Iljušin Il-76TD (‘Candid A’)

Typ:  civilní nákladní modifikace středně těžkého strategického transportního letounu typu Il-76MD (Candid B)

Určení:  přeprava nákladu na velké a střední vzdálenosti

Odlišnosti od letounu Il-76MD (Candid B):

- instalace ogiválního aerodynamického krytu na místo ocasního obranného střeliště a záďové přetlakové kabiny střelce

- absence výsadkové vybavení

- absence generátoru inertního plynu (v této souvislosti z čela pravé gondoly hlavního podvozku zmizel lapač vzduchu)

- absence obranného systému (v této souvislosti z přídě a boků trupu zmizely polokapkovité dielektrické kryty antén aktivního rušiče)

- rozšířené vybavení o osobní modul s kabinou se sedadly pro 32 osob, bufetem a toaletou, který vychází z nákladového kontejneru typu UAK-20 (do nákladového prostoru tohoto modelu lze umístit až 3 tyto moduly)

Historie:  Projekt středně těžkého čtyřmotorového proudového strategického transportního letounu typu Il-76MD (Candid B), který není ničím jiným, než modifikací letounu typu Il-76M (Candid B) se silnějšími motory, zvětšenou zásobou paliva a zesíleným křídlem a podvozkem, konstrukční tým Iljušinovi OKB zpracoval též v civilní nákladní verzi. Zmíněný model vešel ve známost jako Il-76TD (Candid A) a od svého vojenského protějšku se odlišoval zejména absencí ocasního obranného střeliště a záďové kabiny střelce. Prototyp tohoto modelu (CCCP-76464) se do oblak poprvé vydal dne 5. května 1982. Svého předchůdce v podobě letounu typu Il-76T (Candid A), který vycházel z méně výkonného vojenského modelu Il-76M (Candid B), letoun typu Il-76TD (Candid A) ve výrobním programu taškentského závodu č.84 (TAPO) nahradil ještě ten samý rok. Do linkového provozu byl tento model zařazen v květnu roku 1985. Produkce letounu typu Il-76TD (Candid A) byla nakonec zastavena až v roce 2012. Do té doby brány taškentského závodu č.84 (TAPO) opustilo nejméně 165 sériových Il-76TD (Candid A). Další exempláře tohoto modelu vznikly konverzí nadbytečných vojenských Il-76MD (Candid B) ze stavu VTA. Konverze vojenských Il-76MD (Candid B) na civilní Il-76TD (Candid A) přitom zajišťuje, od počátku roku 1998, letecký opravárenský závod (ARZ) č.123 ze Staraje Russy. Součástí konverze na civilní model Il-76TD (Candid A) se stala mimo jiné též instalace záslepky na lapači vzduchu inertního plynu a aerodynamického krytu vlastní výroby na místo zadní přetlakové kabiny střelce a ocasního střeliště. Posledně uvedený zásah do konstrukce přitom sebou přinesl úsporu hmotnosti nějakých 1 000 kg. Provozovatelem letounů typu Il-76TD (Candid A) vzniklých konverzí vojenských Il-76MD (Candid B) se stala též ruská pohraniční stráž. Letouny typu Il-76TD (Candid A) pohraniční stráže byly přitom jako jediné opatřeny instalací výmetnic klamných cílů typu APP-50.

Verze:

Il-76TD (Candid A) – základní výše popsaná modifikace letounu typu Il-76TD (Candid A)

Il-76TD – provedení letounu typu Il-76TD (Candid A) s hranatou kabinou střelce a vřetenovitým krytem výstražného radaru zadní polosféry na zádi trupu, přímo pod směrovým kormidlem alá vojenský Il-76MD (Candid B). Přestože byl tento model opatřen kabinou střelce, postrádal střeleckou věž i výstražný radar pro zadní polosféru. Pozici střelecké věže u tohoto modelu zaujímal pouze aerodynamický kryt. To samé přitom platilo i pro dielektrický kryt antény výstražného radaru. U některých exemplářů tohoto modelu byla dokonce okénka záďové kabiny střelce schována pod nátěrem. V tomto provedení byl dokončen pouze malý počet letounů typu Il-76TD (Candid A).

Vyrobeno:  více než 173 sériových strojů (další exempláře tohoto modelu vznikly konverzí vojenského modelu Il-76MD)

Uživatelé (vojenští):  Afghánistán (letectvo), Alžír (letectvo), Angola (letectvo), Arménie (letectvo), Ázerbájdžán (letectvo), Bělorusko (letectvo), ČLR (letectvo), Irák (letectvo), Írán (letectvo), Jemen (letectvo), Jordánsko (letectvo), Kazachstán (MČS), Kongo-Brazzaville (vláda), Libye (letectvo), Rovníková Guinea (vláda), Rusko/SSSR (MČS, MVD a Pohraniční stáž), Súdán (letectvo), Ukrajina (letectvo), UN a Uzbekistán (letectvo)

Uživatelé (civilní):  Afghánistán (Kabul Air), Andorra (Air Stork, Jet Star a Sky Prim Air), Angola (Air Nacoia Exploracao de Aeronaves, Gira Globo Aeronautica), Arménie (Air Armenia, Air Highnesses, Ark Airways, Click Airways, Dvin Avia, Fenix-Avia, Skiva Air, South Airlines, Taron Air, V-Bird Avia, Veteran Aviakompanija), Ázerbájdžán (Silk Way Airlines), Bělorusko (Belair, Gomeljavia, RubyStar a TransAeroExport), Bosna a Hercegovina (Bio Air), Bulharsko (Atlant Aerobatics, Hungarian Ukrainian Air, Metro Cargo a Vega Air), Burkina Faso (Cen-Sad a Faso Airways), Burundi (Burundi BCR Charter), Dominikánská republika (Virunga Air Charter), ČLR (CFTE), ČR (Air Moravia), Egypt (Cairo Aviation), Estonsko (Enimeks), Gruzie (Global Gregorian Airways, Lasare Air, Sakaviaservis, Sky Georgia, Skyway a Sun Way), Guinea (GR Avia), Indie (Air India, East-West Airlines a Photros Air), Irák (Al-Rafidain Falcon a Iraqi Airways), Írán (Aban Air, Asia Airways, Atlas Air, Chabahar Air, Mahan Air, Pars Air, Payam, Pouya Air, Qeshm Air, Safiran Airlines a YasAir Cargo), JAR (Gran Propeller, South-African Airlines a Volga Atlantic Airlines), Jemen (Barash Aviation a Jemen Airways), Jordánsko (JIAC), Kambodža (Imtrec Aviation), Kazachstán (Aeroservice, Air Almaty, Air Kazakhstan, Air Trust, Aram Air, Asia Continental Airlines, ATMA, Bejbars, Berkut, East Wing, Eastern Express, Euro-Asia Air, GST Aero a Sajachat), KLDR (Air Koryo), Kuba (Cubana), Kyrgyzstán (Avialinii Kirgizstana, Max-Avia, Reem Air, Tenir Airlines a Trast Aero), Laos (Lao Capricorn Air), Libérie (Ghostbuster), Libye (Alajnihah Air Transport, Buraq Air Cargo, Global Aviation, Jamahira Air Transport, Joy Air Cargo, Libo Air Cargo, Libyan Arab Air Cargo, Libyan Arab Airlines, Tobruk Air a Transafrica Airlines), Lotyšsko (Inversija), Maďarsko (Napkelet Airlines), Moldávie (Aerokom, Aerotranscargo, Air Transport Incorporation, Airline Transport Incorporation, Grixona, Jet Line International, Jet Stream a Tiramavia), Monako (Penas), Rovníková Guinea (Ecuatorial Cargo), Rusko/SSSR (Abakan Air, Aero Rent, Aeroflot, Aerofreight, Aerostan, Aerostarz, Aervita, ALAK, ALIS, Altajskie Avialinii, Alrosa, Ascha6, Atran, Atruvera, Aviaenepro, Aviakon Citotrans, Aviaobščemaš, Aviast Air, Aviastar, AviaPRAD, Bajkal, C-Air, Dakono Air, DAL, Dobrolet, Ekspark, Elf Air, Finlajt, Gazpromavia, GosNII GA, Gulf Aviation Technical Services, Il-Avia, Iron Dragonfly, KAPO, KnAAPO, Kontinent, Kontinentalnye avialinii, Kosmos, KrasAir, Krylo aviakompanija, LII, Madagan Avia Lizing, MadaganAeroGruz, MALS Air, Mavial, Moskovia, Moskovskie Avialinii, Moskva, MRP, Nordavia-RA, Novosibirskie Avialinii, Poljarnye Avialinii, Poljot, Polis Aero, Poljus, Red Wings, Remeks, Rossija, Royal Flight, Rus, Rusaerolizing, Russkoje Nebo, Sacha Avia NAK, Samara, SP Air, Strelec, Suchoj, SVGAL, Šar Ink, Tesis, Titan Aero, Tjumenkie Avialinii, Touch and Go, Transaero, TransSuper, Tupolev, Ural, Uralinteravia, VASO, Vladivostok Avia, VIA Viktor Airlines, Vitjaz, Volare, Aviatransportnaja Kompanija, Volga-Dněpr a Zenit), Sierra Leone (Aerolift a IntAlair), Slovensko (Kosmas Air Cargo), Spojené Arabské Emiráty (Aerospace Consorcium, Expert Cargo, Maximus Air Cargo, Reliable Unique Services a SkyLink Arabia), Srbsko (Air Tomisko), Súdán (Ababeel Aviation, Air Taxi Sudan, Air West, Alfa Airlines Sudan, Almajara Aviation, Azza Air Transport, Badr Airlines, El Magal Aviation, Juba Air Cargo, Kush Air, Green Flag Aviation, SALPA Aviation, Sudana Air Cargo, Tarco Air a Trans Attico), Švýcarsko (Jet Air Cargo, Metro Cargo a Mexair), Tádžikistán (Khatlon Air), Turkmenistán (TurkmenChovaEllary), Ukrajina (Air Ukraine, Air Ukraine Cargo, ATI Airlines, Atlant-SV, Azov Avia, BSL Airlines, ECO Patrol, Hoseba SIC, Chors, Južmašavia, Liana, Lvovskie Avialinii, Ukraine Airservice, Ukrajina-Aeroalijans, Ukrajinskaja ATK, UVAUGA, Veretan, Volare a ZetAvia), Uzbekistán (Avializing, TAPO a Uzbekistan Airways), Velká Británie (HeavyLift Cargo Airlines) a Vietnam (Pacific Express)

Posádka:    dva piloti, navigátor, radista, palubní mechanik a jeden loadmaster

Pohon:       čtyři dvouproudové motory typu Solovjov D-30KP-2 s max. tahem po 12 500 kp

Radar:        povětrnostní impulsní dopplerovský radiolokátor typu RLS-N Groza, instalovaný uvnitř špice trupu, a navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu RLS-P Kupol, instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přední části trupu

Kapacita:   náklad do celkové hmotnosti 48 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 24,50 m x 3,45 m x 3,40 m

Výzbroj:     žádná

* 4 400 km s 48 t nákladu

Poslední úpravy provedeny: 7.2.2016