Suchoj Su-30SM/SME (‘Flanker H’)

Typ:  modifikace exportního víceúčelového bojového letounu typu Su-30MKI (Flanker H) pro Ruské VVS

Určení:  ničení stíhacích letounů protivníka v manévrovém vzdušném boji, ničení vzdušných cílů na střední a velké vzdálenosti, obrana pozemních jednotek a průmyslových komplexů před napadením ze vzduchu, doprovodné úkoly, ničení pozemních a hladinových cílů za pomoci přesně naváděné munice, umlčování radiolokátorů protivníka a výcvik pilotů u bojových útvarů

Odlišnosti od letounu Su-30MKI (Flanker H):

- instalace radiolokačního systému typu RLSU-30MK-R, který je vystavěn na radiolokátoru typu N011M-R Bars-R, na místo radiolokačního systému typu RLSU-30MK, jehož součástí je radiolokátor typu N011M Bars. Součástí radiolokačního systému typu RLSU-30MK-R jsou, stejně jako v případě radiolokačního systému typu RLSU-30MK, počítače indické výroby.

- instalace identifikačního systému „vlastní-cizí" ruské výroby na místo identifikačního systému „vlastní-cizí" indické výroby

- instalace komunikačního systému typu S-107-1 ruské výroby

- instalace průhledového displeje (HUD) typu HUD3022 francouzské značky Thales na místo HUD typu SU967 izraelské značky ElOp. Na přelomu let 2015 a 2016 byly do kabiny všech letounů tohoto typu namontovány HUD typu IKŠ-1M ruské výroby. V roce 2016 navíc došlo k náhradě ukrajinských přilbových zaměřovačů typu Sura-K ruskými přilbovými zaměřovači typu NSC-T.

Historie:  Na počátku 21. století páteř stíhacích pluků VVS tvořily těžké stíhací letouny 4. generace typu Su-27 (Flanker B). Technická životnost letounů typu Su-27 (Flanker B) se ale tehdy již neúprosně blížila ke svému konci, zatímco vývoj perspektivního nástupce těchto úspěšných strojů v podobě bojového letounu 5. generace typu Su-57 (Felon), který byl zpočátku znám jako T-50, se stále nacházel v projektové fázi. V roce 2009 proto padlo rozhodnutí, aby byly potřebám VVS přizpůsobeny exportní dvoumístné víceúčelové bojové letouny typu Su-30MKK (Flanker G) a Su-30MKI (Flanker H). Zatímco letoun typu Su-30MKK (Flanker G) vzešel ze zadání Čínských vzdušných sil (PLAAF) a stal se součástí výrobního programu závodu KnAAPO, pokročilejší letoun typu Su-30MKI (Flanker H) byl „ušit“ na míru Indickým vzdušným silám (IAF) a jeho výrobcem se stal závodu IAPO z Irkutska. Od letounu typu Su-30MKK (Flanker G) se přitom letoun typu Su-30MKI (Flanker H) odlišoval instalací pohyblivého předkřídla (PGO), motorů typu AL-31FN s řízeným vektorem tahu (na místo motorů typu AL-31F bez řízeného vektoru tahu) a pokročilejšího radiolokátoru s pohyblivou fázovanou mřížkou typu N011ME (na místo impulsního dopplerovského radiolokátoru typu N001VE). Zatímco modifikace méně pokročilého letounu typu Su-30MKK (Flanker G) pro Ruské VVS vešla ve známost jako Su-30M2, „rusifikovaná“ modifikace pokročilejšího letounu typu Su-30MKI (Flanker H) obdržela označení Su-30SM. Od letounu typu Su-30MKI (Flanker H), který vzešel ze zadání IAF, se letoun typu Su-30SM (Flanker H) odlišuje mimo jiné instalací odlišného identifikačního systému „vlastní-cizí“. Část avionických systémů zahraniční výroby je navíc u tohoto modelu nahrazena avionickými systémy tuzemské provenience. Některé importované komponenty nicméně letoun typu Su-30SM (Flanker H) od exportního modelu Su-30MKI (Flanker H) přebírá. Konkrétně se přitom jedná o produkty indické společnosti HAL (palubní počítače typu RC-1 a RC-2) a francouzských společností Thales (průhledový displej typu HUD3022 a multifunkční displeje typu SMD-55S) a Sagem (inerční navigační systém typu LINS-1000 a navigační GPS přijímač), které jsou kompletovány francouzsko-ruskou společností RS Alliance. Díky tomu může teoreticky využívat i podvěsnou výzbroj západní provenience. Prvních 30 letounů typu Su-30SM (Flanker H) bylo pro Ruské VVS objednáno dne 20. března 2012. Termín předání zmíněných letounů byl přitom stanoven na léta 2012 až 2015. První dva sériové Su-30SM (Flanker H) (v.č. 10MK5 1001 a 1002 / černá 01 a 02) se od vzletové dráhy poprvé odlepily dne 21. a 25. září roku 2012. VVS oba zmíněné stroje převzalo dne 22. listopadu 2012. Jejich provozovatelem se stalo 929. GLIC (Státní letecké zkušební středisko) z Achtubinska. Tomu dne 19. prosince toho samého roku následoval podpis objednávky na dalších 30 sériových strojů. Dne 6. května 2013 do Achtubinska dorazil další, třetí, sériový stroj (10MK5 1003 / černá 54). Předběžná zpráva ze zkoušek letounu typu Su-30SM (Flanker H), která tomuto stroji otevřela cestu k bojovým útvarům, byla podepsána dne 28. června toto samého roku. Další dva sériové Su-30SM (Flanker H) (10MK5 1004 a 1005 / černá 55 a 56) VVS formálně převzalo dne 13. září 2013, na podnikovém letišti irkutského závodu IAPO. Ještě předtím se ale oba tyto stroje zúčastnily moskevské airshow MAKS 2013. Jejich provozovatelem se zase stalo 4. CBP i PLS (Středisko bojové přípravy) z Lipecka. Sem přitom přelétly 14. dne toho samého měsíce. Dne 25. září 2013 do Lipecka dorazil též šestý sériový stroj (10MK5 1006 / černá 57). Ten samý měsíc se rozeběhly vojskové zkoušky. Mezi zářím a listopadem se podařilo dokončit a zalétat dalších deset sériových strojů (černá 01 až 07, 14, 15 a 10), dva v září, čtyři v říjnu a čtyři v listopadu. Ten poslední (černá 10) se přitom do oblak poprvé vydal dne 29. listopadu 2013. Prvním provozovatelem letounů typu Su-30SM (Flanker H) z řad bojových útvarů VVS se stal 120. SAP (smíšený letecký pluk) 11. armády VVS a PVO Východního vojenského okruhu. Zmíněný pluk operuje ze základny Domna, která se nachází poblíž Čity (Zabajkalský kraj), a předtím provozoval letouny typu MiG-29 (Fulcrum A/C). Prvních deset letounů typu Su-30SM (Flanker H) (černá 01 až 07, 14, 15 a 10) do Domny dorazilo mezi 9. listopadem a 23. prosincem roku 2013. Zatímco prvních šest sériových Su-30SM (Flanker H) (10MK5 1001 až 1006) bylo opatřeno šedo-modrou kamufláží (tmavě šedá na horních plochách a světle modrá na spodních plochách), která se měla stát standardem pro všechny bojové letouny Ruského VVS, kamuflážní nátěr všech letounů tohoto typu počínaje sedmým sériovým a zároveň prvním operačním strojem (10MK5 1007 / černá 01) se sestával z nepravidelných polí tří odstínů modré alá Su-27 (Flanker B). Mezi květnem a červnem roku 2014 se flotila letounů typu Su-30SM (Flanker H) 120. SAP rozrostla o dalších pět strojů (rudá 16 až 20). Jeden z nich (rudá 16) se mezitím, v květnu roku 2014, zúčastnil airshow KADEX 2014, která se konala v kazašské Astani. Mezi srpnem a zářím toho samého roku 120. SAP převzal dalších pět letounů typu Su-30SM (Flanker H) (rudá 21 a 23 až 26). Tomu v listopadu roku 2014 následovala dodávka dalších dvou strojů (rudá 27 a 28). Své poslední dva letouny typu Su-30SM (Flanker H) (rudá 29 a 30) 120. SAP převzal v prosinci toho samého roku. Na konci roku 2014 tedy zmíněný pluk disponoval dvěma letkami letounů typu Su-30SM (Flanker H) po 12-ti strojích. Ten samý měsíc byly čtyři tyto stroje (černá 14 až 17) předány 23. IAP (stíhací letecký pluk) 303. gardové smíšené letecké divize 11. armády VVS a PVO s domovskou základnou Dzemgi (Chabarovský kraj). U tohoto pluku ale letouny typu Su-30SM (Flanker H) primárně slouží pouze k přeškolování pilotů na jednomístné bojové letouny typu Su-35S (Flanker M). V říjnu roku 2015 započalo, převzetím tří strojů (rudá 03, 04 a 05), přezbrojování dalšího pluku VVS z typu MiG-29 (Fulcrum A/C) na typ Su-30SM (Flanker H), a to 31. IAP (stíhací letecký pluk) 1. smíšené letecké divize 4. armády VVS a PVO Jižního vojenského okruhu s domovskou základnou Millerovo (Rostovská oblast). Zmíněné stroje se do oblak poprvé vydaly v červenci roku 2015, jako první letouny typu Su-30SM (Flanker H) vyrobené v roce 2015 pro Ruské VVS, a přelet z Novosibirska na leteckou základnu Millerovo uskutečnily mezi 12. a 13. říjnem. Dne 6. listopadu toho samého roku se flotila letounů typu Su-30SM (Flanker H) 31. IAP rozrostla o další dva stroje (rudá 07 a 08). Další tři tyto letouny (rudá 06, 09 a 11) zmíněný pluk převzal dne 14. prosince 2015. Dne 6. února 2016 se flotila letounů typu Su-30SM (Flanker H) 31. IAP rozrostla o další čtyři tyto stroje (rudá 01, 10, 12 a 24). Mezitím, dne 25. prosince 2015, byly dva letouny typu Su-30SM (Flanker H) (rudá 03 a 04) předány 929. GLIC z Čkalovska. 12. a 13. února 2016 se na cestu z Irkutska na leteckou základnu Millerovo vydalo dalších osm letounů typu Su-30SM (Flanker H) (rudá 02, 21, 22, 23, 25, 26, 27 a 28). Po jejich převzetí 31. IAP již disponovalo 20-ti těmito stroji. Dne 19. října toho samého roku se sem vydaly další dva letouny typu Su-30SM (Flanker H) (rudá 29 a 30). Poslední dva letouny tohoto typu 31. IAP převzal dne 27. prosince 2016. V roce 2017 započalo přezbrojování, z typu MiG-29SMT (Fulcrum F), na typ Su-30SM (Flanker H) 14. GvIAP 105. SAD (smíšená letecká divize) 6. Armády VVS Západního vojenského okruhu s domovskou základnou Chalino (Kursk). První dva letouny typu Su-30SM (Flanker H) (rudá 71 a 72) na zmíněnou leteckou základnu dorazily dne 3. června 2017. Dne 27. července toho samého roku na leteckou základnu Chalino přiletěly další dva tyto stroje (rudá 73 a 74). Dne 28. srpna 2017 se flotila letounů typu Su-30SM (Flanker H) 14. GvIAP rozrostla o další dva stroje (rudá 75 a 76). Dne 3. října byl na základnu Chalino přelétnut další letoun typu Su-30SM (Flanker H) (rudá 77). Spolu s tímto strojem měl přitom 14. GvIAP převzít též letoun Su-30SM (rudá 78). Jeho předání ale bylo, zřejmě pro nějakou technickou závadu, odloženo. Dne 27. října 2017 se flotila letounů typu Su-30SM (Flanker H) 14. GvIAP rozrostla o další dva stroje (rudá 79 a 80). Dne 9. prosince toho samého roku na leteckou základnu Chalino dorazily další tři letouny typu Su-30SM (Flanker H) (rudá 78, 81 a 82). Tímto byl naplněn stav jedné letky 14. GvIAP o 12-ti letounech. Letoun Su-30SM (rudá 82) byl navíc 100. letounem tohoto typu vyrobeným pro Ministerstvo obrany Ruska. Naproti tomu 100. exemplářem letounu typu Su-30SM (Flanker H) v celkovém pořadí se stal letoun Su-30SM (modrá 75), který poprvé vzlétl dne 5. července 2017 a byl vyhrazen pro VMF. Mezitím, na konci března nebo na počátku dubna roku 2016, Ministerstvo obrany přiobjednalo pro VVS dalších 36 letounů typu Su-30SM (Flanker H). Oficiálně VVS letoun typu Su-30SM (Flanker H) do výzbroje zařadilo dne 12. ledna 2018, tedy po celých šesti letech od převzetí prvních exemplářů tohoto stroje. Z 26. na 27. dubna toho samého roku byly na leteckou základnu Chalino přelétnuty další čtyři letouny tohoto typu (rudá 51 až 54). Tímto započalo přezbrojování druhé letky 14. GvIAP z typu MiG-29SMT (Fulcrum F) na typ Su-30SM (Flanker H). Dne 3. července 2018 se flotila letounů typu Su-30SM (Flanker H) 14. GvIAP rozrostla o další dva stroje (rudá 55 / RF-81874 a rudá 56 / RF-81875). Dne 10. září toho samého roku zmíněný útvar převzal další čtyři letouny typu Su-30SM (Flanker H) (rudá 57 až 60 / RF-81768 až RF-81771). Dne 30. listopadu 2018 se flotila letounů typu Su-30SM (Flanker H) 14. GvIAP rozrostla o další letoun (rudá 61). Mezi 20. a 22. prosincem toho samého roku byl na leteckou základnu Chalino přelétnut další letoun typu Su-30SM (Flanker H) (rudá 62). Do dnešních dnů bylo VVS a VMF dodáno celkem 94 letounů typu Su-30SM (Flanker H), z toho 2 v roce 2012, 14 v roce 2013, 21 v roce 2014, 27 v roce 2015, 21 v roce 2016, 17 v roce 2017 a 14 v roce 2018. Dne 25. srpna 2020 si Ministerstvo obrany Ruska objednalo dalších 21 letounů typu Su-30SM (Flanker H), a to ve vylepšené verzi Su-30SM2. Důvodem této objednávky přitom nebyla reálná potřeba VVS, ale nutnost udržení výrobních „know-how“ a pracovních míst v závodě IAZ (IAPO) z Irkutska, než se podaří do jeho výrobního programu zavést dopravní letoun typu MS-21. Plány ze srpna roku 2018 přitom počítaly s pořízením hned 36-ti nových letounů typu Su-30SM (Flanker H). Ty ale vzaly za své, protože se mezitím pro tyto stroje podařilo najít zahraniční zákazníky. Dle původních plánů měl být letoun typu původně Su-30SM (Flanker H) prozatímním řešením na období, než se podaří zavést v dostatečném množství pokročilejší bojový letoun 5. generace typu Su-57 (Felon). Později ale VVS tento záměr přehodnotilo. Z typu Su-30SM (Flanker H) se tak nakonec stal levnější doplněk pokročilejšího typu Su-57 (Felon). Shodný statut přitom obdržel též jednomístný typ Su-35S (Flanker M). Při cvičení, které se konalo v dubnu roku 2020, okolo deseti letounů typu Su-30SM (Flanker H) ze stavu jednoho z útvaru Východního vojenského okruhu, který je dislokován v Zabajkalském kaji, na polygonu Munchoj-Konduj svrhlo na maskované železobetonové stavby imitující kryty letecké a pozemní vojenské techniky kromě protibetonových pum též imitační pumy typu IAB-500. Zmíněná puma slouží i imitaci výbuchu taktické 30 kt jaderné pumy typu iz.244N. Z toho lze vyvodit, že je letoun typu Su-30SM (Flanker H) uzpůsoben též k nesení jaderných zbraní. Svůj bojový křest si letoun typu Su-30SM (Flanker H) odbyl při protiteroristické operaci v Sýrii. Zmíněná operace byla oficiálně zahájena vládním výnosem ze dne 30. září 2015 a jejím cílem se stala podpora vládních vojsk při boji proti ISIL a dalším islámským protivládním vzbouřencům. Do operací v Sýrii se jako první zapojila čtveřice letounů typu Su-30SM (Flanker H) ze stavu 120. SAP. Zpět ze Sýrie na svou domovskou základnu se zmíněné stroje navrátily dne 18. srpna 2016. Napodruhé byl letoun typu Su-30SM (Flanker H) bojově nasazen v ruské invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývanou jako „speciální vojenská operace“, která započala dne 24. února 2022. Nasazení zmíněných letounů v tomto ozbrojeném konfliktu se neodešlo bez ztrát. Do dnešních dnů bylo na Ukrajině prokazatelně ztraceno 11 letounů typu Su-30SM (Flanker H). K ztrátě prvního z nich přitom došlo dne 25. února toho samého roku. Obzvláště nepříjemný byl sestřel letounu Su-30SM (rudá 62 / RF-81773), k němuž došlo dne 3. března 2022 poblíž Irpinu. Díky sestřelu zmíněného stroje se totiž do rukou západní rozvědky dostal relativně neporušený podvěsný kontejner typu RTU 518-PSM aktivního RL rušiče typu Čibiny-SM. Mezitím, na počátku roku 2016, byl letoun typu Su-30SM (Flanker H) uvolněn, pod označením Su-30SME, na vývoz. Letoun typu Su-30SME přitom představuje alternativu za letoun typu Su-30MKI (Flanker H), který vzešel ze zadání Indických vzdušných sil, s avionikou domácí výroby na místo kombinace avioniky francouzské a izraelské. Projekt tohoto modelu byl široké veřejnosti poprvé prezentován v únoru roku 2016 na Singapore Airshow 2016.

Verze:

Su-30SM – základní výše popsaná modifikace letounu typu Su-30SM (Flanker H)

Su-30SM (akrobatický) – neozbrojená akrobatická modifikace letounu typu Su-30SM (Flanker H). Tento model byl navržen pro oficiální akrobatickou skupinu VVS „Russkie Vitjazi“, která byla založena v dubnu roku 1991, a od standardního modelu se odlišuje skladbou palubního vybavení a zbarvením. Pro akrobatickou skupinu „Russkie Vitjazi“ bylo vyrobeno celkem osm letounů typu Su-30SM (modrá 30 až 37). Zmíněné stroje zkouškami prošly mezi květnem a listopadem roku 2016 a u skupiny „Russkie Vitjazi“, oficiální akrobatické skupiny Ruského VVS, nahradily letité jednomístné letouny typu Su-27 (Flanker B). První čtyři z nich (modrá 30 až 33) se z Irkutska na domovskou základnu skupiny „Russkie Vitjazi“, Moskva-Kubinka, vydaly dne 8. října 2016. V průběhu zmíněného přeletu přitom vykonaly dvě mezipřistání, a to v Novosibirsku a Uljanovsku. Přelet zbylých čtyř akrobatických Su-30SM (modrá 34 až 37) z Irkutska do Moskvy byl uskutečněn dne 29. listopadu 2016.

Su-30SME – exportní modifikace letounu typu Su-30SM (Flanker H) s instalací ruské avioniky na místo avioniky zahraniční výroby

Vyrobeno:  150 sériových strojů modelu Su-30SM (4 pro Arménské vzdušné síly, 4 pro Běloruské vzdušné síly, 24 pro Kazašské vzdušné síly, 94 pro Ruské VVS a 22 pro Ruské VMF) a 2 sériové exempláře modelu Su-30SME (pro vzdušné síly Myanmaru)

Uživatelé:

Arménie (vojenské letectvo) – V lednu roku 2019 byl uzavřen kontrakt s Arménií na čtyři letouny typu Su-30SM (Flanker H). Vzdušným silám Arménie byly zmíněné stroje nabídnuty za cenu pro ruské vzdušné síly (a nikoliv za exportní cenu) a ještě jim byl na ně poskytnut úvěr. S jejich předáním se počítalo mezi lednem a únorem roku 2020. Všechny čtyři objednané letouny typu Su-30SM (Flanker H) byly dokončeny mezi zářím a říjnem roku 2019. První dva z nich byly do Arménie přelétnuty 19. prosince toho samého roku. Přelet zbylých dvou těchto strojů byl uskutečněn dne 24. prosince 2019. Vzdušné síly Arménie všechny čtyři zmíněné letouny (rudá 30 až 33) oficiálně převzaly dne 27. prosince 2019 na letišti Širak v Gjumri. Zde byly ještě ten samý den prezentovány arménským politických a armádním špičkám. Letouny typu Su-30SM (Flanker H) se staly prvními stíhači vzdušných sil Arménie. Předtím vzdušné síly Arménie provozovaly pouze bitevní speciály typu Su-25 (Frogfoot A).

Bangladéš (vojenské letectvo) – V květnu roku 2017 si vzdušné síly Bangladéše objednaly osm letounů typu Su-30SME (Flanker H), s opcí na další čtyři. Jakékoliv bližší informace o zmíněném kontraktu nejsou zatím bohužel k dispozici. 

Bělorusko (vojenské letectvo) – Dne 20. června 2017, na Pařížské Air Show, si vzdušné síly Běloruska objednaly celkem 4 letouny typu Su-30SM (Flanker H). Výhledově však Běloruské vzdušné síly počítají s 12-ti těmito stroji. První dva z nich (rudá 01 a 02) se do oblak poprvé vydaly dne 3. a 13. března 2019. Domovskou základnou zmíněných strojů se stala 61. stíhací letecké základna z Baranoviče. Do Baranoviče přitom oba tyto letouny dorazily dne 13. listopadu toho samého roku. Krátce nato, dne 20. listopadu toho samého roku, letadlový park 61. stíhací letecké základny rozšířily zbylé dva objednané letouny (rudá 03 a 04).

Kazachstán (vojenské letectvo) – V roce 2014 si vzdušné síly Kazachstánu objednaly čtyři letouny typu Su-30SM (Flanker H), s termínem předání do počátku května roku 2015. Tomu v květnu roku 2014 předcházela prezentace jednoho letounu tohoto typu na airshow KADEX 2014, která se konala v kazašské Astani. Všechny čtyři Kazašskými vzdušnými silami objednané letouny typu Su-30SM (Flanker H) vznikly dostavbou rozestavěných strojů, které byly původně vyhrazeny pro Ruské VVS. Jejich letové zkoušky se rozeběhly dne 31. ledna (rudá 01 / 10MK5 1118), 19. února (rudá 02 / 10MK5 1119), 8. února (rudá 03 / 10MK5 1120) a 27. února (rudá 04 / 10MK5 1201) roku 2015. Z Irkutska na svou domovskou základnu se tyto stroje vydaly dne 7. (rudá 01 a 02), 14. (rudá 03) a 17. (rudá 04) dubna téhož roku, ihned po završení předávacích zkoušek. Krátce nato, dne 7. května toho samého roku, se všechny čtyři zmíněné letouny zúčastnily vojenské přehlídky, která se konala v Astani k příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války. Tomu v prosinci roku 2015 následoval podpis objednávky na dalších osm letounů typu Su-30SM (Flanker H). První dva z nich (rudá 05 / 10MK5 1315 a rudá 06 / 10MK5 1316) do Kazachstánu dorazily dne 27. prosince 2016. Dne 27. prosince 2017 se flotila kazašských Su-30SM (Flanker H) rozrostla o další dva stroje (rudá 07 a 08). Poslední čtyři letouny typu Su-30SM (Flanker H) (rudá 09 až 12 / 10MK5 1603 až 10MK5 1606) ze zakázky z prosince roku 2015 vzdušné síly Kazachstánu převzaly mezi 20. a 25. prosincem roku 2018. Mezitím, v srpnu roku 2017, byla podepsána rámcová objednávka na dalších 12 těchto strojů pro Kazašské vzdušné síly. Prvních osm z nich si vzdušné síly Kazachstánu závazně objednaly v květnu roku 2018 (s termínem dodání na léta 2019 až 2020). První čtyři z nich (rudá 14 až 17) byly přitom dodány dne 8. října 2020. Dodávka následujících čtyř exemplářů letounu typu Su-30SM (Flanker H) byla uskutečněna dne 7. listopadu toho samého roku. Dne 23. prosince 2020 byly vzdušných silám Kazachstánu dodány další čtyři tyto letouny (rudá 19 až 22). Zmíněné stroje se přitom staly posledními letouny ze zakázky ze srpna roku 2017. Do konce roku 2022 budou vzdušným silám Kazachstánu dodány ještě čtyři letouny typu Su-30SM (Flanker H). Všechny letouny typu Su-30SM (Flanker H) Kazašských vzdušných sil jsou soustředěny na 604. letecké základně, která se nachází v Taldy-Kurganu.

Myanmar (vojenské letectvo) – V lednu roku 2018 si vzdušné síly Myanmaru objednaly celkem 6 letounů typu Su-30SME (Flanker H) s termínem dodání do roku 2020. První z nich byl dne 22. dubna 2019 prezentován na podnikovém letišti závodu IAPO. Dodávka prvních dvou letounů typu Su-30SME (Flanker H) vzdušným silám Myanmaru byla uskutečněna v březnu roku 2022. Oba zmíněné stroje (černá 1904 a 1905) byly přitom dislokovány na letecké základně Neipyijto. Oficiálně byly letouny Su-30SME (černá 1904 a 1905) do výzbroje vzdušných sil Myanmaru zařazeny, spolu s pěti lehkými bojovými letouny typu FTC-2000G čínské výroby, jedním cvičným letounem typu FT-7M (Fishcan) čínské výroby, čtyřmi cvičnými letouny typu K-8W čínské výroby, jedním transportním letounem typu Y-8F-200 (Cub) čínské výroby a dvěma protiponorkovými vrtulníky typu Ka-28 (Helix A), při slavnostním ceremoniálu, který se konal dne 15. prosince 2022 k příležitosti oslav 75. výročí od založení Myanmarských (Barmských) vzdušných sil. Tímto se Myanmar stal vůbec prvním provozovatelem exportního modelu Su-30SME (Flanker H).

Rusko (VVS) – Ruské VVS od listopadu roku 2012 do dnešních převzalo celkem 94 letounů typu Su-30SM (Flanker H) (blíže viz. historie)

Rusko (VMF) – Prvních pět letounů typu Su-30SM (Flanker H) si Ruské VMF objednalo v prosinci roku 2013. Přestože byl termín předání těchto strojů stanoven na rok 2015, první tři z nich (10MK5 1002 / modrá 35, 10MK5 1003 / modrá 36 a 10MK5 1004 / modrá 37) se do oblak poprvé vydaly již dne 30. května, 31. května a 15. června roku 2014. Důvodem tak rychlého plnění zmíněné zakázky se stal značný spěch VMF na přeškolení personálu 43. OMŠAP (samostatný pluk námořních útočných letounů) Černomořské flotily, který tehdy provozoval již ne zcela vyhovující nadzvukové taktické bombardovací letouny typu Su-24M (Fencer D), na tento typ. Zmíněný pluk totiž působí z letecké základny Novofjodorovka, která se nachází na právě tehdy anektovaném Krymu, poblíž Saki. Zpočátku ale první tři „námořní“ Su-30SM (Flanker H) provozovalo 859. CBP i PLS (centrum bojové přípravy) z Ejska. Sem přitom tyto stroje dorazily dne 19. července 2014. 43. OMŠAP byly předány krátce nato, v prosinci toho samého roku. Další „námořní“ Su-30SM (Flanker H) (modrá 38 / 10MK5 1202) poprvé vzlétl dne 15. března 2015, jako první letoun tohoto typu postavený v roce 2015 pro potřeby domácích ozbrojených sil. Poslední, pátý, letoun typu Su-30SM (Flanker H) z objednávky z prosince roku 2013 (modrá 39 / 10MK5 1203) se do oblak poprvé vydal v dubnu roku 2015. 43. OMŠAP byly oba zmíněné stroje předány v červenci roku 2015. Mezitím, dne 6. září 2014, VMF navýšilo závaznou objednávku letounů typu Su-30SM (Flanker H) na 12 strojů (o 7 strojů). K tomu přitom došlo na airshow Gelendžik 2014. Letové zkoušky prvních tří z nich (modrá 40 / 10MK5 1204, modrá 41 / 10MK5 1205 a modrá 42 / 10MK5 1206) se rozeběhly dne 19. dubna, 2. května a 5. května roku 2015. Na domovskou základnu 43. OMŠAP tyto stroje dorazily mezi 29. a 30. zářím toho samého roku. Mezitím, dne 7. září 2015, si VMF přiobjednalo dalších osm letounů typu Su-30SM (Flanker H). Další letoun typu Su-30SM (Flanker H) pro VMF (modrá 43 / 10MK5 1317) poprvé vzlétl dne 20. června 2016 a na svou domovskou základnu, Novofjodorovku, byl přelétnut dne 1. října toho samého roku. Dne 28. listopadu 2016 VMF formálně převzalo další letoun tohoto typu (modrá 45 / 10MK5 1403). Tento letoun se stal, spolu s letouny Su-30SM (modrá 47 / 10MK5 1404) a Su-30SM (Flanker H) (modrá 48 / 10MK5 1405), též součástí výzbroje 43. OMŠAP. Z Irkutska na Novofjodorovku se tyto tři stroje vydaly dne 7. prosince 2016. Tímto se flotila letounů typu Su-30SM (Flanker H) 43. OMŠAP rozrostla na 12 exemplářů, tedy na velikost jedné letky. Letouny Su-30SM (modrá 45), Su-30SM (modrá 47) a Su-30SM (modrá 48) se přitom staly posledními ze zakázky na sedm letounů typu Su-30SM (Flanker H) ze dne 6. září 2014. Mezitím, dne 15. listopadu 2016, se rozeběhly letové zkoušky letounu Su-30SM (modrá 70 / 10MK5 1406). Provozovatelem tohoto konkrétního stroje se stala 72. letecká základna letectva Baltského loďstva Černjachovsk, která se nachází v Kaliningradské oblasti. Sem letoun Su-30SM (modrá 70) dorazil dne 13. prosince toho samého roku. Všechny bojové letouny, které tehdy bázovaly v Kaliningradské oblasti, byly přitom starší 20-ti let. Dne 27. května 2017 se flotila letounů typu Su-30SM (Flanker H) 72. letecké základny rozrostla o další dva stroje (modrá 71 / 10MK5 1410 a modrá 72 / 10MK5 1411). Dne 21. srpna toho samého roku se z Novosibirska do Černjachovska vydaly další tři letouny typu Su-30SM (Flanker H) (modrá 73 / 10MK5 1418, modrá 74 / 10MK5 1419 a modrá 75 / 10MK5 1420). Dne 1. července 2018 se flotila letounů typu Su-30SM (Flanker H) 72. letecké základny rozrostla o další dva stroje (modrá 76 a 77). Mezitím, dne 28. prosince 2016, své první dva letouny typu Su-30SM (Flanker H) (modrá 22 / 10MK5 1408 a modrá 23 / 10MK5 1408) převzala též Severní flotila VMF. Zmíněné stroje se konkrétně staly součástí výzbroje 279. samostatného námořního stíhacího leteckého pluku 45. armády s domovskou základnou Severomorsk-3. Současné plány VMF počítají s pořízením nejméně 50-ti letounů typu Su-30SM (Flanker H) do roku 2020. Letouny typu Su-30SM (Flanker H) Ruského VMF mají, na rozdíl od letounů toho samého typu Ruského VVS, čtyřbarevnou kamufláž (tmavě šedá na horních plochách a nepravidelná pole modré a dvou odstínů šedé na spodních plochách). Námořní Su-30SM (Flanker H) jsou pravidelně vysílány do Sýrie. Zde zajišťují nejen doprovod útočných letounů, ale též ničení pozemních cílů. V dubnu roku 2018 jeden z těchto strojů při společných manévrech s ozbrojenými silami Sýrii potopil, za pomoci řízené střely, vyřazenou loď.

Posádka:    pilot a navigátor/operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Ljulka Al-31FP s řízeným vektorem tahu ve vertikální rovině (±15°) a max. tahem po 7 850 kg / 12 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        víceúčelový radiolokátor s pohyblivou (ve vertikální rovině) fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem typu N011M-R Bars-R radiolokačního systému typu RLSU-30MK-R, instalovaný uvnitř špice trupu. Radar typu Bars-R má zorné pole ±70° ve vertikální rovině a ±45° v horizontální rovině a dokáže vyhledávat a sledovat vzdušné cíle (včetně těch nacházejících se na pozadí země), pozemní cíle i hladinové cíle. Kromě toho lze za jeho pomoci provádět mapování terénu. Vzdušný cíl typu stíhací letoun je tento typ radaru schopen detekovat na vzdálenost až 120 až 140 km z přední, resp. na vzdálenost 60 km ze zadní polosféry. Najednou přitom dokáže sledovat až 15 vzdušných cílů a na 6 z nich navádět PLŘS. Zatímco železničním most je schopen odhalit na vzdálenost 80 až 120 km, skupinu bojových vozidel dokáže detekovat na vzdálenost 40 až 50 km. Hladinové plavidlo o velikosti torpédoborce je schopen odhalit ze vzdálenosti 80 až 120 km.

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu OLS-30 se zorným polem 120° v horizontální rovině a -15° až +60° ve vertikální rovině. Tento systém v sobě sdružuje IČ senzor s laserovým dálkoměrem a slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů. Vzdušný cíl z přední/zadní polosféry je přitom IČ senzor systému typu OLS-30 schopen detekovat na vzdálenost 50/90 km. Dosah laserového dálkoměru tohoto systému činí 3 km v případě vzdušných, resp. 5 km v případě cílů pozemních. Instalace kopulovité hlavice systému typu OLS-30  se přitom nachází před pilotní kabinou, vpravo od podélné osy trupu.

                  - naváděcí: podvěsný kontejner s datalinkem typu APK-9E. Toto zařízení slouží pro navádění střel a pum s pasivním TV navedením a umisťuje se na zadní centrální trupový zbraňový závěsník.

                  - obranné: - identifikační systém „vlastní-cizí“ blíže nespecifikovaného typu

                  - stanice radiotechnického průzkumu a výstrahy typu L150 Pastel. Toto zařízení kromě výstrahy před ozářením dokáže též určit též směr a pracovní frekvenci zachyceného RL záření a v neposlední řadě též programovat samonaváděcí hlavice nesených protiradiolokačních řízených střel.

                  - sedm výmetnic 14-ti klamných IČ/RL cílů typu UV-30MKR. Šest z nich je přitom instalováno po stranách ocasního žihadla (po třech za sebou), na úrovni SOP. Instalace té sedmé se nachází na hřbetu ocasního žihadla, za úrovní trysek pohonných jednotek.

                  - aktivní RL rušič typu SAP-518SM Čibiny-SM. Zatímco počítač a řídící systém rušiče typu Čibiny je vestavěn přímo do draku, instalace přijímače a vysílače tohoto zařízení se nachází uvnitř dvou odnímatelných štíhlých válcovitých kontejnerů (se zaoblenými dielektrickými kryty na obou koncích), které se připevňují ke koncům křídla, na místo závěsníků pro krátkodosahové PLŘS typu R-73 (RS-AA-11 Archer). Instalace přijímače, který zajišťuje detekci, klasifikaci a určení pozice zdroje zachyceného elektromagnetického zařízení, se přitom nachází v levém kontejneru (RTU 518-LSM1). Naproti tomu pravý kontejner (RTU 518-PSM) ukrývá vysílač rušícího signálu.

Výzbroj:    jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 8 000 kg, přepravovaná na dvanácti pylonech (dvou mezi motorovými gondolami, dvou pod motorovými gondolami, šesti pod křídlem a dvou na koncích křídla – ty jsou vyhrazeny pro PLŘS krátkého dosahu) – PLŘS středního dosahu s pasivním IČ navedením typu R-27T/ET (RS-AA-10B/D Alamo B/D) (max. 2 ks), PLŘS středního dosahu s poloaktivním RL navedením typu R-27R/ER (RS-AA-10A/C Alamo A/C) (max. 6 ks), PLŘS středního dosahu s pasivním RL navedením typu R-27P/EP (RS-AA-10E/F Alamo E/F) (max. 2 ks), PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77/-77-1 (RS-AA-12A/B Adder A/B) (max. 6 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-73 (RS-AA-11A Archer) (max. 6 ks), protizemní ŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Ch-29L (RS-AS-14A Kedge) (max. 6 ks) a S-25L (max. 6 ks), protizemní ŘS s pasivním TV navedením typu Ch-29T (RS-AS-14B Kedge) (max. 6 ks) a Ch-59M (RS-AS-18 Kazoo) (max. 2 ks), protiradiolokační ŘS s pasivním RL navedením typu Ch-31P (RS-AS-17A Krypton) (max. 6 ks), protilodní ŘS s aktivním RL navedením typu Ch-31A (RS-AS-17B Krypton) (max. 6 ks), řízené pumy s poloaktivním laserovým navedením typu KAB-1500L (max. 3 ks), řízené pumy s pasivním TV navedením typu KAB-500Kr (max. 6 ks) a KAB-1500Kr (max. 3 ks), 30 kt jaderná puma typu iz.244N, neřízené pumy do hmotnosti 500 kg, raketové bloky typu B-8M (20 neřízených raket S-8 ráže 80 mm) a B-13L (5 neřízených raket S-13 ráže 122 mm), 340 mm neřízené rakety typu S-25, submuniční kontejnery typu KMGU, zápalné nádrže typu ZAB-500PT (max. 8 ks) a 2 000 l PTB typu PTB-2000 (max. 2 ks)

* 38 800 kg v přetížené konfiguraci

** 5 200 km s jedním doplněním paliva za letu

Poslední úpravy provedeny dne: 22.1.2023