Antonov An-26A          

Typ:  experimentální modifikace lehkého taktického transportního letounu typu An-26 (Curl A)

Určení:  doprava nákladu a vojáků do blízkosti fronty, přeprava nákladu a bojové techniky a odsun raněných

Odlišnosti od letounu An-26 (Curl A):

- absence výsadkového vybavení

- instalace radiolokátoru typu Groza-26A na místo radiolokátoru typu Groza-26 v přední části trupu

- instalace záslepky se standardním 390 mm kulatým okénkem na levém boku přední části trupu na místo 700 mm polokulovitého průzoru s bombardovacím zaměřovačem typu NKPB-7

Historie:  V roce 1971 byl jeden exemplář dvoumotorového turbovrtulového taktického transportního letounu typu An-26 (Curl A) (v.č. 09-01) odlehčen o nějakých 966 kg, a to demontáží výsadkového vybavení, instalací záslepky se standardním kulatým okénkem na místo polokulovitého průzoru s bombardovacím zaměřovačem typu NKPB-7 a záměnou radiolokátoru typu Groza-26 radiolokátorem typu Groza-26A. Zmíněný stroj vešel ve známost pod označením An-26A a zkouškami prošel mezi 17. srpnem a 6. zářím roku 1971. V průběhu zkoušek přitom vykonal 14 letů s posádkami Antonovovi OKB a institutu GK NII VVS (Státní zkušební institut vojenského letectva). V porovnání se standardním modelem An-26 (Curl A) měl prototyp letounu typu An-26A vyšší rychlost a dostup a nižší spotřebu paliva na kilometr. Cenou za to se stalo pozbytí schopnosti vysazovat náklad a techniku za letu. Letoun typu An-26A nakonec zůstal v jediném exempláři. Jediný exemplář tohoto stroje byl následně, v roce 1972, přestavěn na vzdušnou zkušebnu typu An-26LL-PLO.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového An-26)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    dva piloti, palubní mechanik, navigátor a radista

Pohon:        dva turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-24VT s max. výkonem po 2 820 hp a jeden pomocný proudový motor typu Tumanskij RU-19A-300 s max. tahem 900 kp

Radar:         povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-26A, instalovaný v přední části trupu

Vybavení:   - zaměřovací: žádné

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-2/-2M Chrom (Odd Rods) (dvě sestavy tří tandemově uspořádaných nestejně vysokých drobných tyčových antén instalované po jedné před překrytem pilotní kabiny a na břichu zadní části trupu)

Kapacita:    39 vojáků, 24 nosítek s jedním ošetřovatelem nebo náklad do celkové hmotnosti 5 600 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 11,10 m (15,68 m s prostorem nad nákladovými vraty) x 2,78 m x 1,91 m