Typ:  speciální modifikace těžkého transportního vrtulníku typu Mi-6 (Hook A)

Určení:  přeprava bojových hlavic strategických balistických střel a kompletních operativně-taktických a taktických balistických střel na palebné pozice a příprava balistických střel ke startu

Odlišnosti od vrtulníku typu Mi-6 (Hook A):

- modifikované vybavení nákladového prostoru

Historie:  S těžkým transportním vrtulníkem typu Mi-6 (Hook A), který disponoval na svou dobu bezkonkurenční nosností 12 t, se počítalo mimo jiné též při podpoře raketových vojsk. Pro tento účel specializovaná modifikace tohoto obřího stroje vešla ve známost jako Mi-6PRTBV a od výchozího modelu Mi-6 (Hook A) se odlišovala pouze zařízením nákladového prostoru. Součástí vybavení tohoto speciálu se ale staly též maskovací prostředky. Uvnitř nákladového prostoru speciálu typu Mi-6PRTBV bylo možné přepravovat kompletní taktické balistické střely typy R-9 a R-10, kompletní operativně-taktické balistické střely typu R-11/8K11 (SS-1B Scud A) a R-17/8K14 (SS-1C Scud B) nebo bojové hlavice strategických balistických střel. Kromě toho měl tento speciál zajišťovat přípravu balistických střel ke startu. Jediný exemplář speciálu typu Mi-6PRTBV vznikl konverzí sériového Mi-6 (Hook A). Konkrétně přitom šlo o stroj s výrobním číslem 1030302V z produkce závodu č.23. Do oblak se jediný exemplář tohoto speciálu poprvé vydal v roce 1960. Přestože zkoušky vrtulníku typu Mi-6PRTBV byly završeny, v roce 1962, doporučujícím stanoviskem pro přijetí do výzbroje, vývoj tohoto speciálu nakonec nepřekročil prototypové stádium. Jedním z důvodu toho se stala skutečnost, že bylo do jeho nákladového prostoru možné balistické střely umístit pouze s přepravním vozíkem. Mobilní odpalovací zařízení střel, které měl speciál typu Mi-6PRTBV přepravovat, byla totiž příliš velká a těžká. Odpovědí na tuto skutečnost se staly tzv. raketové-vrtulníkové komplexy (RVK), jejichž součástí se kromě vrtulníku typu Mi-6 (Hook A), ve verzi Mi-6RVK, nebo Mi-10 (Harke A), ve verzi Mi-10RVK, byla též zcela nově navržená lehká mobilní odpalovací zařízení.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového Mi-6)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    dva piloti, navigátor/střelec, palubní mechanik a radista

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Solovjov D-25V s max. výkonem po 5 500 hp

Kapacita:    náklad do celkové hmotnosti 12 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny 11,73 m x 2,72 x 2,60 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 8 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu

Výzbroj:     jeden pohyblivý 12,7 mm kulomet typu Afanasjev A-12,7 (TKB-481) se zásobou 200 až 270 nábojů a palebným vějířem ±30° v horizontální rovině a -55° až 0° ve vertikální rovině, instalovaný v příďovém střelišti typu NUV-1M

Poslední úpravy provedeny dne: 15.9.2016