Suchoj Su-31 (Su-29T)

Typ:  speciální sportovní akrobatický letoun; jednomístný derivát dvoumístného cvičného akrobatického letounu typu Su-29

Určení:  předvádění sportovní akrobacie na leteckých přehlídkách, účast na soutěžích v letecké akrobacii a výcvik pilotů v letecké akrobacii

Odlišnosti modelu Su-31 od letounu Su-29:

- instalace jednomístného kokpitu na místo dvoumístného – ten se obdobně jako kokpit letounu Su-26M nachází na úrovni odtokové hrany křídla a je opatřen dvoudílným polokapkovitým průzračným překrytem sestávajícím se z pevné přední části a zadní výklopné (směrem dozadu) části (tvar překrytu pilotní kabiny tohoto modelu se od překrytu pilotní kabiny modelu Su-26M mírně odlišuje)

- modifikovaný trup s menší délkou o 400 mm (délka trupu tohoto modelu je identická s délkou trupu modelu Su-26M)

- instalace silnější 400 hp pohonné jednotky typu M-14PF na místo 360 hp motoru typu M-14P

- instalace třílisté vrtule typu MTV-9 se zvětšeným průměrem o 100 mm (z 2,50 m na 2,60 m)

- instalace křídla s jednodílným zadním nosníkem (na místo dvoudílného), menší plochou a menším rozpětím (o 400 mm) – díky tomu křidélka nyní zasahují až ke koncovým obloukům (obdobná konstrukce jako u modelu Su-26M)

Historie:  Vývojové práce na nástupci jednomístného akrobatického speciálu typu Su-26M probíhaly prakticky paralelně s vývojem dvoumístného cvičného derivátu tohoto stroje, který vešel ve známost pod označením Su-29. Zmíněný jednomístný stroj obdržel označení Su-31 a z konstrukčního hlediska vycházel přímo z dvoumístného Su-29. Z tohoto důvodu byl zpočátku znám jako Su-29T. Světlo světa přitom projekt letounu Su-31 spatřil již v roce 1992. Od letounu typu Su-26M bylo tento model možné rozpoznat pouze díky odlišně tvarovanému překrytu pilotní kabiny, mírně odlišné kapotáži příďové partie trupu a modifikované svislé ocasní ploše (SOP) s mírně větší výškou. Jeho pohon ale zajišťoval znatelně silnější 400 hp motor typu M-14PF. Změn se přitom dotkla též vnitřní konstrukce draku. Rovných 65% jeho celkové hmotnosti totiž připadalo na kompozitní materiály. Díky tomu byl v porovnání s drakem letounu Su-26M, na jehož hmotnosti se kompozitní materiály podíleny pouze z cca 50-ti %, o něco lehčí. Menší hmotnost draku v kombinaci s vyšším výkonem pohonné jednotky letounu Su-31 přitom zajistila výhodnější poměr tahu a hmotnosti. Díky tomu mohl vykonávat manévry, které do té doby nebyly schopny vykonávat žádné jiné letouny této kategorie domácí konstrukce. První ze tří letových prototypů akrobatického speciálu Su-31 se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 22. června 1992. Svůj soutěžní debut si tento stroj odbyl ještě v tom samém roce, a to mezinárodní soutěži v letecké akrobacii, která se konala ve Francii. Pilot J. Kajris zde přitom se svým Su-31 vybojoval bronzovou medaili. Na podzim 1992 se tento akrobatický speciál zúčastnil Pařížské airshow. Krátce předtím, v srpnu téhož roku, jej bylo možné shlédnout též na MosAeroShow 92. První sériový Su-31 (RA-01405) se do oblak poprvé vydal v roce 1994. Produkcí tohoto stroje se zpočátku zabýval závod AO „Peredovye technologii Suchogo“. Později, v roce 2001, byla ale výrobní linka letounu Su-31 přesunuta do prostor závodu LMZ z Luchovic. Ten přitom náleží konsorciu RSK MiG. Jednotlivé exempláře sériových Su-31 se od sebe navzájem mírně odlišovaly. Tyto odlišnosti se přitom týkaly typu vrtule, antén, podvozku, který mohl být opatřen koly s blatníčky, a počtu vyvažovacích plošek křidélek.

Verze:

Su-31 – první od roku 1994 sériově vyráběná modifikace letounu Su-31

Su-31X – exportní modifikace letounu Su-31

Su-31M – pokročilá modifikace letounu Su-31 s instalací vystřelovací sedačky typu SKS-94 uvnitř pilotní kabiny. První exemplář letounu Su-31M nesl označení Su-31M-1 a od vzletové dráhy se poprvé odlepil v květnu roku 1995. Sériová výroba tohoto modelu se rozeběhla na konci roku 1996. viz. samostatný text

Su-31M2 – pokročilá modifikace letounu Su-31M. Letoun typu Su-31M2 vznikl v roce 1999 v počtu pěti exemplářů. Čtyři z nich se přitom zúčastnily 24. Mistrovství světa v letecké akrobacii, které se konalo v roce 2007 na území Španělska.

Su-31M3 – pokročilá modifikace letounu Su-31M s instalací vystřelovací sedačky typu SKS-94M (na místo typu SKS-94), která se vyznačuje kompaktnější a zároveň lehčí konstrukcí, uvnitř pilotní kabiny a silnější 420 hp pístové pohonné jednotky typu M-9F (na místo 400 hp typu M-14PF) v přídi trupu. Existence letounu Su-31M3 je známa od ledna roku 2009. Tehdy bylo oznámeno, že se kompletace prototypu tohoto stroje již nachází v závěrečné fázi. Zároveň byl sdělen předběžný termín prvního vzletu, kterým se měl stát květen toho samého roku. Jakékoliv další informace o letounu Su-31M3 nejsou ale bohužel známy.

Su-31 (VV-9) – modifikace letounu s instalací třílisté vrtule typu VV-9, která je opatřena šavlovitými listy. Tento model pravděpodobně vznikl pouze v jednom exempláři. Ten přitom bylo možné spatřit v srpnu roku 2003 na airshow MAKS 2003. Zmíněný stroj s největší pravděpodobností zastává pouze roli vzdušné zkušebny zmíněné vrtule.   

Vyrobeno:  pět prototypů (tři letové a dva neletové pro statické zkoušky) a přes 46 sériových strojů všech verzí (25 Su-31, 16 Su-31X, ? Su-31M a 5 Su-31M2)

Uživatelé:  Austrálie, Brazílie, Česká Republika, Francie, Itálie, JAR, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švýcarsko, USA a Velká Británie

 

Su-31

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Vedenějev M-14PF s max. výkonem 400 hp

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 7,80 m 
Délka:   6,83 m
Výška: 2,76 m
Prázdná hmotnost: 700 kg
Max. vzletová hmotnost: 1 050 kg
Max. rychlost: 330 km/h
Praktický dostup:   4 000 m
Max. dolet s 1 PTB:    1 100 km

 

 

 

 

Poslední úpravy provedeny: 26.1.2013