Typ:  speciální taktická průzkumná-útočná modifikace transportního-výsadkového vrtulníku typu Mi-8MT (Hip H) uzpůsobená pro činnost za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci

Určení:  vyhledávání pozemních cílů (zejména malých povstaleckých skupin a vojenských vozidel) v zájmu pozemních vojsk, ničení pozemních cílů v rámci přímé palebné podpory pozemních jednotek a přeprava vysazování speciálních jednotek

Odlišnosti modelu Mi-8MTKO od modelu Mi-8MT (Hip H):

- instalace otočné kulovité věžičky elektro-optického sledovacího systému typu GOES-321M, který v sobě sdružuje IČ senzor a laserový dálkoměr, na pravém okraji břicha „špice“ trupu, přímo pod úchyty vnější pancéřové ochrany pilotní kabiny

- instalace navigačního a indikačního komplexu typu KNEI-8

- modifikované přístrojové vybavení pilotní kabiny instalací dvou multifunkčních displejů (MFD) typu IV-86-1. Součástí vybavení pilotní kabiny tohoto modelu se staly též brýle nočního vidění typu Geo-ONV-1.

- instalace satelitního přijímače typu SN-3700 nebo A737

- instalace laserového výstražného systému typu L140 Otklik, který využívá dva páry senzorů. Ty jsou instalovány uvnitř hranatých krytů, které vystupují z boků trupu, na úrovni stropu nákladové kabiny (po jednom před úchytem postranních nosníků se zbraňovými závěsníky a za hlavním podvozkem). Toto zařízení se součástí vybavení vrtulníků typu Mi-8MTKO stalo až později.

Historie:  Bojové zkušenosti, které se podařilo získat v průběhu první války v Čečensku (1994 až 1996), byly zužitkovány při vývoji hned několika speciálních verzí dvoumotorového středně těžkého transportního vrtulníku typu Mi-8 (Hip). Jednou z nich se stal model Mi-8MTKO, který slouží k vyhledávání pozemních cílů za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci a jejich ničení. Primárním posláním tohoto modelu je vyhledávání malých povstaleckých skupin a vojenských vozidel v zájmu pozemních jednotek. Schopnost vyhledávat i identifikovat cíle za ztížené viditelnosti, kterou předchozí ozbrojené verze vrtulníku typu Mi-8 (Hip) nedisponují, přitom vrtulníku typu Mi-8MTKO zajistila instalace elektro-optického systému typu GOES-321M, jenž v sobě sdružuje IČ senzor a laserový dálkoměr. Součástí bavení tohoto modelu se ale stal též navigační a indikační komplex typu KNEI-8 z dílny společnosti Rossijskaja Avionika z Žukovského, který vyrábí společnost GRPZ z Rjazaně. Prototyp vrtulníku typu Mi-8MTKO (žlutá 67 / v.č. 94691) si svůj veřejný debut odbyl v srpnu roku 1999 na dni otevřených dveří na letecké základně Čkalovsk. Několik dní nato tento stroj zavítal též na moskevskou airshow MAKS 99. Zmíněný stroj byl ale zpočátku, do ledna roku 2000, vybaven jednodušším jednokanálovým elektro-optickým sledovacím systémem typu GOES-310, který postrádal laserový dálkoměr. Svůj bojový křest si speciál typu Mi-8MTKO odbyl v druhé válce v Čečensku (2000 až 2009). Do Čečenska byly nejprve, na konci březnu roku 2000, vyslány první dva exempláře speciálu typu Mi-8MTKO. Zmíněné stroje byly přitom tehdy jedněmi z mála vrtulníků Armádního letectva se schopností působit za ztížených povětrnostních podmínek a v noci. Primárním posláním nasazení zmíněných strojů v Čečensku se stalo prověření bojových možnost tohoto modelu za reálných podmínek. Při zkušebním bojovém nasazení v Čečensku byly vrtulníky typu Mi-8MTKO používány k vyhledávání pozemních cílů za ztížené viditelnosti, přepravě příslušníků speciálních sil a přímé palebné podpoře pozemních jednotek za pomoci raketových bloků s 80 mm neřízenými raketami typu S-8 a střeleckých kontejnerů typu UPK-23-250 s dvouhlavňovými 23 mm kanóny typu GŠ-23L. Do jejich kokpitů přitom tehdy usedali zkušební piloti 344. CPB i PLS (Centrum bojové přípravy) z Toržoku. Jeden z těchto strojů byl ale již dne 27. března 2000 ztracen při havárii. Na konci roku 2000 se do operací v Čečensku zapojily další čtyři vrtulníky typu Mi-8MTKO. Zatímco první dva exempláře vrtulníky typu Mi-8MTKO byly vybaveny elektro-optickým pozorovacím systémem typu GOES-321M a vyzbrojeny neřízenými zbraněmi, do zbraňového systému těchto dvou strojů byly integrovány dva elektro-optické pozorovací systémy, GOES-321M a GOES-337, a protitankové řízené střely typu 9M114 a 9M120 Ataka raketového kompletu Šturm-VM (AT-9 Spiral). Zatímco systém typu GOES-321M využíval pilot, systém typu GOES-337 byl vyhrazen pro zbraňového operátora. Základem těchto strojů se navíc nestaly „olétané“ Mi-8MT (Hip H), ale nově vyrobené vrtulníky typu Mi-8AMTŠ v provedení s odsuvnými dveřmi na obou bocích trupu. Pro takto vylepšené se přitom později začalo používat označení Mi-8GU. Operační Mi-8MTKO si svůj veřejný debut odbyl na moskevské airshow MAKS 2001, která se konala v srpnu roku 2001. Napodruhé bylo operační Mi-8MTKO možné shlédnout v srpnu roku 2003 na airshow MAKS 2003. Do dnešních dnů bylo na speciály typu Mi-8MTKO a Mi-8GU upraveno nejméně 20 vrtulníků řady Mi-8MT (Hip H).

Verze:

Mi-8MTKO (Mi-17N) – základní výše popsaná modifikace vrtulníku typu Mi-8MTKO s navigačním a indikačním komplexem typu KNEI-8 a elektro-optickým sledovacím systémem typu GOES-321M, který v sobě sdružuje IČ senzor a laserový dálkoměr. První dva exempláře tohoto modelu vznikly v roce 1999 konverzí sériových Mi-8MT (Hip H).

Mi-8GU Udarnik – pokročilá modifikace vrtulníku typu Mi-8MTKO s rozšířenou výzbrojí o protitankové řízené střely typu 9M114 a 9M120 Ataka raketového kompletu Šturm-VM (AT-9 Spiral). Součástí vybavení tohoto modelu se staly dva elektro-optické pozorovací systémy, a to GOES-321M a GOES-337M. Zatímco systém typu GOES-321M využívá pilot, systém typu GOES-337M je vyhrazen pro zbraňového operátora. Kromě toho se tento model vyznačuje instalací protáhlého náprstkovitého dielektrického krytu na pozici horního prostředního okénka vetknutého do špice trupu. Ten s největší pravděpodobností ukrývá anténu rádiové-povelové jednotky, která slouží k předávání naváděcích povelů PTŘS. První čtyři exempláře speciálu typu Mi-8GU vznikly v roce 2000 konverzí nově vyrobených Mi-8AMTŠ z linky závodu U-UAZ z Ulan-Ude.

Mi-8MTKO-P – pokročilá modifikace vrtulníku typu Mi-8MTKO z roku 2002 s navigačním a indikačním komplexem typu KNEI-8-5 a elektro-optickým sledovacím systémem typu GOES-337, který v sobě sdružuje TV kameru, IČ senzor a laserový dálkoměr. Součástí komplexu typu KNEI-8-5 se stal povětrnostní radiolokátor, přilbový indikátor typu NSCU a systému typu Ochotnik, který dokáže autonomně vyhodnocovat proměny terénu vůči mapovým podkladům nebo dříve pořízeným snímkům v odpovídajícím formátu.

Mi-8MTKO1 – označení pro vrtulníky typu Mi-8MTKO vzdušných sil Běloruska. Na tento model byl leteckým opravárenských závodem (ARZ) č.558 z Baranoviče v rámci modernizačního programu upraven, za spoluúčasti ruských odborníků, nevelký počet vrtulníků typu Mi-8MT (Hip H) ze stavu Běloruských vzdušných sil. Široké veřejnosti byl vrtulník typu Mi-8MTKO1 poprvé prezentován na mezinárodní výstavě MILEX 2005, která se konala v květnu roku 2005 v Minsku.

Mi-8GUP Udarnik-2 – pokročilá modifikace vrtulníku typu Mi-8GU

Vyrobeno:  nejméně 20 exemplářů (všechny vznikly konverzí vrtulníků řady Mi-8MT)

Uživatelé:  Rusko (VVS)

Mi-8MTKO

Posádka:    dva piloti a palubní mechanik

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Izotov TV3-117MT s max. výkonem po 1 900 hp

Kapacita:    20 až 24 vojáků, 12 ležících raněných s jedním zdravotníkem nebo náklad do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladového prostoru s rozměry 5,34 m x 2,25 m x 1,80 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 3 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický sledovací systém typu GOES-321M. Optika zmíněného zařízení se nachází uvnitř otočné kulovité věžičky, která je uchycena k pravému okraji břicha „špice“ trupu. Systém typu GOES-321M má zorné pole ±225° v horizontální rovině a -85° až +30° ve vertikální rovně a sdružuje IČ senzor s detekčním dosahem 4,5 km a rozpoznávacím dosahem 3 km a laserový dálkoměr s dosahem 0,1 až 10 km.

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“, laserový výstražný systém typu L140 Otklik (dva páry senzorů na bocích trupu, na úrovni stropu nákladové kabiny), IČ rušič typu L166V-11E Ispanka (Hot Brick) (nevelký válcovitý kryt tohoto zařízení se nachází na hřbetu trupu, přímo za kapotou APU typu Al-9V) a šest výmetnic 32-ti klamných IČ/RL cílů ASO-2V-02 (po třech na obou bocích trupu, v oblasti za hlavním podvozkem)

Výzbroj:     podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 1 500 kg, přepravovaná na šesti závěsnících nacházejících se pod odnímatelnými postranními trupovými nosníky z trubkové příhradoviny – raketové bloky typu B-8V20 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm), střelecké kontejnery typu UPK-23-250 (jeden dvouhlavňový 23 mm kanón typu GŠ-23L se zásobou 250 nábojů), submuniční kontejnery typu KMGU-2 a neřízené pumy do hmotnosti 500 kg

Poslední úpravy provedeny dne: 8.3.2017