Antonov An-12 (CCCP-11417) vzdušná zkušebna

Typ:  speciální modifikace středně těžkého taktického transportního letounu typu An-12 (Cub) zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  ověřování činnosti nových leteckých radiolokátorů

Odlišnosti od letounu An-12 (Cub):

- instalace rozměrných vystouplých dielektrických krytů antén radiolokátoru s bočním vyzařováním typu Sablja (Fox Flat) letounu typu MiG-25RBS (Foxbat D) na bocích přední části trupu, přímo před podvozkovými gondolami, resp. přímo pod řadou postranních kulatých okének. Zmíněné kryty původně měly tvar válce s kónickými konci. Později byly ale zaměněny za kryty s polokapkovitým tvarem.

- instalace hranatého dielektrického krytu antén radiolokátoru s bočním vyzařováním typu Bulat na břichu přední části trupu, přímo před křídlem

- instalace kopulovitého polozatažitelného dielektrického krytu na břichu zadní části trupu. Zmíněný kryt se zasouvá do kruhového výřezu vetknutého do předních dvou segmentů třídílných záďových nákladových vrat.

- instalace nevelkého hranatého krytu záznamové kamery na břichu zadního segmentu třídílných záďových nákladových vrat

 - absence kanonové výzbroje. Ocasní střelecká věž i s kabinou střelce byla přitom plně zachována.

- instalace rozměrného polokulovitého krytu antény radiolokátoru typu Uspěch-2A (Big Bulge B) palubního vrtulníku typu Ka-25C (Hormone B) na břichu ocasní části trupu, na úrovni záďové kabiny střelce. Instalaci zmíněného krytu jediný exemplář tohoto modelu obdržel až v průběhu zkušebního programu.

Historie:  Středně těžký čtyřmotorový turbovrtulový taktický transportní letoun typu An-12 (Cub) se stal základem celé řady tzv. vzdušných zkušeben. Zmíněný stroj se totiž pro tuto roli nanejvýš hodil, neboť měl objemný nákladový prostor a značnou nosnost. Jedna z těchto vzdušných zkušeben sloužila k testování nových leteckých radiolokátorů a vznikla konverzí sériového An-12A (Cub) nebo An-12B (Cub). Vzhled zmíněného stroje, který nesl šedý kabát VVS a civilní registraci CCCP-11417, se v průběhu zkušebního programu několikrát změnil. Ve své původní podobě se letoun An-12 (CCCP-11417) vyznačoval instalací krytů antén SLAR typu Sablja (Fox Flat) s tvarem válce na bocích přední části trupu, přímo před podvozkovými gondolami, hranatého krytu antén SLAR typu Bulat na břichu přední části trupu a výsuvného kopulovitého krytu antény neznámého systému v ose přední části nákladových vrat. V této podobě toho ale mnoho nenalétal. Postranní kryty antén radaru typu Sablja (Fox Flat) totiž vyvozovaly silné vzdušné víry, které byly původcem silných vibrací postranních vstupních dveří, což provázelo ohlušující hluk. Jejich uchycení k trupu bylo navíc shledáno jako nedostatečně pevné. Z tohoto důvodu byly po realizaci několika zkušebních letů antény radaru typu Sablja (Fox Flat) připevněny přímo k trupu a opatřeny kryty s polokapkovitým tvarem. Současně byla přiléhající vnitřní konstrukce trupu zesílena. Později navíc pod záďovou kabinou střelce tohoto stroje přibyl rozměrný polokulovitý kryt radiolokátoru typu Uspěch-2A (Big Bulge B). Zkoušky letouny An-12 (CCCP-11417) probíhaly nad vodami Barentsova moře. V létě roku 1984, při jednom z mnoha zkušebních letů, byl tento stroj zachycen stíhacími letouny typu F-104 Starfighter Norských vzdušných sil.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového An-12A nebo An-12B)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

 

 

 

Posádka:    ?

Pohon:        čtyři turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-20 nebo Al-20A s max. výkonem po 4 000 hp

Radar:         navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu RBP-3 (Look Two), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přední části trupu, radiolokátor s bočním vyzařováním typu Sablja (Fox Flat), instalovaný pod dvěma polokapkovitými kryty vystupujícími z boků přední části trupu, radiolokátor s bočním vyzařováním typu Bulat, instalovaný pod člunovitým krytem nacházejícím se v ose břicha přední části trupu, radiolokátor neznámého typu, instalovaný pod výsuvným kopulovitým krytem vystupujícím z otvoru vetknutém do přední části nákladových vrat, a radiolokátor typu Uspěch-2A (Big Bulge B), instalovaný pod polokulovitým krytem nacházejícím se pod ocasní částí trupu

Výzbroj:     žádná

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 38,02 m
Délka:   33,11 m
Výška: 10,53 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: ?
Praktický dostup:   ?
Max. dolet:   ?

 

 

poslední úpravy provedeny dne: 7.6.2018