Typ:  pokročilá modifikace průzkumného letounu typu Il-20M (Coot A)

Určení:  fotografický (?), radiotechnický a radiolokační průzkum

Odlišnosti od letounu Il-20M (Coot A):

- absence odposlechového systému typu Višně a stanice radiotechnického průzkumu typu Kvadrat-2 (jejich antény nebo kryty jejich antén ale zůstaly zachovány)

- instalace nevelké deskové antény s obdélníkovým tvarem (a šikmou prutovou anténou na vrcholu) v ose hřbetu zadní části trupu, na úrovni odtokové hrany křídla

- instalace jednoho páru rozměrných vystouplých plochých krytů s lichoběžníkovým půdorysem na bocích zadní části trupu, přímo za odtokovou hranou křídla (to si vyžádalo odstranit dva páry postranních kulatých okének) – jejich plochy jsou rozděleny na dvanáct segmentů (deset s tvarem čtverce a dva s tvarem trojúhelníku), které jsou uspořádány do tří řad (zatímco ve dvou dolních řadách se nacházejí čtyři čtvercové segmenty, v horní řadě jsou umístěny dva čtvercové a dva trojúhelníkové segmenty)

- instalace dvou nad sebou umístěných párů podlouhlých člunovitých krytů na bocích zadní části trupu, přímo pod posledními třemi páry postranních kulatých okének

Historie:  Jediný exemplář průzkumného speciálu typu Il-20M Anagramma vznikl  v roce 2004 v prostorách experimentálního závodu EMZ V.M. Mjasiščeva konverzí řadového Il-20M (Coot A) ze stavu VVS. Konkrétně přitom šlo o letoun s výrobním číslem 176011708. Speciál typu Il-20M Anagramma vzešel z programu OKR (zkušebně-konstrukční práce) Anagramma. Jeho přesný účel není znám. Jediný exemplář tohoto stroje byl spatřen na několika letištích rozesetých v různých částech Ruska. Jeho domovskou základnou se ale údajně stalo Ulan-Ude. Dne 25. října 2013 byl zachycen a vyfotografován japonskými stíhači nad vodami Japonského moře, nedaleko od pobřeží Japonských ostrovů. Zpočátku jediný exemplář Anagrammy létal bez jakékoliv identifikace. Teprve až v roce 2012 obdržel registraci RF-91819.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového Il-20M)

Uživatelé:  Rusko

Posádka:    ?

Pohon:        čtyři turbovrtulové motory Ivčenko Al-20M s max. výkonem po 4 250 hp

Radar:         povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor, vestavěný do špice trupu, a radiolokátor s bočním vyzařováním, umístěný uvnitř mohutného doutníkovitého pouzdra nacházejícího se na břichu přední části trupu, přímo za šachtou příďového podvozku

Poslední úpravy provedeny dne: 15.3.2015