Mil Mi-8MTV-5/MTV-5-1 (‘Hip L’) / Mi-17V-5 (Mi-17MD)

Typ:  pokročilá modifikace středně těžkého transportního-výsadkového vrtulníku typu Mi-8MTV-2 (Hip H)

Určení:  přeprava nákladu a osob, shoz výsadku, odsun raněných, přímá palebná podpora pozemních jednotek a pátrací a pátrací/záchranná činnost

Odlišnosti od modelu Mi-8MTV-2 (Hip H):

- modifikovaná konstrukce přídě trupu. Špice trupu tohoto modelu, v oblasti před čelními okénky pilotní kabiny, je výrazně protažena směrem dopředu a zastává funkci krytu povětrnostního radiolokátoru typu Kontur-10S. Naproti tomu u modelu Mi-8MTV-2 se instalace radaru nachází uvnitř nevelkého krytu vystupujícího ze spodní poloviny „tupé“ špice trupu. V této souvislosti se zasklení špice trupu, které pilotům usnadňuje výhled směrem dolů, omezilo na jeden pár postranních okének. Ty se nacházejí přímo za širokým výklopným (směrem nahoru) dielektrickým krytem antény povětrnostního radiolokátoru. Naproti tomu zasklení špice trupu modelu Mi-8MTV-2 se sestává z jednoho čelního a dvou postranních okének.

- instalace nových odsuvných dveří s výrazně větší šířkou (1,22 m vs 0,62 m) na levoboku trupu, v oblasti za pilotní kabinou

- instalace druhých odsuvných (směrem dozadu) dveří na pravoboku trupu, v oblasti za pilotní kabinou alá Mi-18 (přímo naproti levým vstupním dveřím). Ty přitom mají shodnou šířku jako jediné postranní dveře modelu Mi-8MTV-2, které se nacházejí na levoboku (0,62 m). Instalace druhých vstupních dveří na pravoboku si ale vyžádala odstranit přední část pravé postranní gondoly s nezávislým palubním topením typu KO-50. Instalace palubního topení typu KO-50 se u tohoto modelu nachází uvnitř samostatné gondoly (se štíhlejším profilem, válcovitým tvarem a lapačem vzduchu v čele), která je uchycena k pravoboku trupu, přímo nad dodatečnými odsuvnými dveřmi (na úrovni stropu nákladové kabiny).

- modifikovaná zadní část trupu s větší šířkou, hranatým profilem a jednodílnými výklopnými (směrem dolů) hydraulicky ovládanými nákladovými vraty s obdélníkovým tvarem, které zpřístupňují nákladový prostor v celé šířce a výšce a ve sklopené pozici zastávají funkci nájezdové rampy. Naproti tomu model Mi-8MTV-2 je opatřen dvoudílnými nákladovými vraty, které se rozevírají směrem do stran, s demontovatelnými nájezdovými můstky.

- instalace demontovatelného výklopného jeřábu SLG-300 s nosností 300 kg uvnitř nákladového prostoru, přímo za odsuvnými přístupovými dveřmi, které se nacházejí na levoboku trupu (standardní vnější jeřáb typu LPG-150 s nosností 150 kg přitom zůstal zachován)

- větší rozměry podlažního průlezu pro vnější nákladový podvěs. Vnější podvěs tohoto modelu je opatřen dvěma zámky a zařízením pro měření hmotnosti nákladu typu Vektor.

- možnost instalace většího počtu 415 l přídavných palivových nádrží uvnitř nákladové kabiny (4 vs 2)

- větší počet míst k sezení pro výsadkáře v nákladové kabině (36 vs 30)

- instalace jednodílného hlavního přístrojového panelu se čtyřmi multifunkčními displeji (MFD) uvnitř pilotní kabiny na místo dvou samostatných panelů osazených analogovými přístroji

- instalace modifikovaného přístrojového vybavení

Historie:  Protože program středně těžkého víceúčelového vrtulníku typu Mi-38 na počátku 90. let zcela odřízl od státních financí rozpad SSSR, k němuž došlo v roce 1991, spolu těžkou ekonomickou krizí, která tehdy postihla všechny postsovětské republiky, včetně Ruska, vývoj tohoto nástupce úspěšných vrtulníků řady Mi-8 (Hip) se začal razantně zatahovat proti původním plánům. Jelikož byla budoucnost programu Mi-38 na počátku 90. let více než nejistá, závod KVZ z Kazaně se tehdy  pustil, za spoluúčasti MVZ M.L. Mila, do vývoje pokročilé modifikace osvědčeného vrtulníku typu Mi-8 (Hip). Dalším důvodem tohoto kroku ze strany kazaňského závodu KVZ se stala skutečnost, že tento jinak zdařilý stroj začínal ztrácet konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. Cílem při vývoji zmíněné verze vrtulníku typu Mi-8 (Hip), která byla zpočátku známa jako Mi-17MD, se přitom stalo zlepšení letových a provozních charakteristik, provozní ekonomiky a spolehlivosti a zajištění schopnosti plnohodnotně působit za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci. Vrtulník typu Mi-17MD vycházel z vrtulníku typu Mi-8MTV-2 (Hip H) a některá technická řešení sdílel s jinými vrtulníky značky Mil. Konkrétně přitom šlo o instalaci výklopného jeřábu typu SLG-300 za rozšířenými postranními odsuvnými dveřmi, druhých vstupních dveří na pravoboku trupu a řešení záďových nákladových vrat. Zatímco rozšířené levé dveře s výklopným jeřábem vrtulník typu Mi-17MD přebíral od pátracího-záchranného modelu Mi-17M, pravé vstupní dveře sdílel s „prodlouženým“ modelem Mi-18. Zavedení druhých vstupních dveří si ale vyžádalo demontovat přední část pravé postranní gondoly s palubním topením typu KO-50. Jelikož u tohoto stroje nebylo instalaci palubního topení možné vestavět pod podlahu kabiny, jak tomu bylo u modelu Mi-18, konstrukční tým závodu KVZ jej nakonec umístil do samostatné gondoly, kterou připevnil k pravoboku trupu, přímo nad dodatečné vstupní dveře. Řešení záďových nákladových vrat zase vrtulník typu Mi-17MD sdílel s těžkým transportním vrtulníkem typu Mi-26 (Halo A). Vrtulník typu Mi-17MD tedy obdržel třídílná a nikoliv dvoudílná nákladová vrata s hranatějším profilem. Ta se sestávala z krátkého hydraulicky ovládaného předního dílu, který se sklápěl směrem dolů a ve sklopené pozici zastával funkci nájezdové rampy, a dvou zadních dílů, které se vyklápěly směrem do stran. Součástí záďových nákladových vrat tohoto modelu ale nebyl nouzový výstup zároveň zastávající roli střeliště. Funkci střeliště u vrtulníku typu Mi-17MD měl plnit sklopený přední díl nákladových vrat. Změn ale doznalo též palubní vybavení a konstrukce přídě trupu. Příď trupu tohoto modelu, v oblasti před čelními okénky pilotní kabiny, je totiž protažena směrem dopředu v široký zaoblený kryt antény radiolokátoru. Tento zásah do konstrukce přídě trupu přitom vrtulníku typu Mi-17MD zajistil elegantnější vzezření a navíc jej umožnil teoreticky vybavit různými typy radiolokátorů. Prototyp vrtulníku typu Mi-17MD (RA-70937) vznikl v roce 1995 konverzí prototypu vrtulníku typu Mi-8MTV-GA (RA-70937), který zase vznikl konverzí prototypu vrtulníku typu Mi-17M, který zase vznikl konverzí podnikového Mi-8MTV-1 (v.č. 95448 / CCCP-95448). Svůj veřejný debut si prototyp Mi-17MD (RA-70937) odbyl v červnu roku 1995 na 36. Pařížské Air Show. Krátce nato, v srpnu toho samého roku, tento stroj zavítal na moskevskou airshow MAKS 95. Zde byl prezentován v konfiguraci s postranními nosníky se zbraňovými závěsníky. Na airshow Farnborough International 96, která se konala v roce 1996 v britském Farnborough, jej bylo zase možné shlédnout s instalací kulovité věžičky elektro-optického systému na pravé straně břicha přední části trupu. Do oblak se prototyp Mi-17MD (RA-70937) napoprvé vydal dne 8. srpna 1997. Předtím ale obdržel jednodílná hydraulicky ovládaná výklopná (směrem dolů) nákladová vrata na místo původních třídílných nákladových vrat. Současně byl zbaven kulovité věžičky elektro-optického systému. Takto pojatá záďová nákladová vrata se přitom stala standardem pro budoucí sériové stroje. V této podobě bylo prototyp Mi-17MD (RA-70937) možné poprvé shlédnout v srpnu roku 1997 na moskevské airshow MAKS 97, a to v barvách Ruského VVS a bez postranních nosníků se zbraňovými závěsníky. Zde byl tento stroj rovněž poprvé prezentován pod označením Mi-8MTV-5, které je vyhrazeno pro stroje určené pro domácí trh. Napodruhé byl prototyp Mi-17MD (RA-70937) v této definitivní konfiguraci široké veřejnosti představen v srpnu roku 1999 na airshow MAKS 99, tentokrát s instalací postranních nosníků se zbraňovými závěsníky a chladičů výstupních motorových plynů typu EVU. Demonstrační prototyp exportní verze vrtulníku typu Mi-17MD (96370), která vešla ve známost jako Mi-17V-5, byl veřejně poprvé prezentován v srpnu roku 2001 na moskevské airshow MAKS 2001. Kariéru prototypu Mi-17V-5 (96370) ale již dne 4. června 2002 předčasně ukončila nehoda, ke které došlo při prezentaci v Chile, poblíž Visviri. Produkce vrtulníku typu Mi-8MTV-5 (Mi-17V-5) (Hip L) se rozeběhla v roce 2000. Ve výrobním programu závodu KVZ z Kazaně se přitom tento model nachází do dnešních dnů. Mezitím byla veškerá konstrukční vylepšení, která sebou přinesl vrtulník typu Mi-8MTV-5 (Mi-17V-5) (Hip L), v podobě protažené „delfíní“ špice trupu, širších odsuvných dveří na levoboku, druhých odsuvných dveří se „standardní“ šířkou na pravoboku a jednodílných záďových nákladových vrat zavedena též do konstrukce vrtulníků typu Mi-8AMT (Mi-171) a Mi-8AMTŠ (Mi-171Š), vyráběných na lince závodu U-UAZ z Ulan-Ude. Všechny výše uvedené konstrukční úpravy se ale staly pouze volitelnou položkou. Na přání zákazníka lze totiž vrtulníky typu Mi-8MTV-5 (Mi-17V-5), Mi-8AMT (Mi-171) a Mi-8AMTŠ (Mi-171Š) opatřit též „původní“ kompletně zasklenou přídí a „původními“ dvoudílnými záďovými nákladovými vraty. Vrtulníky typu Mi-8MTV-5 (Mi-17V-5) (Hip L), Mi-8AMT (Mi-171) (Hip L) a Mi-8AMTŠ (Mi-171Š) (Hip L) různých provozovatelů se proto od sebe navzájem více či méně odlišují. Některé z nich jsou opatřeny „tupou“ prosklenou špicí a jednodílnými záďovými nákladovými vraty, zatímco jiné mají protáhlou „delfíní“ špici trupu a dvoudílná záďová nákladová vrata či „tupou“ prosklenou špici a dvoudílná záďová nákladová vrata. Protáhlou „delfíní“ špici trupu ale obdržely též na některé exempláře staršího modelu Mi-8MTV-1 (Hip H) z pozdějších výrobních sérií. Zpočátku byly vrtulníky typu Mi-8MTV-5 (Mi-17V-5) (Hip L) vyráběny takřka výhradně pro zahraniční zákazníky. Ministerstvo obrany Ruska začalo tyto stroje pro VVS ve velkém objednávat až po válce v Gruzii (2008). První známá objednávka na vrtulníky typu Mi-8MTV-5 (Hip L) pro VVS byla zavřena dne 1. března 2011. Součástí zmíněného kontraktu se přitom stala nejen objednávka na 140 vrtulníků typu Mi-8MTV-5 (Hip L) ale též objednávka na 132 vrtulníků typu Mi-8AMTŠ (Hip L) z produkce závodu U-UAZ z Ulan-Ude.

Verze:

Mi-17MD – prototypová modifikace vrtulníku typu Mi-8MTV-5. Jediný exemplář tohoto modelu vznikl přestavbou předváděcího prototypu vrtulníku typu Mi-8MTV-GA a do oblak se poprvé vydal dne 8. srpna 1997.

Mi-8MTV-5 – základní sériově vyráběná modifikace vrtulníku typu Mi-8MTV-5 vyhrazená pro tuzemský trh

Mi-8MTV-5-1 – modifikace vrtulníku typu Mi-8MTV-5 s instalací komunikačního systému typu KSS-28N-2

Mi-8MTV-5-1 (iz.835) – modifikace vrtulníku typu Mi-8MTV-5-1 s instalací motorů typu TV3-117VM-SBM1V. Na tento model byl v roce 2012 upraven jeden vrtulník typu Mi-8MTV-5-1 (96650).

Mi-17V-5 – exportní modifikace vrtulníku typu Mi-8MTV-5

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Afghánistán, ČLR, Egypt, Indie, Indonésie, Kolumbie, Rusko, Thajsko, USA a Venezuela

 

Mi-8MTV-5

 

Posádka:    dva piloti a palubní mechanik

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Izotov TV3-117VM s max. výkonem po 1 900 hp, resp. po 2 100 hp v mimořádném krátkodobém režimu

Radar:        povětrnostní radiolokátor typu 8A813S Kontur-10S s mechanicky natáčenou štěrbinovou anténou, instalovaný uvnitř špice trupu. Tento typ radaru slouží k navigaci a sledování nebezpečných meteorologických jevů. Nebezpečné meteorologické jevy přitom dokáže detekovat (v automatickém režimu) na vzdálenost 150 km. V případě turbulence jeho detekční dosah (v automatickém režimu) činí 100 km. Zatímco město (o velikosti Velkého Novogrodu) je tento typ radiolokátoru schopen detekovat na vzdálenost 150 až 200 km (při letu ve výšce 7 000 m), hladinové plavidlo o hmotnosti 2 000 t na vzdálenost 50 až 70 km (při letu ve výšce 3 000 m), pobřeží na vzdálenost 250 km (při letu ve výšce 7 000 m).

Vybavení:   identifikační systém „vlastní-cizí“, IČ rušič typu L166V-11E Ispanka (Hot Brick) (nevelký válcovitý kryt tohoto zařízení se nachází na hřbetu trupu, přímo za kapotou APU typu Al-9V), a šest výmetnic 32-ti klamných IČ/RL cílů UV-26S-02 nebo UV-26M (po třech na obou bocích trupu, v oblasti za hlavním podvozkem)

Kapacita:   24 až 36 výsadkářů, 12 ležících raněných s jedním zdravotníkem nebo náklad do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladového prostoru s rozměry 5,34 m x 2,34 m x 1,80 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu

Výzbroj:     podvěsná výzbroj přepravovaná na šesti pylonech, nacházejících se pod odnímatelnými postranními trupovými nosníky z trubkové příhradoviny – raketové bloky typu B-8V20 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm), střelecké kontejnery typu UPK-23-250 (jeden dvouhlavňový 23 mm kanón typu GŠ-23L se zásobou 250 nábojů), submuniční kontejnery typu KMGU-2 a neřízené pumy do hmotnosti 500 kg

 

 

TTD:  
Ø nosného rotoru: 21,29 m
Ø ocasního rotoru: 3,91 m
Celková délka: 25,35 m
Délka trupu: 18,99 m
Výška: 4,76 m
Prázdná hmotnost: 7 672 kg
Max. vzletová hmotnost: 13 000 kg
Max. rychlost: 250 km/h
Praktický dostup: 6 000* m
Max. dolet bez/se 2 PTB: 680-690/1 085 km

 

 

 

* 5 700 m s postranními nosníky se zbraňovými závěsníky

 

Poslední úpravy provedeny dne: 8.3.2017