Ch-31P/PD/PM (AS-17A Krypton)

Typ:  taktická letecká protiradilokační řízená střela

Určení:  ničení pracujících i vypnutých pozemních radiolokačních stanic systémů protivzdušné obrany

Vyvinul:  Zvezda

Verze:

Ch-31P (AS-17A) – první sériově vyráběná modifikace střely typu Ch-31 s instalací pasivní radiolokační samonaváděcí hlavice typu PRGS-4VP, PRGS-5VP nebo PRGS-6VP a kumulativně-trhavé bojové hlavice. Všechny tři výše uvedené naváděcí hlavice byly vzájemně zaměnitelné. Jejich výměnu bylo ale možné provádět pouze v prostorách výrobního závodu. Do výzbroje VVS byla střela typu Ch-31P zařazena v roce 1988.

Ch-31A/AD/AM (AS-17B) – protilodní modifikace střely typu Ch-31P/PD/PM s instalací aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice a průbojně-trhavé bojové hlavice. První model z této řady v podobě typu Ch-31A byl do výzbroje VVS zařazen v roce 1990. viz. samostatný text

M-31 – terčová modifikace střely typu Ch-31A. Tento model zastává roli vzdušného cíle při výcviku obsluh pozemních a námořních protiletadlových raketových systémů. Od bojové Ch-31P se přitom odlišuje zejména absencí naváděcí a bojové hlavice. Kromě toho je opatřen novým špičatým příďovým krytem s odlišným profilem.

MA-31 – modifikace vzdušného terče typu M-31 vyráběná na základě licence z roku 1995 americkou společností Boeing (původně McDonnell-Douglas) pro potřeby U.S. Navy

Ch-31PD – pokročilá modifikace střely typu Ch-31P s větším dosahem a silnější bojovou hlavicí vykazující hmotností 100 kg

Ch-31PM – pokročilá modifikace střely typu Ch-31PD s instalací nového motoru a nové širokopásmové pasivní samonaváděcí hlavice typu L130. Ta přitom převzala funkci všech tří výměnných naváděcích hlavic, které využívaly všechny předchozích verze této zbraně. Kromě toho vykazuje větší odolností proti rušení. Instalace nové pohonné jednotky zase sebou přinesla vzrůst dosahu.

Historie:  Vývojové práce na nástupci lehké taktické protiradiolokační řízené střely typu Ch-27PS, který vešel ve známost pod označením Ch-31P (AS-17 Krypton), se rozeběhly již v roce 1975, tedy ještě předtím, než byla zbraň oficiálně zařazena do výzbroje VVS. Důvodem toho se stala velmi omezená bojová efektivita této protiradiolokační střely. Asi největší slabinou střely typu Ch-27PS byl malý dolet, který nepřesahoval 10 km. Díky tomu se nosič této zbraně musel v průběhu střelby vystavovat přímým účinkům prostředků PVO. Kromě toho nebyla schopna zasáhnout radiolokační stanici, která přestala dočasně pracovat. Za nedostatečnou bylo přitom možné považovat i letovou rychlost. Protože se cílem střely typu Ch-31P (AS-17 Krypton) měla stát celá řada typů pozemních radiolokačních stanic PVO, již od počátku počítala se hned třemi typy vzájemně zaměnitelnými pasivními RL naváděcími hlavicemi (PRGS-4VP, PRGS-5VP nebo PRGS-6VP). Zmíněné hlavice bylo ale možné mezi sebou vyměňovat pouze v prostorách výrobního závodu, což bylo velmi nepraktické. Závodní zkoušky střely typu Ch-31P (AS-17 Krypton) se rozeběhly v květnu roku 1982. V jejich průběhu přitom letoun typu MiG-27M (Flogger J) nejprve odhodil několik maket této zbraně. Ty nesly označení Ch-31Pr1 a byly vybaveny pouze startovacím raketovým motorem. Jejich jediným posláním se přitom stalo prověření činnosti systému pro nouzový odhoz. Tomu následovaly zkoušky modelu Ch-31Pr2, který již byl opatřen instalací startovacího raketového i letového náporového motoru. Náplní první etapy státních zkoušek, která se rozeběhla dne 22. listopadu 1983, se stalo prověření činnosti naváděcí hlavice typu PRGS-4VP. Druhou etapou státních zkoušek střela typu Ch-31P v konfiguraci s naváděcí hlavicí typu PRGS-4VP prošla mezi 28. srpnem 1984 a červnem 1987. Mezitím, v lednu roku 1986, se rozeběhly závodní zkoušky střely typu Ch-31P (AS-17 Krypton) konfiguraci s naváděcí hlavicí typu PRGS-5VP. Role nosiče se opět zhostil jednomotorový stíhací-bombardovací letoun typu MiG-27M (Flogger J). V únoru roku 1987 však jeho poslání zcela převzal dvoumotorový frontový bombardér typu Su-24M (Fencer D). Závodní zkoušky naváděcí hlavice typu PRGS-5VP se podařilo završit dne 8. září 1987. Státní zkoušky střely typu Ch-31P (AS-17 Krypton) konfiguraci s naváděcí hlavicí typu PRGS-5VP se rozeběhly na konci září 1987 a byly završeny v závěru března roku 1988. Mezitím, na počátku jara 1988, se rozeběhly závodní zkoušky naváděcí hlavice typu PRGS-6VP. Závodní zkoušky střely typu Ch-31P (AS-17 Krypton) konfiguraci s naváděcí hlavicí typu PRGS-6VP byly ukončeny v závěru dubna toho samého roku. Státními zkouškami tato zbraň v posledně uvedené konfiguraci prošla ve druhé polovině roku 1988. Do výrobního programu byla však protiradilokační střela typu Ch-31P (AS-17 Krypton) zařazena již na počátku roku 1987. Produkce paralelně vyvíjené protilodní verze této zbraně, která vešla ve známost pod označením Ch-31A (AS-17 Krypton), se rozeběhla v roce 1990. Na export byla tato střela uvolněna rok nato. Střely řady Ch-31 (AS-17 Krypton) se dočkaly též výroby v zahraničí. Konkrétně terčová modifikace této zbraně, známá jako M-31, byla vyráběna, pod označením MA-31, na základě licence z roku 1995 na lince americké společnosti Boeing pro potřeby U.S. Navy. Protiradiolokační Ch-31P (AS-17 Krypton) se zase bez souhlasu výrobce stala základem čínské střely typu YJ-91.

Uživatelé:  ČLR, Indie, Jemen, Rusko, USA (terčová MA-31) a Vietnam

Nosič:  MiG-21bis UPG (Fishbed) - 1 ks, MiG-29K/KUB (Fulcrum), Su-24M (Fencer D) - 2 ks, Su-27SM - 4 ks, Su-30MKI (Flanker H) - 4 ks, Su-30MKK (Flanker G variant 1) - 4 ks, Su-30MK2 (Flanker G variant 2) - 4 ks, Su-34 (Fullback) - 4 ks a Su-35S (Flanker M)

Naváděcí systém:  inerciální systém (autopilot) a (výměnná) pasivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na elektromagnetické záření emitované cílem) typu PRGS-4VP, PRGS-5VP nebo PRGS-6VP (v případě modelu Ch-31P/PD) nebo L130 (v případě modelu Ch-31PM). Naváděcí soustava této zbraně spolupracuje s pasivním lokátorem typu Fantasmagorija letounu typu Su-24M (Fencer D) a stanicí radiotechnického průzkumu typu Pastel letounů řady Su-27/-30/-34 (Flanker/Fullback). Zatímco posledně uvedené zařízení je vestavěno přímo do draku nosiče, prvně uvedené zařízení má podobu podvěsného kontejneru. Po odpoutání od nosiče jsou střely řady Ch-31P nejprve urychleny za pomoci prachového raketového motoru na rychlost M=1,8. Po jeho úplném vyhoření, odhození a odkrytí čtveřice postranních lapačů vzduchu se zažehne letový náporový motor. Ten pak této zbrani udělí rychlost řádu M=4,5.

Pohon:  jeden letový náporový motor a jeden startovací raketový motor na TPL

Bojová hlavice:  Ch-31P: kumulativně-trhavá o hmotnosti 90 kg; Ch-31PD: kumulativně-trhavá o hmotnosti 100 kg

 Poslední úpravy provedeny dne: 15.10.2010