: impulsní dopplerovský radiolokátor typu RBP-4G (Mushroom), instalovaný uvnitř čočkovitého dielektrického krytu nacházejícího se pod špicí trupu. Zmíněný radiolokátor slouží k vyhledávání a sledování hladinových cílů a navigaci.
Vybavení: - optický bombardovací zaměřovač typu OPB-1R. Jeho instalace se nachází uvnitř břišní trupové gondoly s pracovištěm navigátora.
- hydroakustická stanice typu Baku sestávající se z radiopřijímače typu SPARU-55 Pamir (Mad Gear) a nákladu 12-ti až 18-ti akustických bójí. Radiopřijímač typu SPARU-55 Pamir (Mad Gear) zajišťuje příjem signálu z vypuštěných bójí ze vzdálenosti až 50 km (při výšce letu 400 m). Stanice typu Baku spolupracuje s akustickými bójemi typu RGB-N Iva (Crow Egg) s hmotností 45 kg, délkou 2 m a detekčním dosahem 2 až 4 km a RGB-NM Činara (Rook Egg) s hmotností 13,5 kg, délkou 1 m a detekčním dosahem 1 až 5 km a nepřátelskou ponorku dokáže pouze detekovat a nikoliv určit její přesné souřadnice.
- detektor magnetických anomálií (MAD) typu APM-56 Čita. Ten se umísťuje do závěsu vlečného lana, které je odvíjeno z bubnu nacházejícím se v zadní části nákladové kabiny.
- jeden fotoaparát typu AFA-BA-21
- identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-1 Barij
Výzbroj: - útočná konfigurace: náklad hlubinných pum do celkové hmotnosti 1 000 kg, přepravovaný v trupové zbraňové šachtě (čtyři pumy o hmotnosti 250 kg, šest pum o hmotnosti 100 kg nebo osm pum o hmotnosti 50 kg) a na dvou postranních trupových závěsnících (šest pum o hmotnosti 50 kg)
- pátrací konfigurace: 12 akustických bójí typu RGB-N Iva (Crow Egg) nebo 18 akustických bójí typu RGB-NM Činara (Rook Egg), přepravovaných uvnitř trupové zbraňové šachty, a šest pum o hmotnosti 50 kg, přepravovaných na dvou postranních trupových závěsnících
TTD: | |
Ø nosného rotoru: | 21,00 m |
Ø ocasního rotoru: | 3,60 m |
Celková délka: | 25,02 m |
Délka trupu: | 16,79 m |
Výška: | 4,40 m |
Prázdná hmotnost: | 6 153 kg |
Max. vzletová hmotnost: | 7 800 kg |
Max. rychlost: | 185 km/h |
Praktický dostup: | 5 000 m |
Max. dolet: | ? |
Poslední úpravy provedeny dne: 22.11.2016