Antonov An-225-100

Typ:  civilní nákladní modifikace speciálního velkokapacitního transportního letounu typu An-225 (Cossack)

Určení:  přeprava objemného a těžkého nákladu na velké vzdálenosti

Odlišnosti od letounu An-225 (Cossack):

- instalace avionického vybavení splňujícího požadavky mezinárodních norem pro činnost v civilním provozu

- instalace obložení z materiálu, který pohlcuje hluk, uvnitř motorových gondol

- zesílená konstrukce podlahy nákladového prostoru a příďové nájezdové rampy

Historie:  Program sovětského protějšku amerického vícenásobně použitelného kosmického nosného systému Space Shuttle v podobě systému Energija-Buran, který se sestával z jednorázově použitelné nosné rakety typu 11K25 Energija (SL-17) a vícenásobně použitelného kosmického raketoplánu typu 11F35 Buran, dal mimo jiné za vznik zdaleka největšímu letounu na světě. Zmíněný stroj vešel ve známost jako An-225 (Cossack) a disponoval bezkonkurenční nosností 200 až 250 t. Primárním posláním tohoto obřího letounu se stala doprava částí nosné kosmické rakety typu Energija (SL-17) a raketoplánu typu Buran z výrobního závodu na kosmodrom Bajkonur. Po konstrukční stránce přitom letoun typu An-225 (Cossack) nebyl ničím jiným, než derivátem čtyřmotorového proudového velkokapacitního transportního letounu typu An-124 (Condor A) s novou střední částí křídla s větším rozpětím, zvýšeným počtem motorů typu D-18T ze čtyř na šest, novými ocasními plochami, modifikovaným trupem se zvětšenou délkou, nákladovými úchyty na hřbetu a zesílenou konstrukcí zadní části, vyjmutím nákladových vrat, a zesíleným podvozkem. První exemplář letounu typu An-225 (Cossack) (CCCP-82060 / ex CCCP-480182) se do oblak poprvé vydal dne 21. prosince 1988. Protože byl ale program Energija-Buran již na počátku 90. let zastaven a žádné jiné využití se pro tento stroj, kuli tehdejšímu úpadku zájmu o leteckou přepravu na území států bývalého SSSR, nenašlo, již v dubnu roku 1994 byl odstaven, když měl na svém kontě pouhých 339 letů. Toto byl přitom jeden z mnoha důsledků rozpadu SSSR, k němuž došlo v roce 1991, a těžké ekonomické krize, která na počátku 90. let zachvátila všechny postsovětské republiky. Z toho samého důvodu byla prakticky ve stejnou dobu zastavena stavba druhého An-225 (Cossack). Kompletace tohoto stroje se přitom tehdy již nacházela ve stádiu 60 až 80 %-ní technické připravenosti. Jediný dokončený exemplář letounu typu An-225 (Cossack) se následně stal zdrojem motorů a dalších náhradních dílů po letouny typu An-124 (Condor A) společnosti Antonov Airlines. Tímto ale jedinému dokončenému exempláři letounu typu An-225 (Cossack), zdaleka neodzvonilo. Zvyšující se poptávka po vzdušné přepravě rozměrných a těžkých nákladů v zahraničí spolu se založením civilní dopravní společnosti Antonov Design Bureau, později známé jako Antonov Airlines, totiž umožnila už ve druhé polovině 90. let program An-225 (Cossack) znovu oživit. Vzhledem k tomu, že byla ANTK O.K. Antonova tehdy značně vytížena vývojem čtyřmotorového takticko-strategického transportního letounu typu An-70 s prop-fanovým pohonem a dvoumotorového turbovrtulového regionálního dopravního letounu typu An-140, práce na renovaci jediného dokončeného exempláře letounu typu An-225 (Cossack), který mezitím obdržel ukrajinskou registraci UR-82060, se nakonec nerozeběhly dříve než v srpnu roku 2000, tj. krátce po završení certifikačních zkoušek letounu typu An-140. Obnova letounu An-225 (UR-82060) byla hrazena z vnitřních zdrojů konstrukční kanceláře ANTK O.K. Antonova a výrobce leteckých motorů Motor Sič. Ten konkrétně zajistil dodávky nových motorů typu D-18T a jejich údržbou v provozu. Na renovaci letounu An-225 (UR-82060) se podílela celá řada dalších podniků, včetně závodu Aviastar z Uljanovska, který se tehdy stále ještě zabýval produkcí letounu typu An-124 (Condor A), z něhož typ An-225 (Cossack) vycházel. Průzkum stavu draku a palubních systémů letounu An-225 (UR-82060) se podařilo završit v listopadu roku 2000, včetně výroby většiny součástek a systémů nezbytných k jeho zpětnému uvedení do letuschopného stavu. Protože letoun An-225 (UR-82060) nyní musel splňovat i požadavky mezinárodních norem pro činnost v civilním provozu, součástí jeho renovace se stala též modernizace avioniky. Bez toho by jej totiž nebylo možné využívat ke komerční přepravě po celém světě bez omezení. Součástí renovace letounu An-225 (UR-82060) se ale stalo též zesílení konstrukce příďové nájezdové rampy a podlahy nákladového prostoru. Instalaci nových motorů se podařilo završit v únoru roku 2001. Brány kyjevského závodu letoun An-225-100 (UR-82060) opustil dne 9. dubna toho samého roku. Do oblak se tento stroj poprvé vydal dne 7. května 2001. Tomu se stalo po celých sedmi letech od posledního letu v původní konfiguraci. V rámci certifikačních zkoušek letoun An-225-100 (UR-82060) vykonal celkem 20 letů. Certifikát o letové způsobilosti v civilním provozu tento stroj obdržel dne 23. května 2001. Tři dny nato si letoun An-225-100 (UR-82060) odbyl svůj veřejný debut na kyjevském letišti Borispol. Poté zavítal na 44. Pařížskou Air Show. Následně byl předán společnosti Antonov Airlines. Svůj první komerční let letoun An-225-100 (UR-82060) vykonal dne 3. ledna 2002, a to na trase Stuttgart (Německo) – Thumrait (Omán). Na jeho palubě se přitom tehdy nacházelo 375 palet se 187,5 t zásob pro americké vojáky. An-225-100 (UR-82060) si v průběhu řadové služby na své konto připsal hned několik prvenství. Tak např. v srpnu roku 2009 tento stroj přepravil, z německého Frankfurtu do arménského Jerevanu, zdaleka nejtěžší předmět, jaký kdy byl přepravován za pomoci letecké techniky, v podobě generátoru o hmotnosti 187,6 t. Vůbec nejtěžším nákladem, se kterým se letoun An-225-100 (UR-82060) vydal do vzduchu, se staly čtyři tanky s celkovou hmotností 253,82 t. Takto těžký náklad přitom nebyl nikdy předtím přepraven žádným jiným letounem. Zmíněný rekordní let se konal dne 11. září 2001 a letounu An-225-100 (UR-82060) zajistil též zápis rekordu v ustálené letové výšce 10 750 m a rychlostní rekord 763,2 km/h na 1 000 km uzavřeném okruhu. V červnu roku 2010 byl letoun An-225-100 (UR-82060) zase použit k přepravě zdaleka nejdelšího nákladu, jaký kdy byl přepravován vzdušnou cestou, v podobě dvou lopatek větrné elektrárny s délkou 42,1 m. Od svého prvního vzletu, k němuž se vydal dne 21. prosince 1988, do počátku prosince roku 2013 první exemplář letounu typu An-225 (Cossack) vykonal 1 015 letů (s celkovou délkou trvání 3 822 h), z toho 676 (s celkovou délkou trvání 3 151 h) po renovaci, tedy v konfiguraci An-225-100. Vzhledem k tomu, že byla tehdy technická životnost tohoto stroje stanovena na 20 000 letových hodin, 4 000 letů nebo 45 let provozu, v aktivní službě se teoreticky mohl nacházet nejméně do roku 2033. Kariéru tohoto stroje ale předčasně ukončila Ruská invaze do Ukrajiny, která započala dne 24. února 2022. Krátce nato, 27. dne toho samého měsíce, byl totiž jediný exemplář letounu typu An-225-100 zničen při ruském útoku na letiště Gostomel.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí jediného exempláře modelu An-225)

Uživatelé:  pouze Ukrajina (Antonov Airlines)

 

 

 

Posádka:    dva piloti, navigátor, dva palubní mechanici, radista a dva loadmasteři (a popř. ještě sedmičlenná záložní posádka)

Pohon:       šest dvouproudových motorů typu Lotarev D-18T s max. tahem po 23 430 kp

Radar:        ?

Kapacita:   náklad do celkové hmotnosti 200 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 43,32 m x 6,40 m x 4,40 m. Osobní kabina nacházející se horní palubě, přímo za křídlem, pojme celkem 20 osob.

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 88,40 m
Délka:   84,00 m
Výška: 18,10 m
Prázdná hmotnost: 285 000 kg
Max. vzletová hmotnost: 640 000 kg
Max. rychlost: 820 km/h
Praktický dostup:   11 600 m
Max. dolet:    15 400* km

 

 

* 4 000 km s 200 t nákladu

 

Poslední úpravy provedeny dne: 27.2.2022