Typ:  modifikace středně těžkého transportního-výsadkového vrtulníku typu Mi-8MTV-1 (Hip H) vyráběného závodem KVZ z Kazaně produkovaná závodem U-UAZ z Ulan-Ude

Určení:  přeprava nákladu a osob, shoz výsadku, odsun raněných, přímá palebná podpora pozemních jednotek a pátrací a záchranná činnost

Odlišnosti modelu Mi-8AMT (Hip H) od modelu Mi-8MTV-1 (Hip H):

- instalace příďové antény identifikačního systému “vlastní-cizí” pod nevelkým polokapkovitým krytem nacházejícím se na střeše pilotní kabiny (instalaci zmíněné antény pod hřbetním polokapkovitým krytem později obdržely též některé vrtulníky řady Mi-8MTV z linky závodu KVZ)

- instalace záznamníku letových dat ve „snížené“ zadní části krabicovitého krytu dopplerovského snímače rychlosti a úhlu snosu, který se nachází na břichu ocasního nosníku

- modifikovaná hlava nosného rotoru instalací tlumičů vibrací (to sebou přineslo vzrůst technické životnosti na 20 000 letových hodin)

- modifikované palubní vybavení

Historie:  Přímou odpovědí na nedostatečné výkony středně těžkého transportního vrtulníku typu Mi-8MT (Hip H), známého též pod exportním označením Mi-17, pro činnost ve vysokohorských oblastech a oblastech s horkým podnebím, se stal model Mi-8MTV (Hip H). Zmíněný model se vyznačoval zejména instalací motorů typu TV3-117VM, které mají v porovnání s pohonnými jednotkami vrtulníku typu Mi-8MT (Hip H) v podobě motorů typu TV3-117MT vyšší výkon ve velkých výškách a za vysokých teplot, a součástí výrobního programu závodu KVZ z Kazaně se stal v roce 1988 hned ve dvou verzích, vojenské Mi-8MTV (Hip H) a civilní Mi-8MTV-1. V listopadu roku 1991 byl tento model zařazen též, pod označením Mi-8AMT, do výrobního programu závodu U-UAZ z Ulan-Ude. Vrtulník typu Mi-8AMT vychází z civilního modelu Mi-8MTV-1, který se vyznačuje instalací povětrnostního radiolokátoru typu Kontur-10C pod nevelkým krytem vystupujícím ze spodní části „špice“ trupu, a od tohoto svého protějšku vyráběného závodem KVZ se mírně odlišuje. Označení Mi-8AMT bylo ale vyhrazeno pouze pro vrtulníky pro tuzemské zákazníky. Zahraničním zákazníkům je tento stroj nabízen pod označením Mi-171. Na konci 90. let se závod U-UAZ rozhodl do konstrukce vrtulníku typu Mi-8AMT (Mi-171) vnést vylepšení, která sebou přinesl model Mi-8MTV-5 (Hip L) z dílny závodu KVZ z Kazaně. Konkrétně přitom šlo o instalaci druhých postranních odsuvných dveří a hydraulicky ovládaných jednodílných záďových nákladových vrat zastávajících funkci nájezdové rampy. Protože transfer technologií z kazaňského závodu KVZ nepřicházel v úvahu, neboť šlo o přímého konkurenta, všechny výše uvedené úpravy pro vrtulník typu Mi-8AMT (Mi-171) navrhlo přímo konstrukční oddělení závodu U-UAZ. Jako první z produkce závodu U-UAZ instalaci druhých vstupních dveří a jednodílných záďových nákladových vrat obdržel vrtulník Mi-171 (17344 / v.č. 59489617347). Instalace druhých vstupních dveří si přitom vyžádala přesunout palubní topení z prodloužené přední části gondoly pravé palivové nádrže do samostatné gondoly, která byla uchycena k pravoboku trupu, na úrovni stropu kabiny. Šlo tedy o identické řešení jako u typu Mi-8MTV-5 (Hip L). U prototypu Mi-171 (17344) byly ale širší vstupní dveře umístěny na pravoboku a nikoliv na levoboku, jak tomu je u typu Mi-8MTV-5 (Hip L). Odlišné bylo též řešení systému pro sklápění záďové nájezdové rampy. Ta měla silnější rám a dva teleskopické válce po stranách. Naproti tomu k ovládání nákladových vrat modelu Mi-8MTV-5 (Hip L) slouží pouze jeden teleskopický válec. Od typu Mi-8MTV-5 (Hip L) se ale prototyp Mi-171 (17344) odlišoval též instalací dvou nouzových výstupů, které zároveň zastávaly funkci střeleckých postů, na pozici posledního páru postranních okének kabiny. Svůj veřejný debut si prototyp Mi-171 (17344) odbyl v srpnu roku 2001 na moskevské airshow MAKS 2001. Návštěvníci zmíněné airshow jej přitom mohli shlédnout s instalací vnějšího pancéřování boků pilotní kabiny, nosníků se dvěma páry zbraňových závěsníků na bocích střední části trupu a odlučovače prachových částic západní výroby před vstupy vzduchu pohonných jednotek. Později závod U-UAZ do konstrukce vrtulníku typu Mi-8AMT (Mi-171) začlenil též „delfíní“ špici trupu. „Delfíní“ špice trupu tohoto modelu ale obdržela štíhlejší profil než ta, kterou má vrtulník typu Mi-8MTV-5 (Hip L). Odlišný je též tvar okének, které se nacházejí po její stranách, přímo za krytem radiolokátoru. Součástí jednodílných nákladových vrat vrtulníku typu Mi-8AMT (Mi-171) se navíc stal obdélníkový průzor s dvoudílnými dvířky, který zastává funkci střeliště. Jako první přitom „delfíní“ nos a jednodílná záďová nákladová vrata se střelištěm obdržel vrtulník typu Mi-171 s trupovým číslem 17415. Všechny výše uvedené úpravy se ale nikterak neprojevily do označení. „Delfíní“ nos, druhé postranní vstupní dveře a jednodílná záďová nákladová vrata se přitom staly, stejně jako u typu Mi-8MTV-5 (Hip L) z produkce kazaňského závodu KVZ, volitelnou položkou. Vrtulníky typu Mi-8AMT (Mi-171) různých provozovatelů se proto od sebe navzájem více či méně odlišují. Některé z nich jsou opatřeny „tupou“ prosklenou špicí a jednodílnými záďovými nákladovými vraty, zatímco jiné mají protáhlou „delfíní“ špici trupu a dvoudílná záďová nákladová vrata či „tupou“ prosklenou špici a dvoudílná záďová nákladová vrata. Označení Mi-8AMT (Mi-171) ale nesou pouze vrtulníky vyhrazené pro civilní provozovatele. Pro vojenské Mi-8AMT (Mi-171) je vyhrazeno označení Mi-8AMTŠ (Mi-171Š). Zpočátku byly vrtulníky této řady vyráběny takřka výhradně pro tuzemské civilní a zahraniční civilní a vojenské provozovatele. Ministerstvo obrany Ruska začalo tyto stroje pro VVS ve velkém objednávat až po válce v Gruzii (2008). První známá objednávka na vrtulníky typu Mi-8AMTŠ (Hip L) pro VVS byla uzavřena dne 1. března 2011. Součástí zmíněného kontraktu se přitom stala nejen objednávka na 132 vrtulníků typu Mi-8AMTŠ (Hip L) ale též objednávka na 140 vrtulníků typu Mi-8MTV-5 (Hip L) z produkce závodu KVZ z Kazaně. Dne 3. srpna 2013 bylo pro VVS přiobjednáno dalších 40 vrtulníků typu Mi-8AMTŠ (Hip L). Tomu v prosinci roku 2017 následoval podpis objednávky na další dva tyto stroje s termínem dodání do konce roku 2018.

Verze:

Mi-8AMT (Hip H) – první sériově vyráběná modifikace vrtulníku typu Mi-8AMT (Hip H). Tento model není ničím jiným, než mírně upraveným vrtulníkem typu Mi-8MTV-1 (Hip H) z produkce závodu KVZ.

Mi-171 (Hip H) – exportní modifikace vrtulníku typu Mi-8AMT (Hip H). Tento model se součástí výrobního programu závodu U-UAZ stal ve dvou úpravách, a to civilní a vojenské.

Mi-171TP – civilní konvertibilní modifikace transportního vrtulníku typu Mi-171 (Hip H) s většími hranatými okénky na bocích nákladové kabiny a druhými vstupními dveřmi v ose modifikovaných dvoudílných záďových nákladových vrat. Záďové vstupní dveře vrtulníku typu Mi-171TP se sestávají ze dvou dílů, a to horního, který se vyklápí směrem nahoru, a dolního, který se sklápí směrem dolů a ve sklopené pozici zastává roli nástupních schůdků. Jedná se o identické řešení jako u dopravního vrtulníku typu Mi-8P (Hip C). Prototyp tohoto modelu (v.č. 59489611156 / RA-25755) byl široké veřejnosti poprvé prezentován na moskevské airshow MAKS 95, která se konala v srpnu roku 1995. Později byl tento stroj prodán společnosti Gazpromavia.

Mi-8AMTŠ (Mi-171Š) (1. s tímto označením) – taktická útočná-výsadková modifikace vrtulníku typu Mi-8AMT (Mi-171) (Hip H). Součástí zbraňového systému tohoto modelu se kromě pohyblivých kulometů, raketových bloků a střeleckých kontejnerů staly též protitankové řízené střely typu 9M114 a 9M120 Ataka raketového kompletu typu 9K113M Šturm-V (AT-9 Spiral) a PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu 9M39 Igla-V (SA-18 Grouse). První ze dvou prototypů vrtulníku typu Mi-171AMTŠ (Mi-171Š) vznikl v roce 1996. viz. samostatný text

Mi-171A – modifikace konvertibilního vrtulníku typu Mi-171TP splňující požadavky americké normy FAR-29. Certifikát dle zmíněné normy byl vrtulníku typu Mi-171A vystaven v roce 1998.

Mi-171AG – modifikace konvertibilního vrtulníku typu Mi-171A s instalací silnějších 2 400 hp motorů typu VK-2500 ruské výroby na místo 1 900 hp motorů typu TV3-117VM ukrajinské výroby a satelitního navigačního systému. Tento model vzešel ze zadání ruské plynárenské společnosti Gazprom.

Mi-171A1 – modifikace vrtulníku typu Mi-171A certifikovaná v Brazílii. První exemplář tohoto modelu do Brazílie dorazil v roce 2005.

Mi-8AMT (Hip L) – pokročilá modifikace vrtulníku typu Mi-8AMT (Hip H) s přepracovanou přídí trupu s protaženou špicí v oblasti před čelními okénky pilotní kabiny v široký kryt radiolokátoru, druhými odsuvnými dveřmi na pravoboku trupu a jednodílnými záďovými nákladovými vraty, které ve sklopené pozici zastávají funkci nájezdové rampy, na místo dvoudílných nákladových vrat. Tento model lze považovat za přímý protějšek vrtulníku typu Mi-8MTV-5 (Mi-17V-5) z produkce kazaňského závodu KVZ.

Mi-171E (Hip L) – exportní modifikace vrtulníku typu Mi-8AMT (Hip L).

Mi-171S – exportní dopravní modifikace vrtulníku typu Mi-8AMT (Hip L) s luxusně zařízenou kabinou cestujících určená k přepravě VIP

Mi-8AMTŠ (Hip L) – vojenská modifikace vrtulníku typu Mi-8AMT (Hip L) v provedení s „delfíní“ špicí trupu, dvěma postranními odsuvnými dveřmi a jednodílnými záďovými nákladovými vraty vyhrazená pro domácí ozbrojené síly

Mi-171Š (Hip L) – exportní modifikace vrtulníku typu Mi-8AMTŠ (Hip L)

Mi-8AMTŠ-V (Hip L) – modifikace vrtulníku typu Mi-8AMTŠ (Hip L) s instalací motorů typu VK-2500-03 ruské výroby, které mají vyšší výkon ve velkých výškách a v prostředí s vysokou teplovou vzduchu, na místo motorů typu TV3-117VM ukrajinské výroby, modifikovaného hlavního reduktoru, silnější pomocné palubní energetické jednotky (APU) typu TA-14-130-08 ruské výroby na místo APU typu Al-9V ukrajinské výroby a modifikované avioniky. Produkce tohoto modelu se rozeběhla na konci roku 2014.

Mi-171Š-P – modifikace vrtulníku typu Mi-171Š (Hip L) v provedení s tupou zasklenou špicí“ trupu, nevelkým krytem radaru na místo prostředního dolního okénka, dvěma postranními dveřmi a jednodílnými záďovými nákladovými vraty vzešlá ze zadání Peruánské armádní letecké brigády (Brigada de Aviacion del Ejecito). Vrtulník typu Mi-171Š-P je uzpůsoben k přepravě 26-ti plně vyzbrojených vojáků. Součástí vybavení tohoto modelu se staly pokročilé systémy zvyšující taktickou efektivitu, nové obranné vybavení a avionika umožňující působit i v noci a za zhoršených meteorologických podmínek. V prosinci roku 2013 si Peruánská armádní letecká brigáda objednala celkem 24 vrtulníků typu Mi-171Š-P. Zatímco prvních osm z nich mělo být dle zmíněné smlouvy dodáno do konce roku 2014, předání zbylých šestnácti těchto strojů bylo stanoveno na rok 2015. První čtyři exempláře vrtulníku typu Mi-171Š-P do Peru, resp. do hlavního peruánského města Limy, dorazily dne 24. listopadu 2014, v útrobách velkokapacitního nákladního letounu typu An-124-100 (Condor) společnosti Volga-Dněpr.

Mi-8AMTŠ-VA – speciální modifikace vrtulníku typu Mi-8AMTŠ-V (Hip L) uzpůsobená pro činnost v arktických oblastech. Prototyp tohoto modelu letovými zkouškami prošel v průběhu roku 2015. Do výzbroje VVS byl arktický speciál typu Mi-8AMTŠ-VA zařazen na konci toho samého roku. viz. samostatný text

Mi-8AMTŠ-VN Sapsan (Mi-171Š-VN) – pokročilá modifikace vrtulníku typu Mi-8AMTŠ-V (Hip L) s nosným a vyrovnávacím rotorem z vrtulníku typu Mi-171A2, modifikovanou avionikou vylepšenou ochranou posádky a vylepšenou střeleckou výzbrojí. Prototyp tohoto modelu byl široké veřejnosti poprvé prezentován v červenci roku 2017 na moskevské airshow MAKS 2017. viz. samostatný text

Mi-171E2 – modifikace vrtulníku typu Mi-171E s instalací vyrovnávacího rotoru, který se sestává ze dvou dvoulistých rotorů uspořádaných to tvaru písmene „X“, na místo třílistého vyrovnávacího rotoru. Díky instalaci takto řešeného vyrovnávacího rotoru má vrtulník typu Mi-171E2 nižší hlučnost. Provozovatelem tohoto modelu se stala Čínská armáda (PLA). V barvách PLA byl přitom vrtulník typu Mi-171E2 poprvé spatřen v dubnu roku 2023.

Vyrobeno:  cca 900 sériových stropů všech verzí

Uživatelé:  Alžír (Mi-171Š), Argentina (Mi-171E), Ázerbájdžán (Mi-171), Bangladéš (Mi-171Š), Brazílie (Mi-171A1), ČLR (Mi-171 a Mi-171E), ČR (Mi-171Š), Ekvádor (Mi-171E), Ghana (Mi-171Š), Chorvatsko (Mi-171Š), Indonésie (Mi-171), Irák (Mi-171E), Írán (Mi-171Š), Kazachstán (Mi-171E), Keňa (Mi-171Š), KLDR (Mi-171), Mongolsko (Mi-171 a Mi-171S), Nigérie (Mi-171Š), Pákistán (Mi-171), Papua Nová Guinea (Mi-171), Peru (Mi-171Š-P) a Rusko

Mi-8AMT (Hip H)

Posádka:    dva piloti a palubní mechanik

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Izotov TV3-117VM s max. výkonem po 1 900 hp, resp. po 2 100 hp v mimořádném krátkodobém režimu

Radar:        povětrnostní radiolokátor typu 8A813S Kontur-10S s mechanicky natáčenou štěrbinovou anténou, instalovaný pod zaobleným krytem vystupujícím ze spodní části „špice“ trupu. Tento typ radaru slouží k navigaci a sledování nebezpečných meteorologických jevů. Nebezpečné meteorologické jevy přitom dokáže detekovat (v automatickém režimu) na vzdálenost 150 km. V případě turbulence jeho detekční dosah (v automatickém režimu) činí 100 km. Zatímco město (o velikosti Velkého Novogrodu) je tento typ radiolokátoru schopen detekovat na vzdálenost 150 až 200 km (při letu ve výšce 7 000 m), hladinové plavidlo o hmotnosti 2 000 t na vzdálenost 50 až 70 km (při letu ve výšce 3 000 m), pobřeží na vzdálenost 250 km (při letu ve výšce 7 000 m).

Kapacita:   26 cestujících, 12 ležících raněných s jedním zdravotníkem nebo náklad do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladového prostoru s rozměry 5,34 m x 2,34 m x 1,80 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu

Výzbroj:     žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 8.5.2023