Technoavia SM-94

Typ:  pokročilá modifikace lehkého víceúčelového letounu typu Jak-18T

Určení:  výcvik pilotů, rekreační létání, přeprava turistů, přeprava VIP osob, výcvik letecké akrobacie a předvádění letecké akrobacie na airshow

Odlišnosti od letounu Jak-18T:

- modifikované zasklení kabiny posádky náhradou pětidílného hranatého čelního štítku čelním štítkem se zaobleným profilem, větší délkou a rozděleným zasklením (jednou podélnou příčkou) na dvojici rozměrných okének a výrazným protažením zadního, druhého, páru postranních okének směrem dozadu

- instalace dalšího, třetího, páru sedadel uvnitř směrem dozadu prodloužené kabiny posádky (to sebou přineslo vzrůst přepravní kapacity ze tří osob na pět).

- modifikovaný palivový systém náhradou kovových palivových nádrží integrálními nádržemi majícími větší objem (na přání lze navíc tento model opatřit dvojicí 85 l přídavných nádrží)

- instalace podlouhlého vrtulového kužele (jeho instalaci ale obdržely též i některé sériové Jaky-18T)

- modifikované avionické vybavení náhradou některých ruských systémů systémy západní provenience, které jsou nejen pokročilejší, ale i menší a lehčí (součástí avionického vybavení tohoto modelu se mimo jiné stal též ADF typu KP-87, VKV radiostanice typu KY-96A a audiopanel typu KA-134 značky Bendix King, satelitní navigační systém typu GPS-150 značky Garmin a umělý horizont typu AGB-98R)

Historie:  V přímé reakci na vysokou poptávku po lehkých dvou- až čtyřmístných letounech, kterou sebou přinesl pád SSSR, byla v roce 1993 na lince závodu SmAZ (č.475) ze Smolenska obnovena produkce jednomotorového čtyřmístného dolnoplošníku s pístovým pohonem typu Jak-18T z dílny OKB A.S. Jakovleva. Přestože si znovuzavedení tohoto stroje do výrobního programu smolenského závodu SmAZ vyžádalo zhotovit zcela nové výrobní zařízení a přípravky, nově vyrobené Jaky-18T se od těch, které byly postaveny v letech 1973 až 1982, odlišovaly jen v některých detailech. V polovině 90. let se nicméně společnost Technoavia V.P. Kondratjeva, bývalého pracovníka Jakovlevovi OKB, pustila do prací na projektu pokročilé modifikace tohoto stroje. Zmíněný model obdržel označení SM-94 a v rané podobě se od standardního Jaku-18T odlišoval zejména rozšířeným zasklením kabiny posádky, modifikovaným palivovým systémem (náhradou kovových nádrží integrálními) a instalaci avioniky západní provenience. První prototyp letounu typu SM-94 vešel ve známost jako SM-94-I (RA-44486) a s největší pravděpodobností vznikl konverzí sériového Jaku-18T. Svůj veřejný debut si tento stroj odbyl v srpnu roku 1995 na moskevské airshow MAKS 95. Druhý prototyp letounu typu SM-94, známý jako SM-94-II (02109 FLA RF), navíc obdržel instalaci třetího páru sedadel uvnitř směrem dozadu prodloužené kabiny. Kromě toho jej bylo možné vybavit přídavnými palivovými nádržemi. Změn proti prototypu prvnímu doznalo též přístrojové vybavení. Prototyp SM-94-II (02109 FLA RF) vznikl v květnu roku 1997 v prostorách závodu SmAZ ze Smolenska konverzí sériového Jaku-18T. Konkrétně přitom šlo o letoun s registrací CCCP-81431 a datem výroby 19. července 1975. Brány smolenského závodu SmAZ prototyp SM-94-II (02109 FLA RF) opustil dne 25. května 1997. Vzhledem k malému zájmu ze strany zákazníků letoun typu SM-94 nakonec vznikl pouze v několika exemplářích.

Verze: -

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:        jeden pístový motor typu Vedenějev M-14P s max. výkonem 360 hp          

Kapacita:    pět osob

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 11,60 m 
Délka:   8,35 m
Výška: ?
Prázdná hmotnost: 1 100 kg
Max. vzletová hmotnost: 1 870 kg
Max. rychlost: 300 km/h
Praktický dostup:   5 500 m
Max. dolet:    1 350 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 4.6.2015