Typ:  speciální modifikace lehkého taktického transportního letounu typu An-26 (Curl A) pro vedení radiotechnického průzkumu (ELINT)

Určení:  zjišťování polohy radiostanic protivníka

Odlišnosti od letounu An-26 (Curl A):

- instalace stanice pro radiotechnický průzkum (ELINT) uvnitř nákladové kabiny a podvěsných kontejnerů, které se umisťují na trupové pumové závěsníky typu BD3-34. Speciální ELINT vybavení tohoto modelu má podobu několika vzájemně zaměnitelných setů.

- instalace řady různě velkých zkosených ploutvových antén na hřbetu a břichu trupu

Historie:  Dvoumotorový turbovrtulový taktický transportní letoun typu An-26 (Curl A) vznikl v celé řadě specializovaných modifikací. Jedna z nich vešla ve známost jako An-26RTR (Curl B) a primárně sloužila k detekování nepřátelských radiostanic. Speciální vybavení tohoto speciálu se nacházelo uvnitř nákladové kabiny a podvěsných kontejnerů, které se umisťovaly na trupové pumové závěsníky, a bylo schopno detekovat i radiostanice s nízkým výkonem, včetně radiotelefonů západní výroby. Na speciál typu An-26RTR (Curl B) bylo upraveno nejméně osm letounů typu An-26 (Curl A). Speciál typu An-26RTR (Curl B) se dočkal nasazení při sovětské invazi do Afghánistánu (1979 až 1989). V Afghánistánu tehdy zmíněné stroje působily v zájmu velitelství 40. Armády (sovětský kontingent v Afghánistánu). Jeden z nich byl opatřen stanicí typu Taran, která sloužila k zachytávání a odposlouchávání nepřátelské komunikace. Za pomoci zmíněného zařízení byly prováděny zejména odposlechy rádiové komunikace mezi jednotlivými skupinami vzbouřenců. Při operacích v příhraničních oblastech s Íránem a Pákistánem byla ale odposlouchávána též komunikace ozbrojených sil těchto zemí. Součástí posádky zmíněného stroje byl proto též tlumočník s příslušnými jazykovými znalostmi. Informace získané za pomoci aparatury typu Taran byly předávány zpravodajské sekci 40. Armády v reálném čase. Zmíněný letoun podléhal velmi přísnému utajení. O náplni jeho misí neměl sebemenší tušení ani velitel útvaru. Na jeho palubu měl přístup jen nevelký počet důstojníků.

Verze:  -

Vyrobeno:  nejméně 8 exemplářů (všechny vznikly konverzí sériových An-26)

Uživatelé:  Rusko a SSSR

Posádka:    ?

Pohon:        dva turbovrtulové motory typu Ivčenko Al-24VT s max. výkonem po 2 820 hp a jeden pomocný proudový motor typu Tumanskij RU-19A-300 s max. tahem 900 kp

Radar:         povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-26, instalovaný v přední části trupu