Antonov An-24RR

Typ:  speciální modifikace lehkého regionálního dopravního letounu typu An-24B (Coke) pro radiační průzkum (RINT)

Určení:  zjišťování radiačního, chemického a biologického zamoření oblastí

Odlišnosti od letounu An-24B (Coke):

- instalace jednoho páru tříbodových závěsníků, na kterých lze přepravovat dvojici RINT kontejnerů typu RR8311-100, po stranách břicha přední části trupu, za úrovní příďového podvozku

- instalace krátkého horizontálního závěsníku s vřetenovitým kontejnerem (s nevelkým kruhovým lapačem vzduchu na přídi a kruhovým výstupem vzduchu na zádi) zařízení, které slouží k odebírání vzorků vzduchu pro analyzátor toxických látek, na levoboku trupu, v oblasti za pilotní kabinou (na úrovni řady postranních kulatých okének).

- instalace speciálního zařízení, které slouží k odběru vzorků půdy (po přistání), na břichu trupu

- instalace speciálního vybavení a pracovních konzol operátorů v prostoru kabiny cestujících. Kabina tohoto modelu je navíc dokonale utěsněna (aby do ní nemohly vnikat toxické látky).

Historie:  Dvoumotorový turbovrtulový regionální dopravní letoun typu An-24 (Coke) vznikl v celé řadě specializovaných modifikací. Jedna z nich vešla ve známost jako An-24RR a sloužila k provádění radiačního, chemického a biologického průzkumu. Zmíněný speciál se vyznačoval zejména instalací závěsníků pro RINT kontejnery typu RR8311-100 po stranách břicha přední části trupu. Kontejner typu RR8311-100 vzešel z programu Jak-28RR (Brewer) a měl podobu válcovitého pouzdra s pohyblivou kónickou špicí, které ukrývalo papírový filtr. Na ten se zachytávaly prachové částice ze vzduchu. Vlastní analýza úrovně radiačního zamoření byla prováděna v laboratořích, tedy až po přistání. Identické zařízení přitom kromě letounů typu Jak-28RR (Brewer) a An-24RR (Coke) využívaly též letouny typu An-12RCh, An-30R (Clank) a Jak-25RR (Mandrake) a některé exempláře letounů typu Tu-16 (Badger) a Tu-95K-22 (Bear G). Kromě toho speciál typu An-24RR obdržel instalaci zařízení pro analýzu toxických látek v ovzduší a zařízení, za jehož pomoci bylo možné odebírat vzorky půdy. Zmíněné zařízení přitom umožňovalo odebrat vzorek půdy po přistání, aniž by posádky speciálu typu An-24RR musela opustit bezpečí kabiny. Prototyp speciálu typu An-24RR zkouškami prošel v roce 1967. Následně byly na tento speciál přestavěny, v prostorách závodu č.99 z Ulan-Ude, další tři letouny typu An-24B (Coke), včetně letounů An-24B (modrá 03 / v.č. 89901901) a An-24B (rudá 05). Zmíněné stroje provozovala 12. Hlavní zpráva Ministerstva obrany SSSR, a to z leteckých základen Kubinka, Chabarovsk a Achtubinsk. Speciály typu An-24RR byly využívány zejména k sledování úrovně radiačního zamoření na sovětských jaderných polygonech (Semipalatinsk a Nová Země) a v jejich okolí. Zmíněný speciál se ale dočkal též nasazení v rámci operací vedoucích k likvidaci následků havárie jaderné elektrárny v Černobylu, ke které došlo dne 26. dubna 1986.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp a tři operační stroje (všechny vznikly konverzí sériových An-24B)

Uživatelé:  SSSR

Posádka:    ?

Pohon:        dva turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-24T s max. výkonem po 2 820 hp a jeden pomocný proudový motor typu Tumanskij RU-19A-300 s max. tahem 900 kp