Mikojan-Gurjevič I-307

Typ:  pokročilá modifikace frontového stíhacího letounu typu MiG-9 (Fargo)

Určení:  vybojování vzdušné převahy v prostoru linie a přepadové stíhání v rámci protivzdušné obrany

Odlišnosti modelu I-307-2BMW003S od letounu MiG-9 (Fargo):

- instalace výkonnějších pohonných jednotek typu BMW 003S (v případě prototypu prvního) nebo RD-21 (v případě prototypu druhého), které jsou opatřeny komorou přídavného spalování, na místo motorů typu RD-20 (kopie německého typu BMW 003A)

- zesílená ochrana pilotního prostoru vestavbou 44 mm neprůstřelného skla do čelního štítku průzračného překrytu pilotní kabiny – celková hmotnost pancéřové ochrany tohoto modelu činí 60 kg a sestává se ze dvou 12 mm pancéřových desek, přední a zadní, a již zmíněného neprůstřelného skla (neprůstřelné sklo se stalo standardem až pro pozdější sériové MiGy-9)

- instalace většího zásobníku střeliva pro 37 mm kanón typu N-37 s 45-ti náboji (na místo 40-ti)

Historie:  Vývojem pokročilé modifikace frontového stíhače typu MiG-9 (Fargo) s instalací silnějších motorů typu RD-21 na místo motorů typu RD-20 byla OKB-155 A.I. Mikojana a M.I. Gurjeviče pověřena dne 9. dubna 1946, tedy ještě před zahájením letových zkoušek prvního prototypu tohoto prvního proudového stíhacího letounu sovětské konstrukce. Motor typu RD-21 přitom nebyl ničím jiným, než modifikace motoru typu RD-20 s instalací komory přídavného spalování. Motor typu RD-20 zase nebyl ničím jiným, než závodem č.16 z Kazaně vyráběnou kopií 800 kp německého motoru typu BMW 003A. Přídavné spalování je založeno na přímém vstřiku paliva do horkých výtokových plynů proudového motoru. Ty totiž obsahují stále dostatek kyslíku pro hoření. Aktivací přídavného spalování lze přitom tah proudového motoru krátkodobě zvýšit až na 1,5 násobek jeho max. hodnoty. Toto je ale vykoupeno téměř dvojnásobnou spotřebou paliva. Projekt motoru typu RD-21 vznikl přímo v OKB MiG, pod vedením G.J. Lozina-Lozinského. První tři exempláře této pohonné jednotky vešly ve známost pod označením BMW 003S a vznikly, v prostorách kazaňského závodu č.16, konverzí originálních trofejních německých jednotek typu BMW 003A. Jejich tah, který v režimu přídavného spalování činil 1 000 až 1 050 kp, měl přitom letounu typu MiG-9 (Fargo) zajistit rychlost 950 km/h (ve výšce 5 000 m). Výstup na výšku 13 000 m měl dle zadání takto modifikovanému MiGu-9 (Fargo), který vešel ve známost pod prototypovým označením I-307 a továrním kódovým označením „FF“, zabrat 12 minut. Požadavek na dolet zněl 800 km. Termín předání dvou prototypů letounu typu I-307 („FF“) ke zkouškám byl stanoven na duben roku 1947. Tento termín se ale splnit nepodařilo. První z nich, I-307-2BMW 003S, byl k závodním zkouškám předán teprve až dne 19. května 1947. Do oblak se tento stroj poprvé vydal 24. dne toho samého měsíce. Závodní zkoušky prototypu I-307-2BMW 003S byly završeny dnem 21. června 1947. K podpisu příslušné závěrečné zprávy přitom došlo dne 9. července téhož roku. Přestože motory typu BMW 003S nepodávaly zadaný tah, v průběhu závodních zkoušek se podařilo prototyp I-307-2BMW 003S rozehnat, ve výšce 3 000 m, na 950 km/h. Max. rychlost standardního MiGu-9 (Fargo) přitom činila 910 km/h. Na výšku 5 000 m byl pak tento stroj schopen vystoupat za 3,9 minut. Protože dodávka nových motorů typu BMW 003S poněkud vázla, ke státním zkouškám byl prototyp I-307-2BMW 003S nakonec odevzdán až dne 2. srpna 1947, po celých 40-ti dnech. Státní zkoušky tohoto stroje ale již dne 19. srpna téhož roku předčasně ukončila tragická havárie. Kompletaci druhého prototypu letounu I-307, který vešel ve známost jako MiG9-2RD21, se podařilo završit v září roku 1947. Jeho základem se přitom stal pátý předsériový MiG-9 (v.č. 106005). Zatímco prototyp I-307-2BMW 003S poháněly modifikované motory typu BMW 003A německé výroby, známé jako BMW 003S, pohonné jednotky prototypu MiG9-2RD21 již pocházely z novovýroby. Kromě toho tento stroj obdržel modifikovanou hlaveň 37 mm kanónu typu N-37 s deflektorem povýstřelových zplodin typu „babočka“ (alá MiG-9 v.č. 106004) a nové podvozkové brzdy. K závodním zkouškám byl prototyp MiG9-2RD21 předán v prosinci roku 1949. Od vzletové dráhy se přitom tento stroj poprvé odlepil 25. dne toho samého měsíce. Závodní zkoušky prototypu MiG9-2RD21 se podařilo završit na počátku února roku 1948. V jejich průběhu byly přitom prověřovány zejména jeho vzletové a přistávací charakteristiky. Zatímco délka rozjezdu prototypu MiG9-2RD21 při vzletu v konfiguraci se vzletovou hmotností 5 030 kg činila 765 až 810 m, délka dojezdu tohoto stroje při přistání v konfiguraci se vzletovou hmotností 4 550 kg, resp. 4 850 kg, nepřesahovala 890 m, resp. 965 m. Ke státním zkouškám byl prototyp MiG9-2RD21 předán dne 14. února téhož roku. Přestože jeho rychlost ve výšce 3 000 m, resp. 5 200 m, činila 947 km/h (M=0,82), resp. 928 km/h (M=0,816), sériové výroby se nedočkal. Důvodem ztráty zájmu o letoun typu I-307 („FF“) ze strany VVS se přitom staly rychlé pokroky ve vývoji podstatně pokročilejšího a výkonnějšího šípovým křídlem opatřeného proudového stíhače typu MiG-15 (Fagot). Plná produkce tohoto stroje se totiž setkala s oficiální zelenou již v březnu roku 1948. Sériová výroba letounu typu MiG-9 (Fargo) byla proto ještě ten samý rok s definitivní platností zastavena.

Verze:

I-307-2BMW 003S – první výše popsaný prototyp letounu typu I-307. Od oblak se tento stroj poprvé vydal dne 24. května 1947.

MiG9-2RD21 – druhý prototyp letounu typu I-307. Od prototypu prvního se tento stroj odlišoval instalací silnějších 1 100 kp motorů typu RD-21 (na místo 1 000 až 1 050 kp motorů typu BMW-003), nových podvozkových brzd a modifikované hlavně 37 mm kanónu typu N-37 s deflektorem povýstřelových zplodin typu „babočka“. Ten měl podobu dlouhého trubicovitého nástavce se zúženým průměrem koncové části a dvěma rozměrnými vertikálními ploškami s obdélníkovým průřezem, jednou hřbetní (nižší) a jednou břišní (vyšší). Od oblak se tento stroj poprvé vydal dne 25. prosince 1947.

Vyrobeno:  dva prototypy (oba vznikly konverzí sériových MiGů-9)

Uživatelé:  žádní

I-307-2BMW 003S

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu BMW 003S (modifikace německého motoru typu BMW 003A s instalací komory přídavného spalování) s max. tahem po 1 000 až 1 050 kp s přídavným spalováním

Radar:        žádný

Vybavení:  - zaměřovací: jeden střelecký kolimátor typu PKI-1 (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

Výzbroj:     jeden 37 mm kanón typu N-37 se zásobou 45 nábojů, vestavěný do dělící přepážky příďového vstupu vzduchu, a dva 23 mm kanóny typu NS-23K se zásobou 80 nábojů na hlaveň, umístěné pod potahem břicha přídě trupu, po stranách šachty příďového podvozku

MiG9-2RD21

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory Kolesov RD-21 s max. tahem po 1 000 kp s přídavným spalováním

Radar:        žádný

Vybavení:  - zaměřovací: jeden střelecký kolimátor typu PKI-1 (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

Výzbroj:     jeden 37 mm kanón typu N-37 se zásobou 45 nábojů, vestavěný do dělící přepážky příďového vstupu vzduchu, a dva 23 mm kanóny typu NS-23K se zásobou 80 nábojů na hlaveň, umístěné pod potahem břicha přídě trupu, po stranách šachty příďového podvozku

 * pouze vypočtený odhad

Poslední úpravy provedeny dne: 23.2.2014