Typ:  speciální požární modifikace lehkého regionálního dopravního letounu typu An-24 (Coke)

Určení:  hašení lesních požárů

Odlišnosti od letounu An-24 (Coke):

- instalace optických systémů sloužících k detekci ohně a kouře

- instalace nádrže na vodu (s břišní výpustí) uprostřed bývalé kabiny cestujících

- instalace dvou tandemově uspořádaných párů pumových závěsníků typu DB3-34 (s nosností po 500 kg) na okrajích břicha střední části trupu alá An-24T. Na zmíněné závěsníky lze umístit kontejnery s výmetnicemi 26 mm meteopatron typu PV-26. Ty jsou naplněny speciální chemikálií (jodid stříbra), která slouží k umělé iniciaci srážek.

Historie:  Dvoumotorový turbovrtulový regionální dopravní letoun typu An-24 (Coke) vznikl v celé řadě specializovaných modifikací. Jedna z nich vešla ve známost jako An-24LP a sloužila k hašení lesních požárů. Součástí vybavení tohoto speciálu se kromě nádrže na vodu, která se nacházela uprostřed kabiny, staly též optické systémy, za jejichž pomoci bylo možné detekovat oheň a kouř. Na palubu speciálu typu An-24LP bylo přitom možné umístit též termální zobrazovací systém, který byl schopen detekovat nejen rozsah požáru, ale i nebezpečný vzestup teploty v jednotlivých vrstvách rašeliny. Součástí vybavení zmíněného speciálu se v neposlední řadě staly též podvěsné kontejnery s výmetnicemi meteopatron, které obsahovaly speciální chemikálii v podobě jodidu stříbra. Zmíněná chemikálie byla uvolňována do bouřkových oblak a sloužila k umělé iniciaci srážek. Na požární speciál typu An-24LP byly v roce 1971 přestavěny celkem tři letouny typu An-24 (Coke), včetně letounu An-24RV (CCCP-47818 / v.č. 17307108). Trupová nádrž na vodu speciálu typu An-24LP měla ale v porovnání s trupovou nádrží požárního jednomotorového dvouplošníku typu An-2 (Colt) 4 x menší kapacitu. Díky tomu tento stroj dokázal za hodinu shodit více vody než letoun typu An-24LP. Letoun typu An-24LP byl naproti tomu schopen na místo požáru dopravit 4 x více požárníků-výsadkářů. V porovnání s požárními vrtulníky typu Mi-6PŽ a Mi-6PŽ2, které vycházely z obřího transportního vrtulníku typu Mi-6 (Hook A), zase tento stroj dokázal doletět do lokality zasažené požárem daleko rychleji. Pro typ An-24LP ale hovořily též nižší provozní náklady a vyšší provozní spolehlivost.

Verze:  -

Vyrobeno:  tři exempláře (všechny vznikly konverzí sériových An-24)

Uživatelé:  SSSR

Posádka:    ?

Pohon:        dva turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-24T s max. výkonem po 2 820 hp a jeden pomocný proudový motor typu Tumanskij RU-19A-300 s max. tahem 900 kp

Radar:         povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu RPSN-2N Emblema (Toadstool), instalovaný v přední části trupu