Lavočkin 154

Typ:  pokročilá modifikace frontového stíhacího letounu typu Lavočkin 152  [Type 4]

Určení:  vybojování vzdušné převahy v prostoru linie

Odlišnosti od letounu „152“ [Type 4]:

- instalace silnější 1 250 kp pohonné jednotky typu TR-1 domácí konstrukce na místo 900 kp motoru typu RD-10 (kopie německého typu Junkers JUMO 004B)

- větší zásoba kanonového střeliva (75 ks nábojů na hlaveň na místo 50-ti)

Historie:  Vývojem stíhacího letounu poháněného proudovým motorem typu RD-10 (kopie německého typu JUMO 004B) nebo RD-20 (kopie německého typu BMW 003A) byly v roce 1945 pověřeny hned tři sovětské letecké konstrukční kanceláře, a to OKB A.S. Jakovleva, OKB S.A. Lavočkina a OKB MiG. Zatímco letoun typu MiG-9 (Fargo) z dílny OKB MiG již od počátku počítal s dvojicí slabších 800 kp pohonných jednotek typu RD-20, pohonnou jednotkou jednomotorových letounů typu Jak-15 z dílny OKB A.S. Jakovleva a „150“ [Type 3] z dílny OKB S.A. Lavočkina se stal silnější 900 kp motor typu RD-10. Zatímco typ MiG-9 (Fargo) exceloval letovými výkony, typ Jak-15 se zase díky snadné pilotáži jevil jako nanejvýš vhodný prostředek pro přeškolování pilotů z pístové techniky na proudovou. Naproti tomu typ „150“ [Type 3] vykazoval celou řadou nedostatků. Protože si Lavočkin byl toho všeho již od počátku plně vědom, ještě na konci roku 1945 se pustil do vývoje dalšího jednomotorového proudového stíhacího letounu. Zmíněný letoun vešel ve známost pod číselným kódem „152“ [Type 4] a svým vzezřením se nápadně podobal konkurenčnímu letounu typu Jak-15 z dílny OKB A.S. Jakovleva. Pohonnou jednotkou tohoto stroje se přitom stal 900 kp motor typu RD-10, tedy ten samý motor, který poháněl jeho vývojového předchůdce v podobě letounu typu „150“ [Type 3]. Jiný typ proudového motoru totiž tehdy v SSSR ještě nebyl k dispozici. Protože se tento stroj měl stát základem celé rodiny stíhacích letounů navzájem se od sebe lišících typem pohonné jednotky, Lavočkin zmíněný motor umístil do břicha přední části trupu, vně primární strukturu trupu, a zároveň celou příď trupu v oblasti před kokpitem a pod křídlem pojal jako výměnnou kapotu. Toto řešení přitom umožňovalo letoun typu „152“ [Type 4] opatřit jinou pohonnou jednotkou s většími rozměry (a vyšším tahem), aniž by bylo nutné zavádět jakékoliv změny do primární konstrukce trupu. Změna v pohonném systému tohoto stroje si tedy vyžadovala provést pouze výměnu příďové kapoty. Pokročilý vývojový projekt dalšího modelu z řady „152“ [Type 4], který počítal s 1 250 kp proudovým motorem typu TR-1 z dílny A.M. Ljulky, prvním proudovým motorem domácí konstrukce, spatřil světlo světa již v září roku 1946. Zmíněná modifikace letounu „152“ [Type 4] přitom vešla ve známost pod číselným kódem „154“ a od svého vývojového předchůdce se kromě instalace větší a silnější pohonné jednotky typu TR-1 (na místo motoru typu RD-10) odlišovala již jen větší zásobou střeliva pro kanóny. Práce na prototypu tohoto stroje se rozeběhly krátce nato. Protože se Ljulkův motor typu TR-1 ukázal být zcela nevydařenou konstrukcí, Sověti mezitím zakoupili nevelký počet britských proudových motorů typu Nene I/II a Derwent V. A nejen to. Na základě výnosu z února roku byly tyto ve své době špičkové pohonné jednotky zavedeny bez vyjednání licence do výrobního programu domácích podniků. Protože se letoun typu „154“ díky tomu stal zcela bezperspektivním a navíc se dodávka plánované pohonné jednotky v podobě proudového motoru typu TR-1 nacházela zcela v nedohlednu, veškeré práce na toto téma byly zastaveny ještě ve fázi kompletace jediného prototypu tohoto stroje.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (jeho montáž nebyla dokončena)

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:        jeden proudový motor typu Ljulka TR-1 s max. tahem 1 250 kp

Radar:         žádný

Vybavení:   - zaměřovací: jeden střelecký zaměřovač (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SČ-3

Výzbroj:     tři 23 mm kanóny typu NS-23 se zásobou 50 nábojů na hlaveň, vestavěné do boků přídě trupu (dva do pravoboku a jeden do levoboku)

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 8,20 m 
Délka:   9,42 m
Výška: 2,95 m
Prázdná hmotnost: 2 410 kg
Max. vzletová hmotnost: 3 490 kg
Max. rychlost: 925* km/h
Praktický dostup:   13 000* m
Max. dolet:    400* km

 

 

* pouze vypočtený odhad

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 29.6.2013