Typ:  civilní dopravní modifikace středně těžkého transportního vrtulníku typu Mi-4A (Hound A)

Určení:  přeprava osob na místních linkách

Odlišnosti od modelu Mi-4A (Hound A):

- nový interiér nákladové kabiny. Zde se nyní nachází zvukově izolovaná osobní kabina se sedadly pro 8, 10 nebo 13 osob.

- instalace rozměrných obdélníkových oken na bocích kabiny na místo o poznání menších oken s kruhovým průřezem. To pravé zadní je navíc součástí nouzového výstupu

- instalace aerodynamických krytů na podvozkových vzpěrách. Podvozkovými kryty byly opatřeny pouze první sériové stroje. Jejich instalace byly navíc později zbaveny.

- instalace silnější ventilace a vytápění kabiny

- instalace dodatečných lapačů vzduchu pro ventilační systém po stranách hřbetu zadní části trupu

- absence podtrupové gondoly se střelištěm

- absence záďových nákladových vrat

- absence speciálního vojenského vybavení

Historie:  Pro vojenský transportní vrtulník typu Mi-4 (Hound A), jehož produkce se rozeběhla na konci roku 1952, se velmi brzy našlo využití i v civilním sektoru. Zmíněný stroj totiž dokázal zajistit obsluhu i obtížně přístupných regiónů s nedostatečnou dopravní infrastrukturou. Zpočátku Aeroflot provozoval neupravené transportní vrtulníky typu Mi-4/-4A (Hound A). Ty se ale k přepravě cestujících příliš nehodily. Důvodem toho byl nedostatečný cestovní komfort. Reakcí na tuto skutečnost se stal dopravní model Mi-4P (Hound A) se sedadly pro osm cestujících v přední části kabiny a malým nákladovým úsekem v zadní části kabiny. Prototyp dopravního Mi-4P (Hound A) vznikl v roce 1954 a s osmi cestujícími a 200 kg nákladu na palubě dokázal urazit vzdálenost 400 km. Z vnějšku se tento stroj od standardního vojenského Mi-4/-4A (Hound A) odlišoval pouze absencí podtrupové gondoly se střelištěm. Další prototyp dopravního Mi-4P (Hound A) vznikl v roce 1956 a kromě výše uvedeného obdržel též aerodynamické kryty podvozkových vzpěr a hranatá okna kabiny na místo kulatých. Pravé zadní okno kabiny bylo nyní součástí nouzového výstupu. Kabina tohoto stroje byla navíc opatřena odhlučněním a výkonnějším vytápěním a ventilací. Ze zádě zmizela nákladová vrata. Rok nato spatřila světlo světa též varianta se sedadly z dopravního letounu typu Il-18 (Coot) pro deset osob v kabině. Další varianta vrtulníku typu Mi-4P (Hound A) vznikla v roce 1959 a byla uzpůsobena k přepravě 13-ti osob a byla opatřena autopilotem typu AP-31. Produkce tohoto prvního dopravního vrtulníku sovětské konstrukce se rozeběhla v roce 1958. Sériové Mi-4P (Hound A) obdržely větší hranatá okna kabiny a přídavné lapače vzduchu ventilačního systému na zádi trupu. Aeroflot začal vrtulníky typu Mi-4P (Hound A) na pravidelné linky nasazovat od roku 1959. Jako první za pomoci těchto strojů spojil Baku s černomořským letoviskem Něftajyje Kamni. Později vrtulníky typu Mi-4P (Hound A) Aeroflotu začaly operovat i v Moskevské a Volgogradské oblasti, v Zakavkazském regionu, v jižních oblastech Ázerbájdžánu, na Sibiři a v Tádžikistánu. Vrtulníky typu Mi-4P (Hound A) Aeroflotu mnohdy vykonaly až 25 letů denně a do roku 1965 přepravily okolo 400 000 cestujících. Dopravní vrtulníky typu Mi-4P (Hound A) byly vyráběny též pro armádu a v neposlední řadě též pro zahraniční zákazníky.

Verze:  -

Vyrobeno:  ?

Uživatelé (vojenští): Bulharsko, Egypt (1 ks modelu Mi-4P), Indonésie (1 ks), Kambodža (1 ks), KLDR, Kuba (2 ks), Nepál (1 ks) a SSSR

Uživatelé (civilní): ČSSR (1 ks), ČLR, Rakousko (1 ks), SSSR a Španělsko (1 ks)

Posádka:    dva piloti

Pohon:       jeden pístový motor typu Švecov AŠ-82V s max. výkonem 1 675 hp         

Kapacita:   8, 10 nebo 13 cestujících nebo osm ležících pacientů s jedním zdravotníkem

* s osmi pasažéry a 200 kg nákladu

Poslední úpravy provedeny dne: 22.11.2016