PJ-10 (SK310) BrahMos-A

Typ:  taktická letecká protilodní řízená střela s plochou dráhou letu; vývojový derivát střely typu 3M55 Oniks/Jachont (SS-N-26 Strobile/SSC-5 Stooge)

Určení:  ničení pozemních cílů a hladinových plavidel

Vyvinul:  BrahMos Aerospace (NPO Mašinstrojenie a DRDO)

Verze:  -

Historie:  Dne 12. února 1998 ruská společnost NPO Mašinstrojenie spolu s indickým konsorciem DRDO (Defence Research and Development Organisation) založila společný podnik BrahMos Aerospace se zaměřením na vývoj a výrobu řízených střel. Prvním produktem zmíněné společnosti se stala nadzvuková protizemní a protilodní řízená střela středního dosahu typu PJ-10 BrahMos. Zmíněná střela vychází z ruské střely typu 3M55 Oniks/Jachont (SS-N-26 Strobile/SSC-5 Stooge) a lze ji odpalovat ze země, lodí, ponorek i letadel. Zatímco pohonný systém střely typu BrahMos vytvořil ruský průmysl, naváděcí systém pro tuto zbraň vyvinul indický průmysl. Maketa této zbraně byla poprvé široké veřejnosti prezentována v srpnu roku 2001 na moskevské airshow MAKS 2001. Jako první se realizace dočkala protizemní modifikace střely typu BrahMos. Ta přitom poprvé odstartovala, z vertikálního odpalovacího zařízení, dne 12. června 2001. K prvnímu letu z mobilního odpalovacího zařízení se protizemní verze střely typu BrahMos vydala dne 14. června 2004. Z lodní paluby tato zbraň poprvé odstartovala dne 18. prosince 2008. Konkrétně přitom šlo o torpédoborec INS Rajput. Krátce nato, dne 18. prosince toho samého roku, byla protizemní verze střely typu BrahMos odpálena též z vertikálního odpalovacího zařízení torpédoborce INS Ranvir. Protilodní verze této zbraně poprvé odstartovala, z paluby fregaty INS Teg, dne 21. dubna 2007. První zkušební start střely typu BrahMos z vertikálního odpalovacího zařízení umístěného pod hladinou vody následoval dne 20. března 2013. Produkce střel řady BrahMos se rozeběhla v roce 2004. Zatímco lodní modifikace této zbraně byla do výzbroje Indického námořnictva zařazena v roce 2006, pozemní modifikace střely typu BrahMos, která slouží k pobřežní obraně, se součástí výzbroje Indických ozbrojených sil stala v roce 2007. Letecká verze střely typu BrahMos vešla ve známost jako BrahMos-A. Od verze odpalované z pozemních a lodních odpalovacích zařízení se teto model odlišuje zejména instalací menšího raketového urychlovače s malými stabilizačními ploškami. Ty zmíněné zbrani zajišťují stabilitu po odpoutání ze závěsníku nosiče. Díky instalaci nového raketového urychlovače má střela typu BrahMos-A v porovnání se střelou typu BrahMos menší hmotnost (2,55 t vs 3 t). Střelu typu BrahMos-A lze odpalovat ve výškách mezi 200 m a 9 000 m při rychlostech M=0,55 až M=0,80. Po 3,0 s od odpoutání od nosiče se vyklápějí ovládací plochy. K vyklopení křídel dochází po 3,5 s od odhozu. 0,5 s nato je proveden odhoz krytu příďového kruhového lapače vzduchu náporového motoru. K zážehu raketového urychlovače dochází v 5 s. Mezitím střela typu BrahMos-A ztratí nějakých 100 až 150 výškových metrů. Raketový urychlovač pracuje 5 s. Poté je odhozen. K zážehu letového náporového motoru dochází v 11 s. V počáteční fázi letu se střela typu BrahMos-A obvykle pohybuje ve výšce 14 000 až 15 000 m rychlostí M=2,5 a je řízena autopilotem. Ve vzdálenost 50 až 75 km od cíle je na krátkou dobu aktivována aktivní RL samonaváděcí hlavice, za účelem korekce letové dráhy. Tomu následuje sestup. Posledních 40 km se tato zbraň pohybuje rychlostí M=2,0 ve výšce pouhých 10 až 15 m nad vodní hladinou. V blízkosti cíle je opět aktivována naváděcí hlavice, za účelem přesného navedení. V tomto případě dosah střely typu BrahMos-A činí 290 km. Alternativně může zmíněná zbraň celou cestu k cíli absolvovat letem nad vodní hladinou. V tomto letovém režimu ale má dosah pouhých 180 km. Za nosič střely typu BrahMos-A byl zvolen těžký víceúčelový bojový letoun typu Su-30MKI (Flanker H). Naproti tomu od zamýšlené integrace střely typu BrahMos-A do zbraňového systému čtyřmotorových turbovrtulových protiponorkových letounů typu Il-38 (May A) a Tu-142MK (Bear F mod.3) bylo opuštěno. Zatímco proti typu Il-38 (May A) hovořil nízký podvozek, modernizace letounů typu Tu-142MK (Bear F mod.3) byla shledána za nákladnou a neúčelnou. Oba zmíněné letouny by přitom teoreticky byly schopny přepravy až šesti střel typu BrahMos-A. Naproti tomu letoun typu Su-30MKI (Flanker H) může tuto zbraň přepravovat v jednom jediném exempláři. Na vzdušnou zkušebnu střely typu BrahMos-A byl v únoru roku 2015 upraven letoun Su-30MKI (SB200). Ke svému prvnímu letu se střelou typu BrahMos-A v podvěsu se tento stroj vydal dne 25. května 2016. První shozy makety zmíněné střely ze závěsníku letounu Su-30MKI (SB200) byly uskutečněny v říjnu toho samého roku. K první střelbě na hladinový cíl došlo dne 22. listopadu 2017, nad vodami Bengálského zálivu. Dne 22. května 2019 byl letounem typu Su-30MKI (Flanker H) za pomoci střely typu BrahMos-A poprvé zasažen pozemní cíl. Konkrétně se přitom jednalo o terč umístěný na ostrově Car Nocobar. Třetí zkušební střelba byla uskutečněna dne 17. prosince 2019. V tomto případě opět na hladinový cíl. První letka letounů typu Su-30MKI (Flanker H) vyzbrojených střelou typu BrahMos-A byla za operačně způsobilou prohlášena dne 20. ledna 2020. Celkem bude na nosič střely typu BrahMos-A upraveno 40 letounů typu Su-30MKI (Flanker H) ze stavu IAF. Zmíněná zbraň by se ale v budoucnu mohla stát též součástí zbraňového systému letounů typu Su-30SM (Flanker H) Ruského VVS.

Uživatelé:  Indie

Nosič:  Su-30MKI (Flanker H) – 1 ks

Způsob navedení:  inerciální systém (autopilot) neznámého typu (navádění v počáteční a střední fázi letu) a aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření naváděcí hlavice od cíle) neznámého typu (navádění v koncové fázi letu)

Pohon:  jeden náporový motor typu 3D55 z dílny KB Plamja s max. tahem 4 000 kp a jeden odhazovatelný urychlovací raketový motor na TPL z dílny NPO Iskra