Typ:  speciální kalibrační modifikace lehkého dopravního/transportního letounu typu An-24RV/T/RT (Coke)

Určení:  ověřování a kalibrování letištních radionavigačních systémů v rámci bezpečnosti letového provozu

Odlišnosti od letounu An-24RV/T/RT (Coke):

- instalace aparatury typu Standart (KPA-ES-1) a pracoviště operátorů uvnitř kabiny cestujících

- instalace čočkovitého kontejneru s výkonným výsuvným reflektorem, který slouží k fototeodolitickým měřením úhlu snosu, na levém okraji břicha trupu, přímo za příďovým krytem antény radiolokátoru. Zmíněný kryt je k boku trupu uchycen za pomoci dvou šikmých nosníků. Ochranu reflektoru před štěrkem z VPD obstarává několikadílný polokulovitý kryt.

- instalace nevelké vidlicovité antény ILS systému pod příďovým krytem antény radiolokátoru

- instalace nevelké vidlicovité antény ILS systému pod koncovým aerodynamickým krytem trupu

Historie:  Dvoumotorový turbovrtulový regionální dopravní letoun typu An-24 (Coke) vznikl v celé řadě specializovaných modifikací. Jedna z nich vešla ve známost jako An-24ALK a sloužila k ověřování a kalibrování letištních radionavigačních systémů. Zmíněný speciál se stal nástupcem speciálu typu Il-14LIK-1/LIK-2, který vycházel z pístového dopravního letounu typu Il-14M (Crate), a byl vybaven aparaturou typu Standart (KPA-ES-1). Na speciál typu An-24ALK bylo přestavěno, v prostorách leteckých opravárenských závodů (ARZ), nejméně 11 letounů typu An-24T (Coke), An-24RT (Coke) a An-24RV (Coke). Speciály typu An-24ALK byly využívány Aeroflotem, VVS a PVO. U Aeroflotu byly tyto stroje soustředěny u speciálních letek, které operovaly z letišť Alma-Ata, Bykovo, Chabarovsk a Ust-Kamenogorsk. VVS a PVO provozovalo nejméně osm speciálů typu An-24ALK, a to z leteckých základen Novosibirsk, Irkutsk, Čita, Chabarovsk a Klin. Všechny vojenské An-24ALK přitom vznikly konverzí letounů typu An-24T/RT (Coke) z produkce závodu č.39 z Irkutska.

Verze:  -

Vyrobeno:  nejméně 11 exemplářů (všechny vznikly konverzí sériových An-24T, An-24RT a An-24RV)

Uživatelé:  SSSR

Posádka:    ?

Pohon:       dva turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-24T s max. výkonem po 2 820 hp a jeden pomocný proudový motor typu Tumanskij RU-19A-300 s max. tahem 900 kp

Radar:        povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu RPSN-2N Emblema (Toadstool), instalovaný v přední části trupu

Výzbroj:     žádná