Antonov An-148-100E

Typ:  modifikace středně těžkého regionálního dopravního letounu typu An-148-100B s prodlouženým doletem

Určení:  doprava osob na místních a středně dlouhých linkách

Historie:  Druhým členem rodiny An-148-100 v celkovém pořadí, který se dočkal sériové výroby, se stal model An-148-100E. Ten přitom nebyl ničím jiným, než modifikací letounu typu An-148-100B, prvního sériově vyráběného modelu z řady An-148-100, s prodlouženým doletem. Zatímco dolet modelu An-148-100B se 75-ti cestujícími na palubě činil 3 500 km, v případě typu An-148-100E tomu bylo 4 400 km. Produkci letounu typu An-148-100E dostal na starost ruský závod VASO z Voroněže. První dva exempláře tohoto modelu (61707 a 61708) byly vyčleněny pro ministerstvo obrany Myanmaru. První z nich (61707) brány závodu VASO opustil dne 11. listopadu 2010, jako první letoun z řady An-148-100 vyrobený v Rusku pro exportní účely, a do oblak poprvé vydal dne 22. listopadu toho samého roku. Po tragické havárii toho druhého (61708), která se udála dne 5. března 2011, ale Myanmar a tento typ letounu zcela ztratil zájem. Letoun An-148-100E (61707), spolu s letounem An-148-100E (61712), který vznikl jako náhrada za ztracený letoun An-148-100E (61708) a poprvé vzlétl dne 21. listopadu 2011, byl proto následně uskladněn v továrním skladě závodu VASO. Prvním provozovatelem tohoto modelu se tak nakonec stala společnost Poljot. Svůj první letoun typu An-148-100E (RA-61709) přitom tato ruská společnost uvedla do provozu dne 9. září 2011. Produkce letounu typu An-148-100 ve Voroněži probíhala v kooperaci s ukrajinským průmyslem. Ten pro tyto stroje mimo jiné dodával podvozky, motory a APU. Do produkce letounu typu An-148-100E proto neblaze zasáhlo razantní ochlazení vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou, které sebou přineslo svržení proruské ukrajinské vlády spolu s ruskou anexí Krymu, k níž došlo na počátku roku 2014, a ruskou podporou proruských ukrajinských separatistů. Ukrajinští subdodavatelé proto po roce 2014 přestali plnit své závazky a výroba letounů typu An-148-100E začala váznout. Z tohoto důvodu padlo rozhodnutí o uzavření výrobní linky letounů typu An-148-100E po splnění zakázky Ruského VVS na 15 těchto strojů. Poslední tři z nich byly přitom dokončeny v roce 2018. S uzavřením výrobní linky letounů typu An-148-100E se počítá v následujícím roce. V letech 2010 až 2018 závod VASO vyrobil celkem 23 těchto strojů, z toho 5 pro ruské komerční provozovatele, 3 pro ministerstvo obrany Myanmaru a 15 pro Ruské VVS.

Verze:  -

Vyrobeno:  23 sériových strojů

Uživatelé:

Rusko (Angara) – Dne 10. listopadu 2010 si společnost Angara z Irkutska objednala 5 letounů typu An-148-100E (s opcí na dalších 5 strojů) v provedení se sedadly pro 75 osob v celoekonomické třídě. První z nich (RA-61713) poprvé vzlétl dne 22. března 2012 a na 4 300 km dlouhou cestu z Voroněže do Irkutska se vydal dne 29. října toho samého roku. Jeho slavnostní předání bylo uskutečněno den nato. Další letoun typu An-148-100E (RA-61711) společnost Angara převzala dne 8. listopadu 2012. Tento konkrétní stroj poprvé vzlétl dne 4. října 2011 a původně byl určen pro společnost Poljot. Třetí objednaný An-148-100E (RA-61714) se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 11. září 2012. Do Irkutska byl tento stroj přelétnut dne 15. prosince téhož roku. Společnost Angara jej však formálně převzala již dne 28. listopadu. Provoz letounů typu An-148-100E v barvách společnosti Angara na prvních pravidelných linkách, Irkutsk – Novosibirsk a Irkutsk – Mirnyj, byl zahájen dnem 20. prosince téhož roku. Dodávka čtvrtého objednaného letounu typu An-148-100E (RA-61709) následovala dne 14. října 2014. Krátce nato, 20. dne toho samého roku, jeden z letounů typu An-148-100E společnosti Angara uskutečnil první let na mezinárodní lince, a to Irkutsk – Ulan-Batar. Předání posledního An-148-100E (RA-61710), pátého, bylo uskutečněno dne 29. prosince 2014. V případě posledních dvou uvedených letounů přitom nešlo o letouny z novovýroby, ale o letouny, které předtím nějaký čas létaly v barvách společnosti Poljot.

Rusko (Poljot) – Dne 20. června 2007 si voroněžský dopravce Poljot závazně objednal celkem 10 letounů typu An-148-100E v provedení se sedadly pro 68 osob uvnitř kabiny cestujících (8 v obchodní a 60 v ekonomické třídě). První z nich (RA-61709) poprvé vzlétl na počátku června roku 2011. Společnosti Poljot byl přitom tento stroj předán dne 20. července téhož roku. Do provozu byl letoun An-148-100E (RA-61709) uveden dne 9. září 2011, letem na trase Voroněž – St. Petěrburg. Mezitím, dne 6. července, se do oblak poprvé vydal druhý objednaný letoun (RA-61710). Letové zkoušky třetího letounu typu An-148-100E vyhrazeného pro společnost Poljot (RA-61711) se rozeběhly dne 4. října 2011. Protože se tato společnost mezitím rozhoda, kuli neshodám ohledně ceny, již další letouny typu An-148-100E nepřebírat, posledně uvedený stroj (RA-61711) byl nakonec předán společnosti Angara z Irkutska. U společnosti Angra přitom později, v roce 2014, skončily i předchozí dva letouny typu An-148-100E společnosti Poljot.

Rusko (VVS) – Dne 7. května 2013 si Ministerstvo obrany Ruské federace objednalo celkem 15 letounů typu An-148-100E v provedení se standardním vnitřním uspořádáním kabiny cestujících se sedadly pro 75 osob v celoekonomické třídě. Zmíněné stroje byly určeny pro VVS a na jeho inventáři měly nahradit letité letouny řady Tu-134 (Crusty). Termín předání všech 15-ti letounů typu An-148-100E byl přitom stanoven na léta 2013 až 2017 (jeden v roce 2013, čtyři v roce 2014 a po třech v letech 2015 až 2017). Prvních deset sériových An-148-100E se stalo součástí letadlového parku 8. letecké divize zvláštního určení s domovskou základnou Čkalovsk. První z nich (RA-61718) se ke svému prvnímu letu vydal dne 12. září 2013, z VPD podnikového letiště voroněžského výrobního závodu VASO. V rámci první etapy zkušebního programu, která byla završena ještě v září toho samého roku, letoun An-148-100E (RA-61718) vykonal celkem šest zkušebních letů. Následně, v říjnu roku 2013, obdržel finální nátěr. Teprve až poté byl předán k další etapě letových zkoušek. V rámci té se dostal do vzduchu ještě 6 x. VVS byl tento stroj předán dne 6. prosince 2013. 21. dne toho samého měsíce se rozeběhly zkoušky druhého objednaného letounu (RA-61721). Ten byl VVS předán v únoru roku 2014. V průběhu roku 2014 byly zalétány ještě tři pro VVS vyhrazené letouny typu An-148-100E. Tomu se přitom stalo dne 19. března (RA-61722), 4. července (RA-61723) a 16. října (RA-61724). Zatímco první dva z nich VVS převzalo ještě ten samý rok, dne 2. července (RA-61722) a v závěru srpna (RA-61723), pátý An-148-100E (RA-61724) byl VVS předán až v lednu roku 2015. Letové zkoušky dalších dvou letounů tohoto typu pro Ruské VVS se rozeběhly dne 23. dubna (RA-61725) a 21. srpna (RA-61726) roku 2015. Kuli problémům s ukrajinskými subdodavateli závod VASO do konce roku 2015 Ruskému VVS nakonec odevzdal jen dva tyto stroje a nikoliv čtyři, jak bylo plánováno. Další letoun typu An-148-100E pro VVS (RA-61728) byl zalétán dne 10. března 2016. Tento osmý stroj z kontraktu VVS z května roku 2013 na 15 letounů typu An-148-100E se přitom stal prvním letounem tohoto typu vyrobeným v roce 2016. Dne 11. července 2016 se od vzletové dráhy poprvé odlepil devátý objednaný An-148-100E (RA-61729). Zkoušky desátého An-148-100E pro VVS (RA-61730) se rozeběhly dnem 26. září 2016. Další dva letouny typu An-148-100E pro VVS, jedenáctý (RA-61731) a dvanáctý (RA-61732), se do oblak poprvé vydaly dne 13. září a 6. listopadu roku 2017. Provozovatelem prvního z nich (RA-61731) stal 33. samostatný transportní smíšený letecký pluk 6. armády VVS a PVO s domovskou základnou Levašovo. Z Voroněže na leteckou základnu Levašovo, která se nachází poblíž Petrohradu, byl přitom zmíněný stroj přelétnut dne 13. prosince 2017. Ten samý den sem dorazil též, z Čkalovska, letoun An-148-100E (RA-61718). Letoun An-148-100E (RA-61732) se zase stal součástí letadlového parku 30. samostatného transportního smíšeného leteckého pluku 4. armády VVS a PVO Jižního vojenského okruhu s domovskou základnou Rostov na Donu. Do Rostova byl přitom zmíněný letoun přelétnut dne 22. prosince 2017. Poslední tři letouny typu An-148-100E (RA-61733, -61734 a -61735) ze zakázky VVS z roku 2013 byly dokončeny v roce 2018. První z nich (RA-61733) se do oblak poprvé vydal dne 24. března 2018 a na konci května toho samého roku byl přelétnut na domovskou základnu 30. samostatného transportního smíšeného leteckého pluku 4. armády VVS a PVO Jižního vojenského okruhu, která se nachází v Rostově na Donu. Letové zkoušky letounu An-148-100E (RA-61734) se rozeběhly 11. července toho samého roku. Poslední, 15-tý, letoun An-148-100E (RA-617345) pro Ruské VVS byl poprvé zalétán dne 17. října 2018. Oba zmíněné stroje, An-148-100E (RA-61734) a An-148-100E (RA-617345), se staly součástí letadlového parku 390. samostatného transportního smíšeného leteckého pluku Centrálního vojenského okruhu s domovskou základnou Kolcovo (Jekaterinburg). Na zmíněnou základnu byly přitom oba výše uvedené letouny přelétnuty dne 18. ledna 2019. Z patnácti letounů typu An-148-100E ze zakázky z roku 2013 se tedy devět stalo součástí letadlového parku 8. letecké divize zvláštního určení s domovskou základnou Čkalovsk, dva 33. samostatného transportního smíšeného leteckého pluku 6. Armády VVS a PVO Západního vojenského okruhu s domovskou základnou Levašovo, dva 30. samostatného transportního smíšeného leteckého pluku 4. Armády VVS a PVO Jižního vojenského okruhu s domovskou základnou Rostov na Donu a dva 390. samostatného transportního smíšeného leteckého pluku Centrálního vojenského okruhu s domovskou základnou Kolcovo (Jekaterinburg).

Posádka:    dva piloti

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Progress D-436-148 s max. tahem po 7 100 kp

Radar:        povětrnostní radiolokátor typu Buran-A148, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:   68 osob (8 v obchodní a 60 v ekonomické třídě), 73 osob (8 v obchodní a 65 v ekonomické třídě), 75 osob (v ekonomické třídě),  80 osob (v ekonomické třídě) nebo 85 osob (v ekonomické třídě)

* s 75-ti osobami na palubě

Poslední úpravy provedeny dne: 19.1.2019