Antonov A-11

Typ:  jednomístný bezmotorový sportovní kluzák

Určení:  účast na plachtařských soutěžích, dobývání rekordů a výcvik pilotů

Historie:  Do prací na projektu perspektivního nástupce bezmotorového kluzáku typu A-9 se konstrukční tým OKB O.K. Antonova pustil v roce 1957. Zmíněný stroj vešel ve známost jako A-11 a měl celokovovou konstrukci. Naproti tomu drak kluzáku typu A-9 byl zhotoven ze dřeva. Díky celokovové konstrukci měl kluzák typu A-11 vyšší životnost. Kromě toho snesl větší zatížení. Cenou zato se stala vyšší pořizovací cena. Konstrukční zvláštností kluzáku typu A-11 byly odnímatelné vnější části křídla. Ty bylo přitom možné během několika minut zaměnit za vnější části křídla s menším rozpětím. Takto modifikované kluzáky typu A-11 byly přitom známy jako A-13. Kluzák typu A-11 se jako takový nevyráběl. Produkce tohoto stroje se omezila na sety vnějších částí křídla, kterými bylo možné zaměnit kratší vnější části křídla kluzáků typu A-13. Jejich zhotovení přitom zajistil závod z Komsomolska na Amuru, ten samý závod, který vyráběl kluzáky typu A-13. Ke každému z 200 vyrobených kluzáků typu A-13 závod z Komsomolska na Amuru vyrobil jeden set delších vnějších částí křídla modelu A-11. Kluzák typu A-11 tvořil, spolu s kluzákem typu A-13, páteř DOSAAFu až do příchodu kluzáku typu A-15. Kluzák typu A-11 se stal držitelem dvou světových a velkého počtu národních rekordů.

Popis:   Jednomístný bezmotorový kluzák typu A-11 byl řešen jako celokovový středoplošník s motýlkovými ocasními plochami. Doutníkovitý trup tohoto stroje byl koncipován jako poloskořepina a měl průřez ve tvaru na výšku postavené elipsy. Příď trupu tohoto stroje ukrývala jednomístnou pilotní kabinu, která byla opatřena třídílným překrytem. Prostřední a zadní díl překrytu pilotní kabiny kluzáku typu A-11 byl řešen jako snímatelný. Zasklení překrytu kabiny tohoto stroje bylo zhotoveno z organického skla. Přímo za pilotní kabinou se nacházela šachta, do které se zasouvalo odpružené podvozkové kolečko. Podvozková šachta byla řešena jako uzavíratelná a byla opatřena dvoudílnými podélně dělenými dvířky. Břicho přední části trupu kluzáku typu A-11 bylo vyztuženo ocelovou lyžinou. Pod zádí trupu tohoto stroje se zase nacházela instalace ocasní ostruhy. Štíhlé přímé křídlo kluzáku typu A-11 bylo řešeno jako dvounosníkové a bylo uchyceno k trupu, v oblasti za pilotní kabinou. Křídlo tohoto stroje mělo půdorys ve tvaru lichoběžníku a ohnuté koncové oblouky směrem dolů. Jeho vnější části byly řešeny jako odnímatelné. Na místo nich bylo možné nainstalovat vnější části křídla kluzáku typu A-13, které měly menší rozpětí. Mechanizace křídla kluzáku typu A-11 se sestávala ze vztlakových klapek, štěrbinových křidélek a interceptorů. Náběžná hrana a horní plocha křídla kluzáku typu A-11 byla potažena duralovým plechem. Potah spodní plochy křídla tohoto stroje byl plátěný. Motýlkové ocasní plochy tohoto stroje měly lichoběžníkový půdorys a svíraly úhel 90°.

Verze:

A-11 – základné modifikace kluzáku typu A-11

A-13 – modifikace kluzáku typu A-11 s novými vnějšími částmi křídla, které mají menší rozpětí. Prototyp tohoto modelu se do oblak poprvé vydal dne 2. července 1957. Kluzák typu A-13 byl postaven v počtu 200 sériových strojů. viz. samostatný text

Vyrobeno:  200 sériových strojů (ve formě výměnných setů vnějších částí křídla pro kluzáky typu A-13)

Uživatelé:  pouze SSSR

Posádka:    jeden pilot

Poslední úpravy provedeny dne: 4.3.2018